Poptávka po zlatých špercích byla ve třetím čtvrtletí nejnižší za pět let, táhly ale zlaté fondy

Poptávka ve šperkařském průmyslu spadla o 21 % na 493,1 tuny a poptávka po zlatých mincích a slitcích se propadla o 36 % na 190,1 tuny. Celková poptávka po investičním zlatě ale díky zájmu o ETF a podobné produkty vzrostla o 44 % na 335,7 tuny. Poptávka po kovu v technologickém odvětví dosáhla 82,4 tuny, meziročně se tak snížila o procento. Nevýrazná byla poptávka po zlatě také ze strany centrálních bank, když spadla o 51 % na 81,7 tuny.

Každá desátá centrální banka plánuje podle WGC své zásoby zlata v příštích třech letech snížit, třetina neplánuje žádné změny a 56 % centrálních bank uvažuje o navýšení svých zlatých zásob.

Poptávka ze strany spotřebitelů na největších trzích, v Číně a v Indii, se ve třetím čtvrtletí snížila v meziročním srovnání o 22 % na 182,5 tuny, respektive o 28 % na 194,8 tuny. Negativně na poptávku působily růst ceny zlata a nižší příjmy indických a čínských spotřebitelů.

Aktivitu na trhu ve třetím kvartálu zvyšovaly výkyvy ceny kovu. Vysoká cena zlata přiměla k prodeji řadu spotřebitelů v Indii, zatímco ve Spojeném království se někteří investoři vstupem do zlata pojišťovali proti politickým a hospodářstvím rizikům, jež přineslo červnové rozhodnutí Britů vystoupit z Evropské unie.

V posledním letošním čtvrtletí by se podle WGC poptávka po kovu měla opět zvýšit, protože se cena zlata začátkem října snížila a investoři na tento vývoj rychle zareagovali. Poptávku po kovu ve formě šperků by mohla podpořit i vrcholící svatební sezóna v Indii, negativně však budou nadále působit regulatorní opatření tamní vlády, která zahrnují mimo jiné procentní daň na šperky či omezení nákupů zlata za hotovost.

Zdroj: World Gold Council, ČTK