Koho a co vinit z vysoké inflace?
Inflace v rozvinutých ekonomikách je nejvyšší za několik dekád, v mnoha případech dokonce rekordní. Důvodů, proč ceny rostou mimořádně vysokým tempem, lze najít nespočet. Zde je několik příčin, které za dominantní (nejen v rámci Spojených států) považuje Barry Ritholtz z investiční společnosti Ritholtz Wealth Management.
Pandemie covidu-19
Globální pandemie nemoci covid-19 postavila světové hospodářství na hlavu. Došlo k utlumení výroby, v řadě odvětví nastalo masivní propouštění. V reakci na to firmy upravily své byznys modely. Současně ale přišly bohaté kompenzační programy či mimořádné příspěvky k podpoře v nezaměstnanosti. Když pandemie ustoupila a ekonomiky se začaly otevírat, vlila se na trh obrovská poptávka, proti které nestála adekvátní nabídka.
Zboží vs. služby
Změna chování lidí během covidových lockdownů vedla k propadu poptávky po službách a skokovému růstu poptávky po zboží. Před pandemií v USA útraty za služby představovaly zhruba 61 % výdajů spotřebitelů a útraty za zboží zbylých 39 %. V roce 2020 ovšem útraty za zboží narostly o pětinu, zatímco jeho výroba stoupla jen o slabých pět procent.
Ruská invaze na Ukrajinu
Ceny jídla a energetických komodit byly zvýšené už před začátkem invaze Ruska na Ukrajinu, která je významným vývozcem řady zemědělských surovin. Začátek útoku Moskvy na západního souseda pak situaci eskaloval.
Spotřebitelé a nemovitostní trh
Prudký růst cen spotřebitele dotlačil k hledání nástrojů, které by dokázaly zachovat kupní sílu jejich úspor. V řadě případů padla volba na reality. V tu chvíli se ale sami spotřebitelé stali motorem inflace. Nákupy nemovitostí začaly sílit a jejich už tak vysoké ceny začaly růst ještě razantněji.
Nízké skladové zásoby
Podniky ve světě si v uplynulých letech zvykly na dodávky "just in time", tedy dodávky vstupů přesně naplánované podle očekávané výroby. Právě kombinace nízkých skladových zásob a předpokladu řady podniků, že pandemie prudce srazí poptávku, vedly k tomu, že když na očekávané ochlazení poptávky po zboží nedošlo, firmy neměly z čeho vyrábět. Asi nejznámějším příkladem je nedostatek polovodičových součástek v automobilovém průmyslu.
Mzdy a podpora v nezaměstnanosti
Mzdy lidí pracujících na hůře placených pozicích se dlouhou dobu de facto nezvyšovaly. Nic ale netrvá věčně. Nedostatek pracovní síly tak vyústil ve zvyšování mezd, a to výrazné, i na hůře placených pozicích, v důsledku čehož razantně stoupla i poptávka ze strany těchto pracovníků po zboží a službách. Pandemie covidu-19 přinesla nejen ve Spojených státech také jednorázové platby občanům, což snížilo zájem nezaměstnaných o hledání si práce či rozjezd podnikání.
Zneužití situace firmami
Řada firem nepochybně růstu cen využila a zkusila, jak velká je ochota (a možnost) zákazníků připlatit si. Zvyšování koncových cen bylo v těchto případech výraznější než růst cen vstupů, což inflační spirálu ještě více roztočilo.
Zdroj: Ritholtz.com
