Vodík a hybridy: Budoucnost české železnice?

Udržitelnost v železniční dopravě bude do budoucna klíčová. Vlaky jsou sice většinou samy o sobě už z podstaty ekologické, přesto i v tomto odvětví probíhají diskuze o dalším směru vývoje. Stále častěji se objevují hybridní technologie nebo řešení založená na vodíku. V některých zemích jsou už dokonce běžnou součástí provozu, ne ale v Česku. Stejně jako v automobilovém průmyslu i na železnici postupuje vývoj rychle vpřed.

"Jsme držiteli světových rekordů v dojezdu jak na vodík, tak na baterie. Na vodík, respektive palivové články jsme ujeli 2 802 km na jedno natankování. A na baterie to bylo 224 km, samozřejmě za ideálních podmínek," říká Zdeněk Majer, prezident správní rady české divize společnosti Stadler.

Česko versus Švýcarsko

Srovnání Česka s domovinou společnosti Stadler, tedy Švýcarskem, nevyznívá na první pohled pro nás zrovna lichotivě. Zatímco v tuzemsku je elektrifikováno asi 35 % tratí, ve Švýcarsku je to 100 %. Na druhou stranu má Česká republika podle Eurostatu v porovnání se zeměmi EU nejhustší železniční síť, konkrétně 123,2 metru tratí na km². Za námi se umístily Belgie (119,2 m/km²), Německo (109,5 m/km²) nebo Lucembursko (104,8 m/km²). Naopak nejmenší hustotu vykazovaly Řecko (14,0 m/km²) a Finsko (19,4 m/km²). Elektrifikovat celou síť je nicméně otázka ještě relativně dlouhé doby.

Zdeněk Majer, prezident správní rady, Stadler Praha

Investiční web

• Zástupce švýcarské společnosti Stadler Rail v České republice.
• Má na starost rozvoj trhu, marketing a strategii Stadler Group zejména na českém a slovenském trhu.
• Vystudoval mezinárodní management a finance v ČR, Německu a USA.
• Byl předsedou představenstva SSI Energy Group nebo viceprezidentem Škody Group.

Evropské normy

S vývojem jsou spojené, stejně jako u jiných oborů, také evropské normy. Známé a často diskutované jsou například ty v automobilovém průmyslu, o kterých se baví veřejnost i samotné automobilky a další firmy z odvětví automotive. Ty se snaží některé normy odkládat nebo zmírňovat.

Podobným tempem se upravují i normy v železniční dopravě. "Nás se dotýká třeba to, že dnes příliš často dochází k aktualizaci normy TSI (technická specifikace pro interoperabilitu železničních systémů v EU), a to jednou za dva, za tři roky. Je to velice drahé pro celý náš segment byznysu, de facto neudržitelné," popisuje Majer.

Vodík i autonomní řízení

Jedním z pohonů, které budou mít v železniční dopravě velké využití, se stane ten na vodík. A to s ohledem na účinnost i udržitelnost. Zatím je ale zavádění těchto technologií drahé. Podle Majera má také nedostatečnou podporu jeho výroba, která není "zelená", ale při které vzniká například jako odpad ve spalovnách. Do budoucna ovšem lze počítat s tím, že čím více budou podobné technologie dostupné, tím levněji je bude možné implementovat.