Čtyři, nebo pět procent? Hádanka jménem česká nezaměstnanost
Ve čtvrtek zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí statistiku Úřadu práce ČR za listopad. Podle těchto dat podíl nezaměstnaných osob v ČR v listopadu klesl na 4,9 %. Přitom je to ale týden, co Český statistický úřad oznámil, že v říjnu činila obecná míra nezaměstnanosti 3,9 %. S kolísáním makroekonomických čísel se musíme umět smířit, ale skok o procentní bod u nezaměstnanosti během jediného měsíce je trochu moc.
Vtip spočívá v tom, že statistika ČSÚ mluví o těch z nás, kteří dotazovatelům anonymně řekli, že v posledních dnech nepracovali za peníze ani hodinu. Základnou pro výpočet míry je pak počet všech, kteří pracovali nebo práci hledali. Naproti tomu číslo MPSV se týká lidí, kteří se formálně hlásili na úřadech práce, a základnou je počet všech lidí v dané věkové kategorii.
Údaje ČSÚ a MPSV se tedy liší jak v čitateli, tak ve jmenovateli. Nelze je proto smysluplně srovnávat. Jedno kvalitativní srovnání však smysl dává a vede k pozoruhodnému závěru. Údaj MPSV má ve jmenovateli z definice vždycky víc lidí než údaj ČSÚ, takže by měl být nižší. A zároveň má údaj MPSV v čitateli méně lidí než údaj ČSÚ. Máme tedy hned dva důvody k tomu, aby nezaměstnanost podle MPSV byla nižší než nezaměstnanost podle ČSÚ. Tak to i kdysi bývalo. Od roku 2013 je to ale opačně, přičemž takto vzniklý rozdíl se "špatným" znaménkem se tvrdošíjně drží mírně nad jedním procentním bodem.
Naše prognóza očekává, že letos pozorovaný pokles nezaměstnanosti je u konce a nezaměstnanost se bude v dalších čtvrtletích držet zhruba na nynější úrovni.
