SLEDOVALI JSME ŽIVĚ: ČNB ponechala na červnovém zasedání politiku beze změny

Kurzový závazek je jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení koruny k euru na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako "poblíž hladiny 27 EUR/CZK". Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Pokud se kurz vzdálí hladině 27 EUR/CZK na slabší straně, nechává jej ČNB pohybovat dle vývoje nabídky a poptávky na devizovém trhu.

Na počátku května bankovní rada ČNB konstatovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině příštího roku. Kvůli rozhodnutí Britů o odchodu Spojeného království z Evropské unie se na trhu spekuluje o možném prodloužení závazku.

Devizové intervence spustila ČNB kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku působila několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh. Další intervence provedla centrální banka loni v červenci a pokračovala v nich i v dalších měsících. Podle dostupných statistik celkem do konce dubna intervenovala za zhruba 530 miliard korun.

Červnové zasedání bylo poslední, kterého se zúčastnil guvernér Miroslav Singer. Koncem měsíce mu končí druhý šestiletý mandát a nemohl být znovu jmenován. Ve funkci jej od pátku nahradí současný člen bankovní rady Jiří Rusnok. Jednání bankovní rady se ve čtvrtek zúčastnilo pět ze sedmi jejích členů. Na jednání nebyli viceguvernér Vladimír Tomšík a člen bankovní rady Pavel Řežábek.

TISKOVÁ KONFERENCE MIROSLAVA SINGERA

14.18 Singer: Bankovní rada ponechala úrokové sazby beze změny na technické nule a rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek.

14.19 Singer: ČR je stále pod vlivem protiinflačních vlivů ze zahraničí.

14.20 Singer: V blízkosti nulových hodnot se bude inflace pohybovat i ve třetím čtvrtletí letošního roku, poté se ale zvýší a na konci horizontu měnové politiky se bude pohybovat kolem 2 %.

14.22 Singer: Potřeba udržovat uvolněnou měnovou politiku přetrvává, měnové intervence budou trvat minimálně do roku 2017, ukončení měnových intervencí vidí ČNB stále jako pravděpodobné v polovině roku 2017.

14.23 Singer: Zahraniční úrokové sazby se budou na celém horizontu měnové politiky ČNB pohybovat v mírně záporných hodnotách.

14.24 Singer: Zveřejnění výsledku britského referenda vedlo k oslabení eura k dolaru.

14.25 Singer: HDP i průměrná mzda rostly v prvním čtvrtletí ve srovnání s prognózou ČNB mírně rychleji.

14.26 Singer: Rada vyhodnotila rizika na horizontu měnové politiky jako mírně protiinflační. Fakt, že mzdy rostly v prvním čtvrtletí mírně rychleji, než očekávala prognóza, je ale mírně proinflační.

14.27 Singer: ČNB je připravena posunout hranici kurzového závazku na slabší úroveň, pokud by si to situace vyžádala.

14.28 Singer: Nejistota z brexitu se do ČR zatím výrazně nepřenáší.

14.29 Singer: O možnosti zavést záporné úrokové sazby jsme dnes nedebatovali.

14.30Tisková konference Miroslava Singera skončila.

"Rizika jsou celkově hodnocena jako mírně protiinflační. Na jedné straně vidí ČNB mírně rychlejší růst HDP a mezd, než předpokládala - to z jejího pohledu představuje inflační riziko -, na straně druhé ale vidí stále nízké ceny výrobců v eurozóně, a tedy slabé dovozní tlaky do inflace. Navíc má banka neustále v hlavě obavy z přelivu dlouhodobě nízkoinflačního prostředí do inflačních očekávání," říká Jiří Polanský, analytik z České spořitelny.

"Nejistoty ohledně brexitu guvernér Miroslav Singer zmínil s tím, že krátkodobě dopady jsou a budou patrné přes volatilitu na trzích a zvýšenou nejistotu s vlivem na investice. V delším horizontu jsou podle něj dopady brexitu těžce předvídatelné. S tím souhlasíme. Podle nás by se v první fázi měly výsledky britského referenda projevit v mírně nižší investiční aktivitě a částečně také v nižším vývozu (vyvážíme i investiční zboží). Ve druhé fázi přímo spojené s vystoupením Británie z Evropské unie se v českém vývozu projeví výraznější šok, ale přesnější časování a velikost tohoto dopadu budou záviset na velké spoustě faktorů, které nyní neznáme (především zda a jakým způsobem bude Británie součástí volného trhu)," pokračuje Polanský.

"Co se týče případných změn v měnové politice, ČNB by nadále zvažovala posunutí hladiny kurzového závazku v případě poklesu inflačních očekávání. Záporné sazby tentokrát na zasedání vůbec nebyly diskutovány," uvádí dále analytik.

"Výsledek zasedání ČNB jsme očekávali. Ačkoli si myslíme, že dopady zvýšené nejistoty a poklesu spotřebitelské a investiční důvěry na ekonomickou aktivitu nejdříve v eurozóně a následně v ČR v konečném důsledku povedou k prodloužení kurzového závazku, Čeká národní banka podobně jako ostatní centrální banky bude čekat na ekonomické projevy těchto faktorů, aby formulovala změny ve své měnové politice. Jinými slovy si i nadále myslíme, že k opuštění kurzového závazku ČNB dojde nejdříve až ve druhé polovině či v závěru roku 2017 s tím, že výsledek britského referenda může tento termín ještě dále posunout do roku 2018," dodává Polanský.

"Srpnové zasedání, kterého se už zúčastní noví členové bankovní rady Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký, už pravděpodobně přinese posunutí očekávaného termínu exitu. Podle našeho názoru ČNB zformuluje nový výhled ve stylu 'bankovní rada vidí jako pravděpodobné ukončení závazku po polovině roku 2017', čímž se posune k našemu hlavnímu scénáři. Nadále předpokládáme exit ve třetím čtvrtletí 2017, kdy by inflace měla dosáhnout dvouprocentního cíle. Rizika pro pozdější konec závazku však rostou, výsledek britského referenda a jeho efekty na finanční trhy a ekonomiku jsou hlavní neznámou, rizikem pro inflaci jsou ale i nízké ceny potravin. V případě deflačních tlaků by podle našeho názoru ČNB oslabila korunu nejméně na 29 EUR/CZK. Tento krok však vzhledem ke své stávající prognóze neočekáváme," doplňuje Marek Dřímal, ekonom z Komerční banky.

Zdroj: ČNB, ČTK