Americká ekonomika v červenci vytvořila 255 tisíc nových pracovních míst, podstatně více, než se čekalo

Americká ekonomika v červenci mimo zemědělství vytvořila zhruba 255 tisíc pracovních míst. Trh odhadoval, že vzniklo asi 180 tisíc míst po 292 tisících v červnu (revidováno z 287 tisíc). Celková míra nezaměstnanosti zůstala na 4,9 %, čekal se pokles na 4,8 %. Dolar v reakci na zprávu výrazně zpevnil k euru, což odráží očekávání investorů, že by Fed mohl již v dohledné době zvýšit úrokové sazby.
Data za květen, která byla pro trhy obrovským zklamáním, byla upravena z 11 tisíc (původně 38 tisíc) na 24 tisíc. Analytici před zveřejněním květnové zprávy čekali 160 tisíc. Červnový přírůstek nových pracovních míst (292 tisíc) byl nejsilnější od loňského podzimu a 12měsíční průměr přírůstku pracovních míst se díky silným červnovým a červencovým datům vrátil nad 200 tisíc.
Slabá květnová statistika dramaticky snížila pravděpodobnost brzkého zvýšení sazeb v USA, protože pokračování pozitivního vývoje na trhu práce Fed opakovaně zmiňuje jako jednu z hlavních podmínek dalšího utažení své měnové politiky. Nečekaně silná červnová data ale misky vah opět převážila a lepší než očekávaná data za červenec výhled spíše dřívějšího růstu sazeb Fedu potvrdila.
Míra participace se v červenci zvýšila o desetinu procentního bodu na 62,8 %. Míra nezaměstnanosti U6, která bere v úvahu i lidi, kteří hledání práce vzdali, a rovněž ty, kteří jsou nedobrovolně zaměstnáni jen na částečný úvazek, v červenci vzrostla na 9,7 % z 9,6 % v červnu.
Podle středeční zprávy organizace ADP v červenci soukromí zaměstnavatelé vytvořili zhruba 179 tisíc pracovních míst. Po revidovaných červnových 176 tisících (revidováno ze 172 tisíc) trh počítal s horším výsledkem. Analytici čekali, že vzniklo asi 170 tisíc pracovních míst.
Průměrná hodinová mzda vzrostla v červenci o 0,3 % meziměsíčně a o 2,6 % meziročně. Meziroční vývoj byl v souladu s odhady analytiků, meziměsíční růst analytici odhadovali na 0,2 %. V červnu činil meziroční růst mezd taktéž 2,6 % a meziměsíční byl 0,1 %. Podle ekonomů je nutné, aby mzdy rostly alespoň tříprocentním tempem, pokud se má míra inflace dostat ke dvouprocentní úrovni, kterou si Fed stanovil jako cíl.
Americký dolar po zveřejnění zprávy výrazně posílil k euru, eurodolar klesl během několika minut z 1,1162 na 1,1093.
"Je to další silná zpráva, problémem ale je, že se vytvořila propast mezi náladou spotřebitelů a firem. Domácnosti jsou stále dobře naladěné, americké podniky ale trápí pokles zisků, což z velké části souvisí s vývojem na měnových trzích," říká Curt Long, hlavní ekonom National Association of Federal Credit Unions. "Pokud se nic nezmění na utrácení spotřebitelů, může trh práce zůstat v dobré kondici. Nejsem si ale jistý, zda je již z pohledu Fedu situace zralá na nějakou akci," dodal.
Mírně výše se vydaly také výnosy amerických vládních bondů. "Výnosy rostou, protože zveřejněné údaje z trhu práce jsou dobré. Je evidentní, že americká ekonomika stojí na dobrých základech," poznamenal Mark Cabana, stratég Bank of America Merrill Lynch.
Minulý týden Fed na zasedání podle očekávání ponechal úrokové sazby beze změny. V prohlášení ze zasedání však připomněl silnou červnovou tvorbu pracovních míst, zdůraznil, že také další ukazatele z trhu práce se zlepšují, a poznamenal, že krátkodobá rizika pro výhled hospodářského vývoje polevila. Podle analytiků tím Fed otevřel prostor pro možnost brzkého zvýšení sazeb.
"V červnu byla tvorba pracovních míst po slabém květnu velmi silná. Tyto a další údaje naznačují, že se situace na trhu práce bude i v příštích měsících zlepšovat," uvedla banka v prohlášení. Zároveň ale měnový výbor Fedu upozornil, že inflace zůstává slabá a nelze čekat, že by se tento stav v nejbližších měsících zásadně změnil.
Spotřebitelské ceny ve Spojených státech vzrostly v červnu ve srovnání s předchozím měsícem o 0,2 %, tedy stejným tempem jako v květnu. Ceny rostou již čtvrtý měsíc za sebou. Američané zaplatili více za bydlení, zdravotní péči a energie, ceny potravin se však snížily. Meziročně ceny stouply o jedno procento. Analytici dotázaní agenturou Reuters očekávali meziměsíční inflaci 0,3 % a meziroční růst cen o 1,1 %.
Bez zahrnutí nestabilních cen potravin a energií se meziměsíčně ceny zvýšily rovněž o 0,2 %, meziroční inflace však činila 2,3 %. Ceny potravin v červnu klesly druhý měsíc za sebou. Snížily se také ceny oděvů a nových i starších aut. Ceny energií naopak vzrostly o 1,3 %, z toho ceny benzinu o 3,3 %.
Růst ekonomiky USA ve druhém čtvrtletí podle prvního rychlého odhadu v celoročním přepočtu zrychlil pouze na 1,2 % z tempa 0,8 % v předešlém kvartálu. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru čekali růst o 2,6 %. Je to již potřetí za sebou, kdy čtvrtletní tempo nedosáhlo na odhady. Růst za první čtvrtletí byl navíc po zpřesnění dat horší, než se dosud uvádělo. Dosavadní údaje hovořily o růstu na úrovni 1,1 %.
K rychlejšímu růstu HDP ve druhém kvartálu přispěly prakticky pouze výdaje spotřebitelů, které v USA tvoří více než dvě třetiny celkové ekonomické aktivity. Za druhé čtvrtletí tyto výdaje vzrostly o 4,2 %, nejrychleji od posledního čtvrtletí 2014. Ekonomickou expanzi naopak již čtvrtý kvartál v řadě brzdila nižší tvorba zásob. Ta klesla vůbec poprvé od třetího čtvrtletí 2011. Nižší zásoby jsou ale dobrým signálem z hlediska hospodářského růstu v příštích čtvrtletích. Nutnost jejich obnovy by totiž měla podpořit průmysl a výrobu obecně.
Zdroj: Bloomberg, CNBC, ČTK