SLEDOVALI JSME ŽIVĚ: ČNB v srpnu ponechala měnovou politiku beze změny, zhoršila výhled hospodářského vývoje pro příští rok

Čtvrteční zasedání rady o nastavení měnové politiky bylo první, kterého se ve funkci guvernéra účastnili Jiří Rusnok a jako členové bankovní rady Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký. Funkcí se ujali 1. července. Zasedání se zúčastnilo všech sedm členů bankovní rady.

Rada zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení koruny na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako "poblíž hladiny 27 EUR/CZK". Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 Kč za euro ČNB nechává kurz pohybovat podle nabídky a poptávky.

Devizové intervence spustila ČNB kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku působila několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh. Další intervence banka provedla loni v červenci a pokračovala v nich i v dalších měsících. Podle dostupných statistik celkem do konce letošního května intervenovala za zhruba 546 miliard korun.

Nová makroekonomická prognóza

Česká národní banka ve čtvrtek zároveň vydala novou prognózu hospodářského vývoje. V ní zlepšila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce na +2,4 %, výhled růstu HDP pro příští rok ale snížila na 3 %. V květnové prognóze počítala letos s růstem o 2,3 % a v roce 2017 o 3,4 %. V roce 2018 by podle odhadů měla česká ekonomika vzrůst o 3 %.

Odhad vývoje inflace ve třetím čtvrtletí 2017 ponechala ČNB na 2,2 %. Pro čtvrté čtvrtletí 2017 ovšem očekává vyšší inflaci (+2,4 %), v předchozí prognóze uváděla 2,3 %.

Ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze z konce července zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,2 % z dubnových 2,5 %. Pro příští rok odhad úřad rovněž zhoršil, a to na 2,4 % z předchozích 2,6 %. Česká bankovní asociace v nové prognóze letos předpokládá růst ekonomiky o 2,3 % a pro příští rok počítá s růstem o 2,6 %.

Tisková konference Jiřího Rusnoka

14.17 Rusnok: Bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávajících úrovních, tedy na technické nule. Také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek.

14.18 Rusnok: I nová makroekonomická prognóza předpokládá používání měnového kurzu jako nástroje měnové politiky do roku 2017.

14.19 Rusnok: Inflace se stále nachází výrazně pod cílem ČNB. Pod vlivem rostoucí domácí aktivity a mezd by se ovšem měla postupně zvyšovat. Na horizontu měnové politiky inflace mírně přesáhne 2% cíl, poté se k němu bude shora vracet.

14.20 Rusnok: Bankovní rada vyhodnotila rizika na horizontu měnové politiky jako vyrovnaná. Ukončení používání měnového kurzu jako nástroje měnové politiky je nejpravděpodobnější v polovině roku 2017.

14.21 Rusnok: Domácí cenový vývoj je stále pod vlivem protiinflačních vlivů, zejména vývoje cen komodit.

14.22 Rusnok: ČNB je v této situaci připravena posunout hladinu kurzového závazku na slabší úrovně, pokud by to bylo potřeba.

14.23 Rusnok: Efektivní růst hospodářství eurozóny by se měl na celém horizontu měnové politiky pohybovat kolem 2 %. Vlivy brexitu v příštím roce povedou k dočasnému zpomalení zahraničního růstu lehce pod 2 %.

14.25 Rusnok: Zahraniční spotřebitelská inflace se bude zvyšovat, na horizontu měnové politiky ale nedosáhne 2% cíle. Tržní výhled počítá s pozvolným růstem ceny ropy Brent.

14.26 Rusnok: Domácí inflace ve druhém čtvrtletí mírně zpomalila a byla pod dolní hranou tolerančního pásma cíle ČNB. Jádrová inflace však zůstává ve zřetelně kladných hodnotách, pozitivně se projevují růst ekonomiky a růst mezd.

14.26 Rusnok: Měnově-politická inflace se bude od celkové inflace odchylovat jen nevýrazně, také zde dojde nejdříve k mírnému překročení cíle.

14.27 Rusnok: Ekonomiku podporují uvolněná měnová politika, rostoucí zahraniční poptávka a levné komodity.

14.28 Rusnok: Ekonomický růst v roce 2017 zrychlí na 3 % a stejně HDP poroste také v roce 2018. Dále se bude zvyšovat zaměstnanost, i když tempo růstu zaměstnanosti bude klesat. Pokles celkové míry nezaměstnanosti už bude pouze mírný. Růst mezd bude dále zrychlovat.

14.29 Rusnok: Návrat ke standardní měnové politice nepovede ke skokovému posílení koruny na mírně nadhodnocenou úroveň z doby před zahájením intervencí.

14.33 Rusnok: Zhoršení hospodářského výhledu souvisí jak s očekávanými dopady takzvaného brexitu, tak s domácími faktory, například poklesem objemu veřejných investic spolufinancovaných EU. Pokles veřejných investic zasahuje hlavně letošní rok, jeho vliv se ale přelije i do roku příštího.

14.35 Rusnok: O záporných úrokových sazbách se na dnešním zasedání rady explicitně nediskutovalo.

"Jednání rady bylo v souladu s očekáváním. Zatímco v původním složení rady by byl kurzový závazek s velkou pravděpodobností již prodloužen až do konce příštího roku z titulu vyšších rizik v zahraničí, nové vedení banky s dalším oddalováním konce kurzového závazku vyčkává, aby si tak neomezovalo svůj další manévrovací prostor. Nové vedení ČNB tak bude dle našeho názoru s dalším prodlužováním politiky slabé koruny opatrnější," říká Jakub Seidler, hlavní ekonom ING pro ČR.

"Prognóza i komentáře guvernéra Jiřího Rusnoka na tiskové konferenci se nesly v relativně optimistickém tónu. Pokud by se tak v následujících měsících nezačal vývoj tuzemské ekonomiky výrazněji zhoršovat (mírné zpomalení již je patrné), nelze dle našeho názoru ukončení kurzového závazku v první polovině roku 2017 stále vyloučit, a zůstává tak naším základním scénářem," dodává Seidler.

"Aktuální prognóza ČNB je relativně blízká té naší. Čekáme, že inflace by se kolem poloviny příštího roku měla přiblížit k cíli a dostat se pak krátce nad něj. Růst HDP očekáváme příští rok také kolem 3 %. Hlavním rozdílem mezi námi a ČNB zůstává pohled na ukončení kurzového závazku, kde očekáváme spíše až druhou polovinu roku 2017. Negativní vliv brexitu je rizikem pro pozdější opuštění závazku. Celkově ovšem bude záležet na situaci v eurozóně a měnové politice ECB," říká Jiří Polanský, analytik z České spořitelny.

"V prognóze ČNB se znovu objevilo očekávání relativně rychlého růstu mezibankovních sazeb PRIBOR 3M od poloviny roku 2017. Dle nás ale zůstanou sazby nadále nízké a k prvnímu zvýšení měnově-politických sazeb by mohlo dojít až ve druhé polovině roku 2018 s tím, že mezibankovní sazby se začnou významněji zvyšovat mírně s předstihem," pokračuje Polanský.

"Celkově nedošlo k žádnému překvapení. Současný pohled ČNB je konzistentní s minulou politikou i komunikací, což se zřejmě nezmění ani v nejbližších měsících. Zavedení záporných sazeb v nejbližší době nehrozí. ČNB nevidí potřebu dalšího uvolnění měnové politiky, a proto lze očekávat návrat diskuze nad zavedením záporných sazeb až s blížícím se exitem z kurzového závazku," dodává Polanský.

"Za revizí výhledu vývoje HDP stojí mírnější pokles investiční aktivity, který by na druhé straně měl podle ČNB trvat déle, a měnící se vnější podmínky. Výhled pro inflaci se zvýšil pouze marginálně. Domníváme se však, že centrální banka ještě plně nezapočítala zhoršení růstového výhledu zemí eurozóny ve spojitosti s brexitem. Šetření společnosti Consensus Economics, ze kterého ČNB vychází, probíhalo v první polovině července a ne všechny participující instituce již ve svém výhledu tuto událost zohlednily," doplňuje Viktor Zeisel, ekonom z Komerční banky.

"Vzhledem k tomu, že se domníváme, že dopady brexitu budou mít protiinflační efekt, a že existuje riziko, že ceny potravin nebudou růst tak, jak se očekává, předpokládáme, že k ukončení kurzového závazku dojde až na konci příštího roku. Do té doby by se kurz koruny měl pohybovat velmi blízko kurzového závazku, kde ho budou drže reálné toky plynoucí z velmi dobrého vnějšího postavení české ekonomiky," uzavírá Zeisel.

Zdroj: ČNB, ČTK