Prachy si za štěstí nekoupíte. A štěstí za prachy?

Jeden z posledních výzkumů na toto téma, jehož spoluautorem je Joe Gladstone z University of Cambridge, přišel s poměrně překvapivým závěrem. Míra štěstí a spokojenosti lidí se životem se podle něj neodvíjí od jejich celkového bohatství, ale pouze od objemu disponibilní hotovosti.

Důvod je podle Gladstonea poměrně logický. Hotovost na bankovním účtu lidé mohou kdykoli utratit, což jim dodává pocit finančního zabezpečení a svobody. "Je nicméně zajímavé, že se to týká nejen spíše chudších, ale i bohatých lidí," říká Gladstone. "Dokonce i ti nejbohatší, kteří hodně peněz investují, jsou tím šťastnější, čím více peněz mají v bance. Lidé zkrátka vnímají to, kolik peněz mohou teoreticky vybrat z bankomatu. Investiční poradce vám bude říkat, že peníze, které neinvestujete, vyhazujete z okna. To je ale pohled, který ignoruje psychologii," pokračuje.

Výzkum bral při posuzování štěstí lidí v závislosti na objemu jejich disponibilní hotovosti u každého jednotlivce v potaz pět základních osobnostních charakteristik. Těmi jsou otevřenost vůči zkušenosti, svědomitost, extroverze, přívětivost a neuroticismus. Na základě této kategorizace vznikl seznam služeb a produktů, jejichž nákup činí lidi s těmito vlastnostmi šťastnějšími.

Štěstí lidí otevřených novým zkušenostem například podporují výdaje na zábavu. Svědomití jednotlivci jsou šťastnější, když utrácejí třeba za sport. Na náladu extrovertů pozitivně působí utrácení za cestování a přívětiví lidé se cítí spokojenější, když přispívají na charitu. Neurotikům pak činí potěšení věci, které ostatní nenávidí, například placení pokut.

"Když se lidí na rovinu zeptáte, co je činí šťastnými, řeknou vám něco, co se od nich očekává. Skutečnost je ale ve většině případů úplně jiná," dodává Gladstone.

Zdroj: WSJ