Britská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu na 0,25 %, posílila nákupy aktiv a zhoršila výhled hospodářského růstu v příštích dvou letech

Banka očekává, že britská ekonomika bude po zbytek letošního roku stagnovat. Svůj výhled na celý letošní rok, který počítá s růstem hrubého domácího produktu o dvě procenta, však nechala beze změny, protože v první polovině roku byl růst vyšší, než se čekalo.

V příštím roce má být růst slabý. Odhad banka snížila na 0,8 % z 2,3 %. To představuje nejvýraznější zhoršení odhadu od roku 1992, kdy BoE začala své prognózy zveřejňovat, upozornila BBC.

V druhém čtvrtletí mezikvartální růst britské ekonomiky podle předběžných dat zrychlil na 0,6 % z 0,4 %. Analytici čekali pokračování růstu tempem 0,4 %. Meziročně se tempo expanze zvýšilo na 2,2 % z 2 % v prvním čtvrtletí. Analytici čekali pokračování expanze HDP 2% tempem.

"Britská ekonomika se v druhém čtvrtletí vyvíjela povzbudivě, to byl ale možná jeden z posledních důvodů k oslavě," uvedl po konci zasedání Bank of England Abi Oladimeji, investiční šéf ve společnosti Thomas Miller Investment.

Centrální banka rovněž hodlá spustit nákupy dluhopisů firem s vysokým ratingem, které jsou prospěšné britské ekonomice, za deset miliard liber. Chce tak zajistit, aby banky nadále poskytovaly úvěry.

Pro snížení základní úrokové sazby zvedlo ruku všech devět členů měnového výboru. Čekalo se, že se pro snížení úroků vysloví jen osm členů výboru.

Na červnovém zasedání Bank of England sazby překvapivě nechala beze změny. Pro zachování sazby na 0,5 % tehdy hlasovalo osm členů měnového výboru, pro snížení sazby zvedl ruku jen jeden člen výboru. Od února hlasovalo pro zachování základní úrokové sazby na 0,5 % na každém zasedání všech devět členů výboru, na předcházejících zasedáních se Ian McCafferty vyslovoval pro zvýšení sazby.

Britská libra po zveřejnění rozhodnutí Bank of England výrazně oslabila k americkému dolaru. Kurz GBP/USD klesl během několika minut z 1,3325 až pod 1,3125.

"Oznámená opatření jsou v souladu s očekáváním trhu. Pokud by podpora byla výraznější, mohlo by to investory dohnat k úvahám, že je na tom britská ekonomika velmi špatně," prohlásil Kallum Pickering, ekonom z Berenberg Bank.

"Již před referendem (o brexitu) byly inflační tlaky v Británii slabé, jádrová inflace byla 1,4 %. Brexit se stal argumentem, proč měnovou politiku dále uvolnit. Z tohoto pohledu nešlo o překvapení," uvedl Peter Elston ze Seneca Investment Managers.

"Srpnové rozhodnutí je signálem, že britská centrální banka je odhodlána udělat vše, co bude potřeba, aby zajistila stabilitu ekonomiky. Slabá pobrexitová data vytvářejí očekávání, že růst ekonomiky zpomalí. Oznámená stimulace ekonomiky by měla podpořit spotřebitele a společnosti v plánovaní budoucnosti," doplnila Rebecca Harding, ekonomka z BBA.

Na tiskové konferenci guvernér banky Mark Carney konstatoval, že k uvolnění měnové politiky došlo kvůli podstatné změně v očekávání vývoje britské ekonomiky. Dále uvedl, že prudké oslabení libry po červnovém referendu o budoucnosti země v Evropské unii bude v příštích třech letech zvyšovat inflaci, a dodal, že centrální banka je připravena udělat vše, co bude nezbytné, aby zajistila monetární a finanční stabilitu.

Dále guvernér BoE řekl, že není zastáncem politiky záporných úrokových sazeb, britská centrální banka podle něj má spoustu jiných možností, jak ekonomiku stimulovat. Na obranu záporných úroků ale uvedl, že nejde o cestu, kterou by si centrální banky zvolily z vlastního rozmaru. "Jsou zde daleko větší síly, které toto ovlivňují," dodal.

Zdroj: Reuters, CNBC, ČTK