Lukáš Jíra: V Praze stojí za řeč pět nebo šest akcií

Jak ovlivnila hypoteční krize český kapitálový trh?

Lukáš Jíra (LJ): Stejně jako světové trhy, ani český kapitálový trh nebyl ušetřen. Velcí institucionální investoři potřebovali kapitál, proto odprodávali část akcií ze svého portfolia a akciové trhy propadly. V roce 2008 před počátkem hypoteční krize byly objemy obchodů na pražské burze zhruba 4,5 mld. Kč denně, dnes je to maximálně 1,5 mld Kč. Dále v tomto roce negativně ovlivnila burzu nestabilní vláda v ČR, kdy zahraniční investoři nevěděli, zda vláda padne, nebo bude dělat reformy a podobně.

Objemy obchodů jsou opravdu znatelně nižší než v předkrizových letech. Jak to investoři vnímají?

LJ: Nízké objemy obchodů vedou k rozdílu mezi nabídkou a poptávkou, chybí zde krátkodobý kapitál. Dlouhodobě vidíme, že se z toho snaží burza dostat, postupně sledujeme příliv investorů na trh, ale pořád na tom není tak dobře, jak tomu bylo v již zmíněném roce 2008. Doufejme, že se z toho burza zotaví.

Do jaké míry se promítl rozdíl nabídky a poptávky do obchodování na pražské burze?

v roce 2008 před počátkem hypoteční krize byly objemy obchodů na pražské burze zhruba 4,5 mld. Kč denně, dnes je to sotva 1,5 mld Kč

LJ: Spread mezi nabídkou a poptávkou byl tak vysoký, že krátkodobí hráči neviděli potenciál. Před krizí byl spread na obchodování titulu ČEZ přibližně 1 Kč, nyní se pohybuje okolo 5 Kč. To znamená, že ti investoři, kteří sem chtěli umístit kapitál a spekulativně vydělat, raději volili jiné možnosti.

Krize vyvolala nedůvěru investorů v investování do akcií. Myslíte si, že i tohle je jeden ze zásadních problémů pražské burzy?

LJ: Do jisté míry ano. V předkrizových letech zde bylo hodně krátkodobého spekulativního kapitálu. Spekulanti vyhnali ceny akcií na pražské burze do výšin, za nimi následovaly fondy. Portfoliomanažeři s klidem nakupovali akcie ČEZu za 1 300 Kč, Erste za 1 200 Kč a podobně. I když by portfoliomanažer věděl, že je to předražené, stejně musel pokynu vyhovět. V momentu, kdy investoři svůj spekulativní kapitál stáhli, ztratily fondy na hodnotě. Doposud se z toho některé akciové fondy ještě nevzpamatovaly. Žádný velký přiliv peněz do těchto fondů neputuje, což je důsledek již zmíněné nedůvěry. Jak si česká burza stojí v porovnání s těmi zahraničními?

nevýhodou české burzy je malý výběr akciových titulů. Máme zde 5 až 6 titulů, které stojí za to obchodovat - investoři požadují likviditu

LJ: Je potřeba si uvědomit, že je český kapitálový trh strašně malý a podléhá globálnímu sentimentu, který udává americký trh. USA například zveřejní špatná makroekonomická data, způsobí to horší sentiment na trzích - a na 90 % zažije Praha další den v červeném.

Dále platíme vysoké poplatky u brokerů. Vezmu-li 1 000 USD a investuji je v zahraničí u renomované brokerské společnosti, za vstup i výstup zaplatím 2 USD, tedy zhruba 35 Kč. Při investici prostřednictvím českého brokera pomocí internetové platformy s ekvivalentem 1 000 USD stojí vstup a výstup 150 Kč i více.

Nevýhodou české burzy je také malý výběr akciových titulů, což představuje pro zahraniční investory méně příležitostí. Máme zde tak 5 až 6 titulů, které stojí za to obchodovat, protože investoři požadují likviditu.

Byly by řešením nové emise?

LJ: Jistě, ale hraje zde roli určitá nechuť společností upisovat nové akcie. Management burzy by měl vytvářet lepší podmínky, aby přilákal nové emise. Podíváme-li se na společnosti,které byly za posledních 5 let upsány na pražské burze, zjistíme, že bychom je spočítali na prstech jedné ruky. Na konkurenčním trhu v Polsku mají 30 až 50 nových emisí každý rok.

Dlouhodobě se mluví o emisi ČSOB, stále k ní nedošlo. Jak se na to díváte?

LJ: Burze by to samozřejmě prospělo, protože se jedná o velkou a likvidní investici. Banka je zdravá, vydělává, a určitě by chtěla dlouhodobě vyplácet dividendy. Co mě zaráží a vadí mi, je přístup manažerů KBC, tedy mateřské společnosti ČSOB. KBC už zhruba tři čtvrtě roku deklaruje, že čeká na vhodné podmínky pro uvedení emise na trh. Čekají až trhy budou na maximu a na základě toho více vydělají. Já osobně bych počkal, až po uvedení na trh dojde ke korekci, a pak bych teprve uvažoval o koupi. Dost bylo negativ. Jaká jsou pozitiva našeho trhu? Co zdejší investoři považují za výhodu oproti investování v zahraničí?

LJ: Především je to znalost prostředí a zákonů. Odpadá také jazyková bariéra. Podstatný je fakt, že při investici do akcií v České republice nepodstupujeme měnové riziko. Pokud jsme před rokem investovali 100 000 USD při kurzu zhruba 20 Kč za dolar, inkasovali jsme přibližně 2 000 000 Kč. Při dnešním kurzu 17 Kč za dolar bychom získali při stejné investici jen 1 700 000 Kč, proto považuji za výhodu, že při investici v české měně nepodstupujeme měnové riziko. Můžeme se sice proti pohybu kurzu zajistit, ale zaplatíme určité procento z celkového objemu investice.

Je také důležité zmínit, že se finanční krize české ekonomiky dotkla opravdu minimálně, společnosti neutrpěly takové ztráty a srdce ekonomiky - bankovní sektor - zůstalo zdravé.

Které konkrétní tituly obchodované na pražské burze považujete za atraktivní?

pokud chcete investovat na pražské burze, máte na výběr mezi růstovou a dividendovou strategií

LJ: Máme na výběr růstové a dividendové tituly. Vyjmu-li ČEZ, kde je majoritním vlastníkem stát, tak společnosti, které jsou atraktivní díky výplatě dividend, jsou například Erste Group, Komerční banka a Telefónica. Mezi růstové tituly patří CETV, NWR a Unipetrol. To znamená, že pokud chceme investovat na pražské burze, můžeme zvolit růstovou, nebo dividendovu strategii. Já osobně preferuji již zmíněný ČEZ.

Aktuální vývoj českých akcií sledujte zde