Růst světového obchodu se vrátí na předkrizové úrovně. Nebo ne?
Evropská centrální banka do svého posledního ekonomického bulletinu zařadila graf, který ukazuje, že světový obchod se zbožím už pět let neroste zdaleka tak rychle, jako rostl v průměru v letech 1991-2007. Autoři zprávy situaci komentují tak, že nové objednávky jsou nad neutrální hodnotou 50 bodů, a světový obchod se tudíž začíná opět probouzet.
Podobné oživení objednávek ovšem bylo možné v letech 2011-2015 pozorovat zhruba čtyřikrát, a přesto pak tempo růstu obchodu i nadále kolísalo blízko nuly. Škarohlídi mohou v grafu vidět od roku 2014 dokonce trend k oslabování celkového objednávkového optimismu.
Jedním možným vysvětlením chabých čísel o světovém obchodu je zostřená regulace (nebo předběžná opatrnost) bankovního sektoru. Ta může mimo jiné oslabovat schopnost bank financovat exporty. V extrémní formě se tento problém podle všeho projevuje například v potížích, s jakými se nyní rozjíždí obchodování světa s Íránem.
Další potenciální vysvětlení spočívá v postupném bohatnutí většiny zemí. S takovým bohatnutím je totiž spojen dlouhodobý přesun poptávky (přinejmenším v nominálním vyjádření) od zboží ke službám. Průměrný meziroční růst hodnoty exportu mezi lety 2010 a 2015 byl podle údajů World Trade Organization 1,4 % u zboží, ale 4,4 % u služeb.
Pokud přijmeme některé z uvedených dvou vysvětlení jako platné i pro dlouhodobý horizont, pak se návratu světového obchodu se zbožím na někdejší tempa možná ani nedočkáme. Nota bene vzhledem k vítězství Donalda Trumpa, jehož slib bránit otevírání americké ekonomiky a spíše naopak posílit protekcionismus je pro rozvoj světového obchodu samozřejmě špatnou zprávou.
