Vláda by mohla podpořit podnikatele a firmy až bilionem korun, ekvivalentem asi 18 % HDP

"U přímých podpor uvažujeme o kompenzaci náhrad mezd, odpuštění odvodů, finančních injekcí, kurzarbeitu. Vše rozpracováváme. Nebude to hned, ale jsou to ty směry, kterými chceme jít," uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Záruky jsou pak podle něj ve světě velmi častý podpůrný efekt v době krize. Funguje to například tak, že vláda se zaručí za úvěry podniků u komerčních bank. Ty pak mají jistotu, že v případě problémů dostanou peníze zpět.

Babiš doplnil, že podpora by se měla podobat té, kterou zavedlo Dánsko. Podporu bude podle něj vláda ještě projednávat s profesními svazy a v rámci tripartity. "A bude to jeden z hlavních bodů na čtvrteční vládě," uvedl premiér.

Dánsko počítá s tím, že ve firmách po tři měsíce uhradí 75 % mzdy, pokud nebudou propouštět. V Česku program ministerstva práce na ochranu zaměstnanosti začala vláda projednávat v úterý. Podle návrhu by stát měl místo zaměstnavatelů zaplatit lidem v nařízené karanténě náhradu výdělku, doplatit by měl i ošetřovné za dobu uzavření škol. Při nařízeném uzavření provozu či při jeho omezení kvůli karanténě by stát poskytl 80 % plné mzdy a zaměstnavatel 20 %. Při omezení provozu kvůli nedostatku surovin a dalších vstupů i kvůli poklesu poptávky dostává pracovník 60 až 80 % mzdy, stát by se s firmou podělil napůl. O opatřeních se dál jedná.

Havlíček zároveň oznámil, že úřad pošle Českomoravské záruční a rozvojové bance (ČMZRB) dalších deset miliard korun na podporu firem postižených situací kolem koronaviru v rámci prograu COVID. Peníze ministerstvo vezme z operačních programů EU spadajících pod MPO.

Program Úvěr COVID na bezúročné půjčky připravilo s ČMZRB ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). V první vlně do něj vláda schválila příspěvek 600 milionů korun, následně schválila další miliardu. Do dneška přitom ČMZRB eviduje žádosti za více než pět miliard korun.

Program COVID mimo jiné počítá s ročním odkladem splátek a splatností dva roky. Podniky by měly dostávat nejvýše zhruba 90 procent újmy, kterou vyčíslí. Malé a střední podniky by z úvěru mohly financovat drobný majetek či zásoby, firmy starší tří let například i mzdy nebo pohledávky.

Havlíček doplnil, že dodatečné peníze budou v rámci ČMZRB využity nejen na bezúročné půjčky, ale i na záruky úvěrů od komerčních bank. Zároveň MPO do programu zavádí i možnosti pro nejmenší živnostníky. Ti si tak budou moci vzít u komerčních bank úvěr zaručený státem. Minimální částka úvěru nebyla stanovena, uvedl Havlíček. Dodal, že by tato podpora mohla být k dispozici do 14 dnů.

První úlevy podnikatelům představilo i ministerstvo financí a v neděli je schválila vláda. Mezi hlavní opatření patří plošné prominutí pokuty za opožděné podání přiznání k dani z příjmu fyzických osob, kdy první termín je 1. dubna, nebo prominutím pokuty za nepodání kontrolního hlášení k DPH. Rovněž se tři měsíce od květnového spuštění 3. a 4. vlny EET nebude kontrolovat plnění podmínek evidence tržeb.

"Oznámený stimul i s předchozími opatřeními nepovažujeme za problém z pohledu poměru státního dluhu k HDP, který se loni pohyboval na 29 %. Celková částka přímých dotací činí přibližně 2,5 % HDP, což teoreticky znamená asi 15 % HDP pro náročnější příští dva měsíce. Automobilový průmysl a pohostinství stojí přibližně za 10 % HDP s poměrně silným multiplikačním efektem, nicméně objem záruk (16 % HDP) považujeme za výrazný, a měl by tak zabránit jakékoli bezprostřední likviditní krizi. Opatření by tak trhy mohlo alespoň částečně zklidnit," napsali analytici z České spořitelny.

"Zvažovaná pomoc je podobná programům, které nedávno vyhlásily jiné země jako Německo, Francie, Itálie, Velká Británie nebo USA. Zvažovaná podpora sice zřejmě nezvrátí krátkodobý ekonomický propad, ale pomůže k rychlejší obnově postižené ekonomiky," dodal analytik Petr Sklenář z J&T Banky.

Zdroj: ČTK