Evropské akcie zahájily nový týden převážně v mínusu

Regionální index STOXX Europe 600 zakončil pondělní obchodování se ziskem 0,09 % na 340,43 bodu. Britský FTSE 100 odepsal 0,44 % na 6 828,94 bodu, francouzský CAC 40 odevzdal 0,24 % na 4 389,94 bodu a německý index DAX klesl o 0,47 % na 10 494,35 bodu.

Nejhůře si vedl sektor základních materiálů, pád cen kovů způsobil propad akcií několika velkých společností - Fresnillo zlevnila o 5,84 %, Glencore ztratila 2,59 %, Anglo American spadla o 4,12 % a Antofagasta odepsala 3,74 %.

Největší rozruch v pondělí přinesla zpráva, že americký regulátor zaměřený na národní bezpečnost povolil čínské společnosti ChemChina převzít za zhruba 43 miliard USD švýcarskou firmu Syngenta. Akcie švýcarské společnosti po tomto oznámení vyletěly nahoru o 10,61 %.

Dařilo se také maloobchodnímu gigantu Carrefour. Po oznámení, že Bernstein zvyšuje cílovou cenu akcií francouzské společnosti, titul zpevnil o 2,74 %. Mezi ziskem a ztrátou kolísaly akcie německé automobilky Volkswagen, která v pondělí uvedla, že nedostatek dílů ohrožuje výrobu v šesti jejích továrnách a ovlivní více než 25 000 zaměstnanců. Cenné papíry Volkswagenu si nakonec polepšily o 0,13 %.

Na pondělní obchodování měly vliv také padající ceny ropy. Ty odpoledne klesaly asi o 3 %.Severomořská ropa Brent se tak vrátila pod hranici 50 USD za barel. K poklesu cen přispěly vyhlídky růstu dodávek suroviny z Iráku a Nigérie a zpráva o stoupajícím vývozu pohonných hmot z Číny.

Hlavní pondělní události na evropských trzích

• Přerušení výroby kvůli nedostatku komponentů způsobenému sporem s dodavateli se dotýká celkem šesti továren Volkswagenu a ovlivní více než 25 000 zaměstnanců. Automobilka to uvedla v pondělním sdělení. Volkswagen v pondělí obnovil jednání s dodavateli, s nimiž se dostal do sporu.
• Morgan Stanley začala pokrývat akcie Komerční banky s doporučením "equal weight" a cílovou cenou 887 Kč.
• JPMorgan Chase potvrdila doporučení "overweight" na akcie Erste Group Bank a změnila cílovou cenu jejích akcií na 946 z 892 Kč.
• Mojmír Hampl, vicegurvernér České národní banky (ČNB), v rozhovoru pro server ihned.cz uvedl, že je zastáncem jednorázového opuštění kurzového závazku. Podle něj k opuštění kurzového závazku dojde tehdy, až bude mít bankovní rada komfortní jistotu, že se inflace dostane na svůj cíl, a nebude hrozit riziko potřeby návratu ke kurzovému závazku v horizontu několika kvartálů. Pozdější vynucený návrat ke kurzovému závazku by byl podle něj suboptimální.
• Americký regulátor zaměřený na národní bezpečnost povolil čínské společnosti ChemChina převzít za zhruba 43 miliard USD (více než bilion Kč) švýcarskou firmu Syngenta. Firmy to v pondělí uvedly ve společné zprávě. Syngenta je největším výrobcem pesticidů na světě a postoj amerického úřadu znamená, že padla jedna z potenciálně nejvýznamnějších překážek v plánovaném převzetí. Pokud ChemChina záměr prosadí, půjde o největší převzetí zahraniční firmy, k jakému kdy podnik z Číny přistoupil.
• Pokles výnosů u některých státních dluhopisů by mohl již letos nepřímo pomoci při snižování schodku státního rozpočtu. Vyplývá to z vyjádření analytiků na dotaz ČTK. Výnosy dluhopisů by měly podle nich zůstat na nízkých úrovních i nadále. Nižší výnosy snižují náklady státu na obsluhu dluhu.
• Slovensko zřejmě nezavede daň z dividend v navrhované podobě. Proti zdaňování vyplácených podílů na zisku sazbou zpravidla 15 % se postavila strana Most-Híd, jejíž vliv v koalici stoupl minulý týden poté, co do jejího poslaneckého klubu přestoupilo pět někdejších poslanců jiné vládní strany.
• Průměrná nominální hrubá mzda vzrostla v Česku v letech 2007 až 2015 o 26,3 %. Reálná mzda, tedy nominální mzda snížená o inflaci, se po přepočtu pomocí indexu spotřebitelských cen zvýšila o 7,7 %. ČTK o tom v pondělí informovala poradenská společnost Trexima. Reagovala tak na výpočet britské odborové centrály Trades Union Congress, podle níž činil růst reálné mzdy v Česku jen 1,1 %.
• Záporné sazby nutí hledat úložiště hotovosti, napsal list The Financial Times. Představa skladování pytlů s bankovkami v silně zabezpečených trezorech může vypadat jako výjev ze starého filmu, ale s klesajícími úrokovými sazbami napříč Evropou se tento scénář jeví jako lákavý pro stále více bank a pojišťoven. Evropské dálnice se zatím neucpávají kvůli přívalu obrněných vozů s penězi mířících na přísně tajné destinace, ale pokud se s dalším poklesem sazeb ukáže schraňování hotovosti pro banky jako finančně schůdné, bude tím narušena schopnost centrálních bank využívat záporné sazby jako katalyzátoru růstu.

Zdroj: CNBC, ČTK