Evropská komise: Ekonomika EU letos zpevní o 1,9 %, český HDP stoupne o 2,3 %
Ekonomika Evropské unie vykáže v letošním roce růst o 1,9 %, v příštím roce pak růst hrubého domácího produktu (HDP) dosáhne dvou procent. Ve své zimní makroekonomické předpovědi to ve čtvrtek uvedla Evropská komise. Pro eurozónu komise na letošek předpokládá růst o 1,7 % a pro Českou republiku o 2,3 %. V roce 2017 pak podle ní česká ekonomika posílí o 2,7 % a HDP eurozóny vzroste o 1,9 %.
Deficit veřejných financí ČR komise pro letošní rok očekává na úrovni 1,1 %, pro rok 2017 pak na úrovni 1 %. Závěrečný údaj za loňský rok bude podle nynější prognózy 1,6 %.
Komise pro letošní rok v ČR očekává s počátkem nového víceletého finančního období výrazný pokles investic spolufinancovaných z evropských peněz. Míra využívání strukturálních fondů byla totiž podle prognózy v roce 2015 na výjimečně vysoké úrovni.
Tento pokles ale částečně nahradí vyšší vládní střednědobá spotřeba a její výdaje, včetně zvýšení platů ve veřejném sektoru. Na příjmové straně rozpočtu komise předpokládá lepší výběr daně z přidané hodnoty (DPH) po spuštění systému povinných kontrolních hlášení. Prognóza nepočítá s možnými efekty dosud nepřijatých kroků, jako je elektronická evidence tržeb.
S poklesem investic bude mít souvislost rychlejší růst vývozu nad dovozem. Prognóza uvádí, že v roce 2017 by měl být obchodní přebytek České republiky na úrovni 5,5 % ve srovnání s pěti procenty v loňském roce. Hlavním rizikem pro velmi otevřenou a na vývoz orientovanou českou ekonomiku zůstává právě případný pokles vnější poptávky.
V případě celé EU a eurozóny podle komise výrazně vzrostla míra rizika, že ekonomika nakonec posílí méně, především v důsledku vnějších vlivů. Dopad na ni však může mít i propad důvěry v samotnou osmadvacítku v důsledku vnitřního dění v EU, který může ovlivnit míru investic.
Mezi externími faktory prognóza zmiňuje oslabený celosvětový obchod a sílící geopolitickou a politickou nejistotu.
Upozorňuje ale také na možný nižší než očekávaný výkon rozvíjejících se trhů, vývoj čínské ekonomiky nebo možnost, že růst úrokových sazeb v USA rozkolísá světové trhy s dopadem právě na rozvojové ekonomiky.
Evropský export by mohl být negativně ovlivněn také dalším poklesem cen ropy, protože výrazně sníží poptávku ze strany těžebních zemí.
Na druhou stranu komise zdůrazňuje také silnější a trvalejší efekt některých faktorů, které růst hospodářství podporují. Také mezi ně patří nízké ceny ropy, ale i příznivé finanční podmínky a levné euro.
Také v letošním roce bude v eurozóně pokračovat období s velmi nízkou inflací, prognóza ji odhaduje na 0,5 %. V příštím roce by už vyšší mzdy a rostoucí domácí poptávka i určité zdražení ropy měly inflaci eurozóny posunout k úrovni 1,5 %. Také v celé EU by letos měly ceny růst o 0,5 %, o rok později o 1,6 %.
Zdroj: ČTK
Aktuality
