Clům navzdory. Jak česká ekonomika proplula rokem 2025?
Navzdory obavám z amerických cel, která v roce 2025 nejprve vyvolala paniku, Česká republika zaznamenala pozitivní ekonomický vývoj. S růstem HDP o 2,8 % ve třetím kvartálu a s konečně reálně rostoucími mzdami se Česko zařadilo mezi země, které uplynulým rokem propluly nejlépe. Jaké faktory k tomu přispěly?
Rok 2025 byl podle Heleny Horské, hlavní ekonomky Raiffeisenbank, z pohledu peněz definovaný hlavně Trumpovými cly. Ta vyvolala nejistotu a paniku ohledně možného propadu výkonu hospodářství. Navzdory tomu ale Česká republika prosperovala, za celý uplynulý rok by HDP mohl vzrůst o zhruba 2,5 %.
Míra nezaměstnanosti sice mírně rostla, ale zůstala jednou z nejnižších v Evropě. Inflace v listopadu zpomalila na 2,1 % meziročně a koruna posílila. Schodek rozpočtu se přitom udržel pod 3 % HDP. Česká republika se i proto společně se Španělskem, Kolumbií a Řeckem umístila na třetím místě žebříčku časopisu The Economist, který hodnotí, jak jednotlivé země prošly rokem 2025.
Reálné mzdy konečně rostly
Pozitivní vývoj byl daný odolností české ekonomiky, která se tentokrát mohla opřít o spotřebu domácností. "Máme ještě pandemické nadúspory, ještě jsme je na rozdíl od Američanů nevyčerpali. A navíc u nás rostou příjmy, po dlouhé době i po zohlednění inflace," vyjmenovává Horská pozitiva uplynulého roku. Důležitou roli hrálo i to, že politici nevytvářeli "blbou náladu". To bránilo panice domácností a podporovalo jejich rozumnou spotřebu.
Není dluh jako dluh
Zadlužení bylo i v roce 2025 velké téma, stejně jako tomu bude v roce následujícím. Platí přitom jednoduché pravidlo. "Ne každý dluh je špatný. Pokud jsou půjčené peníze investované do něčeho, co zvyšuje výkonnost ekonomiky – třeba dálnice nebo rychlostní železnice –, dává to smysl. Když ty půjčené peníze 'projíme', tedy utratíme za spotřebu a dotace, zvyšujeme tím inflaci a do budoucna i úrokové sazby," upozorňuje na zásadní rozdíly ekonomka.
Úkoly pro rok 2026
V roce 2026 se česká vláda podle Heleny Horské bude muset vypořádat s uvedením svého programu do praxe, zejména s vyrovnáním vyšších výdajů na penze a sociální dávky a s cílem snížit schodek státního rozpočtu. Ekonomka kritizuje nedostatek reforem samospráv, které by mohly přinést značné úspory. Důležité jsou podle ní investice, ne na podporu spotřeby, která by mohla vést k vyšší inflaci. "Investice jsou cesta k udržení růstu ekonomiky," říká Horská a dodává, že jsou potřeba také ve vzdělávání, vědě a výzkumu, tedy v často opomíjeném lidském kapitálu.
