Evropské akcie v pátek utrpěly pod tíhou smíšených výsledků firem a makroekonomických zpráv výrazné ztráty

Celoevropský index STOXX Europe 600 odepsal v pátek 2,13 % a seanci zakončil na 341,48 bodu. Za týden čítala ztráta indexu rovná dvě procenta. Britský index FTSE 100 přišel v pátek o 1,27 % a ztráty německého indexu DAX a francouzského benchmarku CAC 40 se blížily 3 %.

Náladu na trzích ovlivňovaly mimo jiné smíšené makroekonomické zprávy. Hrubý domácí produkt eurozóny vzrostl v prvním kvartálu anualizovaně o 0,6 % a nezaměstnanost ve společenství zemí platících eurem klesla na 10,2 %. Negativně vyzněla zpráva o inflaci, která ukázala, že spotřebitelské ceny se v dubnu v eurozóně snížily meziročně o 0,2 %.

Nejvýraznější události uplynulého týdne se odehrávaly na jiných kontinentech. Ve čtvrtek překvapila akciové trhy japonská centrální banka, která odmítla pokračovat v uvolňování měnové politiky. Trhy hýbaly rovněž hospodářské výsledky firemních obrů, s jejichž akciemi se obchoduje převážně ve Spojených státech.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Hrubý domácí produkt eurozóny se v prvním čtvrtletí proti předchozím třem měsícům zvýšil o 0,6 %. Tempo jeho růstu se tak zdvojnásobilo z 0,3 % v závěru loňského roku. Vyplývá to z rychlého odhadu, který v pátek zveřejnil statistický úřad Eurostat. V celé Evropské unii hospodářský růst zrychlil na 0,5 % z 0,4 % v loňském čtvrtém čtvrtletí. Eurostat rovněž oznámil, že míra nezaměstnanosti v eurozóně v březnu klesla na 10,2 % z únorových 10,4 %. Dostala se tak na nejnižší úroveň od srpna 2011.
• Spotřebitelské ceny v eurozóně se v dubnu meziročně snížily o 0,2 %. V prvním rychlém odhadu to v pátek uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Poté, co byla v březnu inflace přesně na nule, se tak v dubnu země platící eurem vrátily do deflace. Podobnou situaci zaznamenali letos statistici už v únoru. Také tehdy ceny klesly o 0,2 %.
• Ceny italských výrobců v březnu poklesly o 3,4 % po únorovém poklesu o 3,6 % (revidováno z -3,5 %). V meziměsíčním srovnání ceny stouply o 0,2 % po únorovém poklesu o 0,5 %.
• Ukrajinská ekonomika se v letošním prvním čtvrtletí vrátila k růstu. Hrubý domácí produkt země se podle předběžných odhadů zvýšil meziročně o přibližně 0,1 až 0,3 %, informovalo v pátek ukrajinské ministerstvo hospodářství. Pro ukrajinskou ekonomiku by to představovalo první expanzi od roku 2013, napsala agentura Reuters.
• Francouzská ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí o 0,5 %. Tempo růstu tak překonalo i ty nejoptimističtější odhady. Přispěly k tomu především spotřebitelské výdaje, které se zvýšily nejvíce od roku 2004. Plyne to z pátečních předběžných údajů francouzského statistického úřadu INSEE.
• Španělská ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně o 3,4 %. To je méně než v posledním čtvrtletí loňského roku (+3,5 %), ale více, než čekaly trhy (+3,2 %). V mezičtvrtletním srovnání se růst (+0,8 %) nelišil od 4Q2015 (+0,8 %), očekával přitom se mírný pokles na +0,7 %.
• Meziroční růst německých maloobchodních tržeb za březen hrubě zklamal, když dosáhl jen 0,7 %. Po únorovém růstu o 5,5 % čekal trh zpomalení na 2 %. V meziměsíčním srovnání tržby poklesly o 1,1 % (únor: -0,4 %), ačkoli trhy očekávaly růst o 0,4 %.
• Itálie: Celková míra nezaměstnanosti v březnu klesla na 11,4 % z 11,6 % v únoru.
• Objem britských individuálních úvěrů v březnu stoupl na 9,3 miliardy liber, když po únorových 4,9 miliardy liber očekávaly trhy pět miliard liber. Naopak objem schválených hypoték dosáhl 71,36 milionu liber, po únorových 73,87 milionu liber se očekával objem 72,8 milionu liber.
• Evropský výbor německého parlamentu si pozval k rozhovoru šéfa Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho. Naposledy se podobná věc přihodila v roce 2012, i tehdy šel Draghi na kobereček k Němcům.
• Slovensko posunulo termín plánovaného dosažení vyrovnaného rozpočtu veřejných financí o dvanáct měsíců na rok 2019. Vyplývá to z materiálu ministerstva financí, který v pátek schválila nová koaliční vláda premiéra Roberta Fica. Koalice vzešlá z březnových voleb možnost odložení termínu naznačila již ve svém programovém prohlášení.
• Největší světový výrobce piva Anheuser-Busch InBev zamýšlí prodat veškerá aktiva konkurenčního pivovaru SABMiller ve střední a východní Evropě, aby získal souhlas Evropské unie s jeho převzetím. AB InBev to podle agentury Reuters uvedl v pátečním sdělení. SABMiller je majitel Plzeňského Prazdroje. V regionu střední a východní Evropy působí také v Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku.
• Německý automobilový koncern Daimler investuje do roku 2020 do modernizace a rozšíření svého závodu na výrobu automobilů Mercedes-Benz v Maďarsku 185 miliard forintů, tedy zhruba 550 milionů eur. Zhruba 80 miliard forintů by mělo směřovat do výstavby nové karosárny. Další peníze jsou podle firmy určeny na modernizaci a zvýšení výrobních kapacit závodu.
• Evropský výrobce letadel Airbus získal od americké letecké společnosti Delta Air Lines zakázku na 37 strojů A321. Hodnota zakázky podle katalogových cen činí 4,25 miliardy dolarů.
• Světové firmy byly v prvním čtvrtletí letošního roku nejméně optimistické za poslední čtyři roky. V důsledku strmě klesající ekonomické důvěry hrozí zastavení přijímání nových zaměstnanců. Vyplývá to z aktuálního výzkumu mezi finančními profesionály, který uskutečnily Asociace certifikovaných účetních (ACCA) a Institut manažerských účetních.
• Těžba ropy v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v dubnu stoupla o 170 000 barelů na 32,64 milionu barelů za den a ocitla se blízko rekordního maxima. K růstu těžby přispěly hlavně Írán a Irák, v Kuvajtu naopak těžba kvůli stávce klesla a nižší byla i v Nigérii a Venezuele. Uvedla to v pátek agentura Reuters, která vychází z vlastních průzkumů u ropných společností, činitelů OPEC a analytiků.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Podnikatelská důvěra v Německu se v dubnu mírně zhoršila. Index podnikatelského klimatu Ifo klesl na 106,6 bodu z březnových 106,7 bodu, čekal se růst ukazatele na 107,1 bodu. Hodnocení současné situace kleslo na 113,2 bodu ze 113,8 bodu, čekala se stagnace na 113,8 bodu. Index očekávání ale naopak vzrostl na 100,4 bodu ze 100 bodů, přestože se čekalo výraznější zvýšení na 100,9 bodu.
• Kritika politiky levných peněz Evropské centrální banky (ECB), která v poslední době zaznívala z Německa, má co do činění se situací na domácí politické scéně a zřejmě jen tak neskončí. V analýze to napsala agentura Reuters, která se odvolává na německé činitele a analytiky.
• Novartis údajně hodlá prodat svůj podíl v konkurenční firmě Roche. V současnosti má tento podíl hodnotu kolem 13,8 miliardy dolarů.
• Kvůli problémům s uznáváním posudků na dopad staveb na životní prostředí (proces EIA) nebude nutné přesouvat evropské dotace z dopravního stavitelství do jiných oborů. Ministerstvo dopravy má pro tyto peníze jiné smysluplné využití. Na pondělním Žofínském fóru to řekl ministr dopravy Dan Ťok. Podle něj ministerstva životního prostředí a dopravy stále vyjednávají s Evropskou komisí o uznání výjimek pro problémové stavby.
• Nizozemský výrobce elektroniky, osvětlení a zdravotnického vybavení Philips zřejmě spíš umístí akcie své divize osvětlení na trhu, než aby usiloval o její přímý prodej. Firma to v pondělí oznámila souběžně s výsledky za první čtvrtletí. Divize je největším výrobcem osvětlení na světě. Její hodnota se odhaduje na zhruba pět miliard eur.
• Celková důvěra v domácí ekonomiku se v dubnu mírně snížila. Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený v bazickém indexu, se oproti březnu snížil o 1,1 bodu na hodnotu 95,6. Indikátor důvěry podnikatelů se meziměsíčně snížil o 1,3 bodu na hodnotu 93,8. Mezi podnikateli se důvěra zvýšila mírně ve stavebnictví; v průmyslu, v obchodě a ve vybraných odvětvích služeb se snížila. Informoval o tom Český statistický úřad.
• Celková důvěra v domácí ekonomiku se v dubnu mírně snížila. Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený v bazickém indexu, se oproti březnu snížil o 1,1 bodu na hodnotu 95,6. Indikátor důvěry podnikatelů se meziměsíčně snížil o 1,3 bodu na hodnotu 93,8. Mezi podnikateli se důvěra zvýšila mírně ve stavebnictví; v průmyslu, v obchodě a ve vybraných odvětvích služeb se snížila. Informoval o tom Český statistický úřad.
• Francie plánuje zavřít některé jaderné elektrárny. Prohlásil to v pondělí francouzský prezident François Hollande. Má se tak stát v rámci obratu Francie k zelenějším zdrojům energií. Uzavření některých elektráren má navrhnout po roce 2018 francouzská energetická společnost EDF, prohlásil Hollande na vládní konferenci zaměřené na změny ve francouzské energetice.
• Německý soud v pondělí zprostil šéfa společnosti Deutsche Bank Jürgena Fitschena a čtyři bývalé vysoké manažery obvinění v kauze bankrotu mediální skupiny Kirch Media. Prokuratura tvrdila, že tato pětice poskytla zavádějící informace v civilním sporu o odškodné za bankrot skupiny Kirch Media, aby tak chránila firmu Deutsche Bank. Podle soudu se však takovéto obvinění neprokázalo.
• Míra nezaměstnanosti ve Švédsku v březnu nečekaně vzrostla na 7,7 % z předchozích 7,6 %, a je tak nejvýše od června 2015. Trh očekával pokles na 7,5 %. Po sezónním očištění nezaměstnanost vzrostla na 7,2 % ze 7,1 %, čekal se pokles na 7,0 %.
• Sýrie a Rusko podepsaly dohody v hodnotě 850 milionů eur, jejichž cílem je obnova infrastruktury ve válkou poničené zemi. Informovala o tom v pondělí ruská agentura RIA Novosti s odvoláním na syrského premiéra Vaíla Halkího.
• Evropa v dlouhodobém výhledu nemá alternativu vůči dodávkám zemního plynu z Ruska, tranzit suroviny přes Ukrajinu ale představuje riziko, řekl v úterý na Středoevropském plynárenském kongresu v Bratislavě předseda představenstva ruského plynárenského koncernu Gazprom Viktor Zubkov. Zároveň obhajoval rozšíření plynovodu Nord Stream po dně Baltského moře, proti kterému loni protestovalo několik členských států EU včetně Slovenska.
• Maďarská centrální banka se v úterý podle očekávání rozhodla snížit svou základní úrokovou sazbu o 0,15 procentního bodu na nové rekordní minimum 1,05 procenta. Snaží se tak podpořit domácí ekonomiku a inflaci.
• Německý automobilový koncern Volkswagen v prvním čtvrtletí předstihl v prodeji japonského konkurenta Toyota Motor. Navzdory emisnímu skandálu se tak vrátil do čela světového automobilového trhu. Společnost Toyota v úterý oznámila, že její odbyt se v prvním čtvrtletí propadl o 2,3 procenta na 2,46 milionu vozů. Volkswagen již dříve ohlásil pokles čtvrtletního prodeje o 0,8 procenta na 2,51 milionu vozů.
• Šest polských, státem kontrolovaných společností souhlasilo, že vloží 620 milionů USD do nově zřízené státní uhelné skupiny PGG. Investice je součástí snahy o záchranu největšího těžaře uhlí v Evropské unii, firmy Kompania Weglowa, před bankrotem. PGG majetek této společnosti převezme.
• Řecká vláda si znovu musí půjčovat od veřejného sektoru, aby mohla splácet své závazky a účty. Sdělili to v úterý agentuře Reuters nejmenovaní řečtí vládní činitelé. Kvůli nedokončené revizi záchranného programu chybí Aténám peníze od mezinárodních věřitelů, které už šest let zachraňují zadluženou zemi před bankrotem.
• Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve středu vyzvala Británii k setrvání v Evropské unii. Varovala, že odchod z EU by výrazně zasáhl britskou ekonomiku a snížil příjmy britských zaměstnanců. Generální tajemník OECD José Ángel Gurría uvedl, že průměrný britský pracující by v důsledku takzvaného brexitu přišel do roku 2020 o částku odpovídající jednomu měsíčnímu platu.
• Řecká vláda ve středu znovu obvinila Mezinárodní měnový fond (MMF) z průtahů kolem hledání shodného hodnocení řeckého plnění podmínek posledního záchranného úvěrového programu pro Řecko, který byl domluven loni v létě. Shoda je nutná, aby Atény dostaly od věřitelů další miliardy eur na splácení svých dluhů.
• Ekonomika Spojeného království v prvním čtvrtletí letošního roku podle předběžných dat zpomalila na 0,4 % mezikvartálně z předchozích 0,6 %, jak se očekávalo. Meziročně však udržela tempo růstu na 2,1 %, stejné jako v posledních třech měsících loňského roku, ačkoli se čekalo, že mírně zpomalí na 2 %.
• Spotřebitelská nálada v Německu se zlepšuje. Její index se vyšplhal na osmiměsíční maximum, přispěl k tomu rostoucí optimismus ohledně budoucích příjmů. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky ve středu zveřejnila společnost GfK. Údaje podle agentury Reuters signalizují, že soukromá spotřeba bude i nadále podporovat růst německé ekonomiky.
• Řecko, které se utápí v ekonomické krizi a není s to se dohodnout s mezinárodními věřiteli na podmínkách další zahraniční finanční pomoci, možná nečekaně zamíří k dalším předčasným volbám. Začal o tom ve středu spekulovat řecký tisk poté, co se řecký premiér Alexis Tsipras chce podle všeho pokusit překonat ekonomické spory politickou cestou, a to tím, že chce požádat o uspořádání mimořádného summitu eurozóny, tedy zemí EU platících eurem.
• Agentura Reuters zveřejnila výsledky dvou předvolebních průzkumů pro červnové referendum o vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Podle prvního průzkumu zatím převažují zastánci setrvání v unii (51 % vs. 43 %), podle druhého naopak převládají odpůrci EU (46 % vs. 44 %). V druhém případě jde o voliče, kteří jsou rozhodnutí v referendu hlasovat, první průzkum zahrnuje všechny dotázané.
• Ministři financí zemí platících eurem by se měli velmi brzy opět sejít kvůli situaci v Řecku, které se s mezinárodními věřiteli stále nemůže shodnout na podmínkách finanční pomoci. Před novináři to ve středu prohlásil předseda Evropské rady Donald Tusk, který o situaci dopoledne telefonicky hovořil s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem.
• Ukrajina jde dál cestou reforem, letošní rok se musí stát etapou nezvratných změn. Prohlásila to ve středu v Kyjevě na závěr své návštěvy na Ukrajině náměstkyně ministra zahraničí USA Victoria Nulandová. Vysoká americká diplomatka podle médií přijela do Kyjeva přesvědčit se o záměrech nové ukrajinské vlády premiéra Volodymyra Hrojsmana, která nahradila dřívější kabinet Arsenije Jaceňuka.
• Problematika klimatických změn, ochrana životního prostředí a prohlubující se mezinárodní spolupráce jsou klíčovými prvky návrhu budoucí evropské politiky v Arktidě. EU přitom v této oblasti hodlá podle šéfky své diplomatické služby Federiky Mogheriniové spolupracovat se všemi partnery, včetně Ruské federace.
• Spotřebitelská důvěra v eurozóně se v dubnu zlepšila. Potvrdil to finálový index spotřebitelské důvěry, který ve čtvrtek zveřejnila Evropská komise. Ukazatel se v dubnu zvýšil na -9,3 bodu z -9,7 bodu. Index důvěry v průmyslu se v dubnu zvýšil na -3,7 bodu z -4,2 bodu, index nálady v sektoru služeb stoupl na 11,5 bodu z 9,6 bodu, index podnikatelského klimatu vzrostl na 0,13 bodu z 0,11 bodu a ukazatel ekonomického sentimentu se zvýšil na 103,9 bodu ze 103 bodů.
• Řecko: Objem maloobchodního prodeje v únoru meziročně klesl o 6,6 % (leden: -1,7 %).
• Celková míra nezaměstnanosti ve Španělsku v prvním čtvrtletí stoupla na 21 %. Očekávala se stagnace na 20,9 %. Deflace se v dubnu prohloubila na 1,2 % z 1 % v březnu.
• Nezaměstnanost v Německu v dubnu podle očekávání zůstala na 6,2 %. Ubylo však šestnáct tisíc žadatelů o práci, přičemž se očekávalo, že jejich počet zůstane nezměněn. Míra nezaměstnanosti 6,2 % je nejnižší údaj od znovusjednocení země v roce 1990.
• Portugalsko: Index spotřebitelské důvěry v dubnu klesl na -12,4 bodu z -11,3 bodu v březnu.
• Irsko: Maloobchodní prodeje v březnu klesly meziměsíčně o 2,1 % (únor: -1 %) a meziročně o 5,2 % (únor: -10,9 %).
• Německá inflace harmonizovaná s metodikou výpočtů EU se v dubnu vrátila do záporných čísel. Spotřebitelské ceny se meziročně snížily o 0,1 % po březnovém růstu o 0,1 %. Tlak na růst cen v největší evropské ekonomice zůstává slabý i navzdory politice levných peněz Evropské centrální banky.
• Nastavení úrokových sazeb v eurozóně odpovídá aktuální ekonomické situaci. Kdyby nyní došlo ke zvýšení sazeb, bylo by to pro ekonomiku špatné. V rozhovoru pro německý list Bild to řekl guvernér ECB Mario Draghi. Šéf centrální banky eurozóny rovněž upozornil, že by lidé spíše než o nominálních sazbám měli hovořit o reálných úrocích, které jsou kvůli nízké inflaci vyšší než dříve, a zdůraznil, že dlouhodobě nemůže Evropa růst, pokud nezačne zavádět strukturální reformy.
• Představenstvo energetické společnosti ČEZ navrhuje vyplatit stejně jako v předcházejících třech letech dividendu z loňského zisku 40 korun na akcii před zdaněním. Pokud valná hromada návrh představenstva schválí, bude mezi akcionáře rozděleno celkem 21,4 miliardy Kč a stát jako majoritní akcionář získá 15 miliard korun. Valná hromada ČEZ se uskuteční 3. června.
• Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) plánuje v letošním roce investovat v Polsku až 700 milionů eur. Mimo jiné se chce podílet na projektu, který má pomoci vrátit k růstu varšavskou burzu. Agentuře Reuters to řekl ředitel polské pobočky EBRD Grzegorz Zieliński.
• Německá vláda se chystá výrazně omezit sociální dávky poskytované cizincům ze zemí Evropské unie. Návrh zákona, na jehož základě by občané jiných členských zemí evropské osmadvacítky neměli právo na dávky v nezaměstnanosti a sociální příspěvky, ministryně Andrea Nahlesová už prý poslala do mezirezortního připomínkového řízení.
• Francouzská farmaceutická firma Sanofi učinila nabídku na převzetí americké firmy Medivation, výrobce léků na rakovinu, za 9,3 miliardy USD. Vedení firmy Medivation však nabídku odmítá. Zvýšení aktivity v oblasti akvizic je v souladu s novou strategií generálního ředitele Sanofi Oliviera Brandicourta, který se ujal funkce před rokem.
• Volkswagen má šanci vykázat v letošním roce solidní růst provozního zisku, přestože se potýká s emisním skandálem. Uvedl to na čtvrteční tiskové konferenci generální ředitel automobilky Matthias Müller. Současně se znovu za aféru omluvil.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Italsko-americká automobilová skupina Fiat Chrysler Automobiles (FCA) v prvním čtvrtletí zdvojnásobila provozní zisk na 1,4 miliardy eur, a to zejména díky dobrým výsledkům v Severní Americe. Oznámila to v úterý firma.
• Německá farmaceutická společnost Bayer v úterý reportovala hospodářské výsledky. Jádrový zisk podle nich v prvním kvartále vzrostl o 15,7 %, především díky lékům na předpis. Zisk EBITDA vzrostl na 3,4 miliardy eur, trh očekával 3,07 miliardy eur.
• Britskému ropnému gigantu BP klesl čistý zisk v prvních třech měsících roku o 80 procent na 532 milionů dolarů, zatímco před rokem činil 2,6 miliardy dolarů. BP se nadále potýkala s nízkými cenami ropy. Podnik v úterý oznámil, že by mohl dál snižovat kapitálové výdaje.
• Tržby francouzského výrobce automobilů PSA Peugeot Citroën se v prvním čtvrtletí meziročně snížily o 1,4 procenta na necelých 13 miliard eur, a to kvůli silnějšímu kurzu eura a poklesu objemu prodeje. Oznámila to ve středu firma. Při stálých měnových kurzech by tržby stouply o 1,5 procenta.
• Největší německé bance Deutsche Bank klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk o 58 % na 236 milionů eur. K propadu přispěly slabší výsledky divize investičního bankovnictví. Díky nižším nákladům na právní spory však banka překonala odhady analytiků dotazovaných agenturou Reuters, kteří čekali ztrátu 249 milionů eur.
• Evropskému výrobci letecké techniky Airbus klesl v prvním čtvrtletí zisk na 399 milionů eur ve srovnání se 792 miliony eur ve stejném období loňského roku. Provozní zisk bez mimořádných položek klesl o 23 % na 501 milionů eur. K nižšímu zisku přispěly závada motorů, kvůli které musela společnost pozastavit dodávky svých letounů A320neo, a nedostatek kabinového vybavení pro model A350.
• Švédskému výrobci domácích spotřebičů Electrolux vzrostl v prvním čtvrtletí zisk o 158 % na 875 milionů švédských korun. Firma připisuje zlepšení výsledků hlavně vyšší poptávce v Evropě a Severní Americe.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom loni téměř zpětinásobil čistý zisk na 787 miliard rublů (zhruba 290 miliard Kč) ze 159 miliard rublů v předchozím roce. Firma loni těžila především ze slabého kurzu rublu a z růstu prodeje zemního plynu do Evropy.

Zdroj: CNBC