Uvrhne sdílená ekonomika svět do chudoby?

Sektory, v nichž se principy sdílené ekonomiky uplatňují nejčastěji, fungují zpravidla velice neefektivně, a to kvůli přísné regulaci nebo obchodním modelům z dřívější doby, kterých se firmy nechtějí vzdát. Nástup sdílené ekonomiky tak není ničím jiným než snahou vydělat na optimalizaci fungování služeb, jako jsou například doprava nebo krátkodobé ubytování.

Prudký nástup nových platforem byl před několika lety podle stoupenců sdílené ekonomiky rovněž reakcí na nevalný ekonomický růst a špatnou situaci na trhu práce. Nové platformy podle nich pomáhají lidem vydělat na tom, co vlastní, ale co sami nedokáží 100% využít. To zvyšuje příjmy domácností, a zlepšuje tak jejich ekonomickou situaci.

Existuje ovšem i trochu jiný pohled. Ten upozorňuje na to, že v případě platforem jako Uber nebo právě Airbnb lidé nejsou zaměstnanci firem, ale pouze dodavateli služeb nabízených pod jejich značkou. Problém je podle členů tohoto tábora hlavně v tom, že dochází ke zkreslování stavu trhu práce. Upozorňují, že vzniká pseudozaměstnanecký poměr, v němž už rizika neleží na bedrech zaměstnavatele, ale zaměstnance.

Bude-li navíc pokračovat přejímání některých modelů sdílené ekonomiky tradičními společnostmi, může hospodářství v součtu utrpět spíše ztrátu. Příkladem je služba sdílení osobních automobilů DriveNow provozovaná firmami BMW a Sixt. Pokud se koncept bude rozšiřovat, dojde takřka jistě k poklesu výroby aut, přičemž lze jen těžko předpokládat, že všichni nadbyteční zaměstnanci z výroby v automobilkách a firmách navázaných na toto odvětví najdou uplatnění segmentu sdílení aut.

V neposlední řadě je potřeba se nezaujatě podívat na to, zda sdílená ekonomika stále funguje v souladu s původními ideami, tedy jestli Uber stále slouží hlavně pro spolujízdy a Airbnb pro pronájem nadbytečného pokoje nebo celého bytu v době nepřítomnosti jeho majitele.

Zdroj: MarketWatch