Dostaňte z kávy maximum!
Milovníci kávy vědí, že tento nápoj není jen obyčejný životabudič. Kofein je tak efektivní při zvyšování energie a produktivity, že musel být zařazen mezi zakázané dopingové látky i Mezinárodním olympijským výborem.
Droga do práce
Stephen Braun, známý autor lékařské literatury, vysvětluje, že když koncem 17. století přišel kofein do Evropy, byl vlastníky firem považován za zázračný lék, který mění unavené pracovníky v "produktivní součástky průmyslových strojů".
I když je kofein známý především díky své schopnosti nastartovat lidskou pozornost, vědci odhalili řadu dalších pozitivních dopadů jeho užívání. Jejich hlavním cílem bylo ale zjistit, v jaké situaci působí káva nejefektivněji.
Kafe nepomůže, pokud jste unaveni příliš
Paradoxně kofein funguje nejlépe, pokud jste dobře odpočinutí. Napodobuje tvar v mozku přirozeně se vyskytující chemické látky zvané adenosin, který Braun přirovnává k jakémusi "vnitřnímu brzdovému pedálu", který tělu umožňuje vypnout a usnout. Díky v podstatě ucpání adenosinových receptorů kofein "umetá cestu" stimulačním látkám, jako je dopamin, které pak mohou působit bez tlumivých efektů adenosinu.
Ani kofein ale nepomůže, pokud už je člověk tak unavený, že jsou v jeho mozku stimulační látky (dopamin) již zcela vyčerpány. "Kofein nejlépe zafunguje v případě, že máte hladinu 'urychlovačů' ještě vysokou. Například když za sebou máte kvalitní spánek," tvrdí Braun. "Pokud vykazujete nedostatek spánku, pozitivních účinků kávy nevyužijete naplno."
Šálek kávy v dostatečném předstihu před obtížným úkolem
Podle studie z roku 2014 publikované v Nature Neuroscience užívání kofeinu výrazně zlepšuje dlouhodobou paměť. Vědci z Johns Hopkins University předložili jedné skupině účastníků studie obrázky na zapamatování spolu s placebo pilulkou a druhé skupině s 200miligramovou kofeinovou pilulkou (dávka odpovídající dvěma šálkům kávy). Další den byly obě skupiny podrobeny testování schopnosti zapamatovat si obrázky.
"Na zlepšení paměti na 24 hodin postačí dávka 200 miligramů kofeinu," tvrdí Michael Yassa, spoluautor studie a profesor neurobiologie na University of California. Navrhuje konzumovat mírné dávky kofeinu, když je potřeba absorbovat velké množství informací. Šálek kávy je tedy vhodný například před brainstormingem v práci nebo důležitou zkouškou.
Yassa ale upozorňuje, že různí lidé vstřebávají kofein různě, takže vhodná dávka se může lišit případ od případu. "Jako každý 'lék' má i kofein křivku účinnosti ve tvaru U, což znamená, že se při vyšších dávkách výkonnost zhoršuje," tvrdí Yassa. Vedlejšími účinky kofeinu jsou zvýšená nervozita a nespavost.
Podporuje kofein kooperativnost?
Vědci z Hongkongu v rámci studie z roku 2009 publikované v Nutritional Neuroscience odhalili, že ti, kdo spotřebovali 150 miligramů kofeinu, vykazovali větší ochotu spolupracovat než ti, kteří vypili šálek bezkofeinové kávy.
Čím detailněji vědci zkoumali působení kofeinu, tím více jeho výhod nacházeli. Je to ale teprve začátek snahy porozumět široké škále jeho léčebných účinků a dalších možností využití. "Jde o širokospektrální lék," tvrdí Braun. "Kofein funguje spolu s adenosinovým systémem, a proto lze pozorovat efekty, jako jsou zvýšení rychlosti psaní, zpracování dat nebo matematických výpočtů a nárůst kreativity."
Podle Yassovy studie lze kofeinu přisuzovat i další pozitivní účinky. Může vést k prodloužení života a pomáhat při léčení Alzheimerovy choroby.
Poznámka: Článek byl zpracován se šálkem kávy po ruce.
Zdroj: Bloomberg
