Evropské akcie v pondělí mírně klesly, dařilo se ale milánské burze

Velké akciové trhy západní Evropy týden zahájily poklesem. Proti trendu ale šla italská burza, jejíž hlavní index stoupl zhruba o půl procenta. Na náladu italských investorů pozitivně zapůsobila zpráva, že se novou vládu pokusí sestavit současný ministr zahraničí, a rovněž naděje na úspěšné pokračování rekapitalizačního procesu banky Monte dei Paschi.
Britský FTSE 100 klesl o 0,92 % na 6 890,42 bodu, německý DAX se snížil o 0,12 % na 11 190,21 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,07 % na 4 760,77 bodu, zatímco italský index FTSE MIB naopak stoupl o 0,42 % na 18 370,32 bodu. Celoevropský STOXX Europe 600 uzavřel se ztrátou 0,46 % na 353,74 bodu.
Akcie aerolinek Air France-KLM odepsaly téměř dvě procenta poté, co společnost oznámila, že ustupuje od plánu na vyčlenění divize údržby letadel - jedné ze svých nejziskovějších divizí - do samostatného podniku.
Takřka tři procenta odepsaly cenné papíry britského poskytovatele placeného televizního vysílání Sky po zprávě, že se někteří akcionáři Sky staví proti převzetí společnosti americkou 21st Century Fox mediálního magnáta Ruperta Murdocha. 21st Century Fox nabídku na úplné převzetí Sky předložila v pátek, v současnosti ve firmě drží podíl 39,1 %.
Itálie již ví, kdo se s největší pravděpodobností stane příštím premiérem, po Matteu Renzim by se premiérského kormidla měl ujmout ministr zahraničí Paolo Gentiloni.
V Itálii se výše vydaly akcie problémové banky Monte dei Paschi, jejíž správní rada po svém nedělním zasedání poté, co jí Evropská centrální banka (ECB) odmítla žádost o prodloužení termínu pro navýšení kapitálu, oznámila, že se bude snažit získat od soukromých investorů dodatečný kapitál do konce tohoto roku.
Nejdůležitější pondělní události na evropských trzích
- Ropný trh zareagoval na víkendovou dohodu o snížení těžby mezi kartelem OPEC a dalšími těžařskými zeměmi výrazným vzestupem. Ceny ropy vystoupily na počátku pondělního globálního obchodování o více než 5 % na maxima od léta 2015.
- Třetí největší italská banka Monte dei Paschi di Siena se bude snažit získat od soukromých investorů dodatečný kapitál do konce roku. Správní rada banky to oznámila po svém nedělním zasedání poté, co jí Evropská centrální banka (ECB) odmítla žádost o prodloužení termínu pro navýšení kapitálu. Bez nových peněz od investorů by problematickou banku musel zachraňovat italský stát.
- Credit Suisse snížila doporučení na akcie ČEZ na "underperform" z "neutral".
- Turecká ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla meziročně o 1,8 %. V pondělí to oznámil tamní statistický úřad. Byl to její první meziroční pokles za sedm let a tempo propadu výrazně překonalo odhady. Ekonomika se letos dostala pod tlak prudce zhoršené bezpečnostní situace a vývoje kolem červencového nezdařeného vojenského puče.
- Soukromé firmy v bohatých zemích v posledních letech stále více těží z finanční pomoci určené pro ty nejchudší na světě. Upozorňuje na to nová studie, o které informovala agentura Reuters. Podle aktivistů dárci selhávají v omezování takzvané vázané pomoci, která nutí příjemce nakupovat zboží a služby z dárcovské země.
- Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které se uskutečnily na základě hospodářských výsledků finančních domů ke konci letošního třetího čtvrtletí, potvrzují dostatečnou odolnost bankovního sektoru vůči případným nepříznivým šokům. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnila Česká národní banka.
- Od 1. ledna 2018 budou muset banky v ČR, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníci s cennými papíry používat 0,5% sazbu takzvané proticyklické kapitálové rezervy. ČNB o tom v pondělí informovala na svých webových stránkách. Banka tak potvrdila rozhodnutí z loňského prosince, kdy sazbu na 0,5 % z nuly zvýšila s účinností od 1. ledna 2017.
- Švýcarská chemická a farmaceutická skupina Lonza jedná s investiční společností KKR & Co o převzetí amerického výrobce lékových kapslí a dalších technologií dávkování léků Capsugel. Lonza to uvedla v pondělním sdělení, upozornila ale, že rozhovory nemusí vést ke spojení. Podle zdrojů agentury Reuters by Lonza za Capsugel mohla dát přes pět miliard dolarů (128 miliard Kč).
- Nizozemský výrobce elektroniky Philips prodá 80,1 % akcií producenta LED osvětlení Lumileds americké investiční firmě Apollo. Získá za ně 1,5 miliardy dolarů v hotovosti, sdělil v pondělí Philips.
- Italská energetická firma Eni souhlasí s prodejem 30% podílu v egyptském poli zemního plynu ruskému státnímu podniku Rosněfť. Ruská společnost zaplatí 1,13 miliardy USD a uhradí rovněž investice v hodnotě půl miliardy dolarů, které již Eni realizovala.
- Německá automobilka Daimler se svou značkou Mercedes-Benz v listopadu sesadila domácího konkurenta BMW z pozice lídra trhu s luxusními vozy a je na dobré cestě předstihnout jej i v celém roce. Ukazují to čísla prodejů za uplynulý měsíc.
- Čína podala u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost na Evropskou unii a Spojené státy za způsob, jímž vypočítávají antidumpingová cla na čínský dovoz. V pondělí to sdělilo čínské ministerstvo obchodu. Peking tím reaguje na to, že v neděli 11. prosince skončilo 15leté období, po které Čína svým partnerům ve WTO umožňovala, aby s ní zacházeli jako s netržní ekonomikou.
- V čele kolínské automobilky Toyota Peugeot Citroën Automobile TPCA na konci roku skončí dosavadní prezident Kenta Koide. Od ledna ho nahradí Koreacu Aoki, který je v současnosti prezidentem Toyota Motor Manufactoring France. Jde o plánovanou personální změnu. ČTK o tom informoval mluvčí TPCA Marek Hovorka.
- Moskevský arbitrážní soud v pondělí jen částečně uspokojil žalobu polostátního ropného koncernu Rosněfť proti společnosti RBK, která představuje jedno z mála nezávislých médií v současném Rusku. RBK má za "poškození podnikatelské pověsti" koncernu na svém webu a v televizi zaplatit 390 000 rublů (asi 163 000 Kč). Rosněfť požadovala 3,179 miliardy rublů (1,325 miliardy Kč).
- V Paříži v pondělí začal soud s šéfkou Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeovou kvůli sporné arbitráži z roku 2008, kdy jako francouzská ministryně financí dopomohla kontroverznímu podnikateli ke stovkám milionů eur. V případě prokázání viny jí hrozí odnětí svobody v rozmezí od jednoho roku do deseti let. Tím by také nastala krize ve vedení MMF.
Zdroj: CNBC
Aktuality
