Kypr by již tento měsíc mohl opustit evropský záchranný program
Kypr by již tento měsíc mohl opustit záchranný program. Jedinou zemí, která nadále potřebuje finanční pomoc od dalších členů eurozóny, tak zůstane Řecko, uvedl na svých internetových stránkách list The Wall Street Journal (WSJ).
Ministři financí eurozóny by již v pondělí mohli oznámit, že Kypr ukončí svůj záchranný program v objemu deseti miliard eur k datu 23. března. Tento týden se v Nikósii setkal viceprezident Evropské komise Valdis Dombrovskis s kyperským ministrem financí Charisem Georgiadisem, pochválil zemi za pokrok a potvrdil, že program tento měsíc skončí, napsal WSJ.
Několik nedostatků ale zůstává. Kypr nezískal posledních 175 milionů eur vyčleněných z evropských fondů, protože se mu nepodařilo uskutečnit jedno z posledních opatření, a to privatizaci státní telekomunikační společnosti CYTA. Důvodem byla slabá podpora parlamentu.
Také úvěrový rating země je stále nízký. Kyperské státní dluhopisy tak nebude moci nakupovat Evropská centrální banka (ECB) v rámci svého programu nákupu aktiv. ECB požaduje buď rating v investičním pásmu, nebo aby měla daná země dohodnutý aktivní program se záchranným fondem eurozóny. Pro Kypr tak zřejmě bude nákladnější získat peníze na dluhopisových trzích, i když země je nyní schopna financovat svůj provoz sama a v nejbližší době nejspíš nebude muset prodávat žádné nové dluhopisy.
Kypr čekají v květnu parlamentní volby. Kyperská vláda chtěla plně ukončit záchranný program, spojený s mnoha omezeními, takže odmítla možnost dodatečné úvěrové linky od evropských partnerů, díky které by ECB mohla kupovat kyperské dluhopisy.
Kypr se dohodl na záchranném programu před třemi lety, kdy země kvůli kolapsu bank musela zavést omezení pro pohyb kapitálu, aby zabránila zhroucení finančního systému. Věřitelé pak donutili Kypr zaplatit za záchranu zabavením části vkladů střadatelů nad 100 000 eur, což vyvolalo mezi místními značný odpor.
Vládě se podařilo rychle zavést podmínky záchranného programu. Rozpočtový deficit Kypru se snížil z 5,5 % hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2013 na loňských 0,2 %. V roce 2013 ekonomika klesla o 5,9 %. Přesné údaje za loňský rok nejsou ještě k dispozici, podle vládních odhadů by však měl HDP vykázat růst o 1,4 % a letos o 1,5 %.
Zdroj: ČTK
