Evropské akcie zakončily čtvrteční seanci v negativním pásmu, automobilka FCA se propadla o 16 %

Regionální index STOXX Europe 600 klesl o 0,65 % na 362,51 bodu, když jej dolů táhl především sektor zdravotní péče, jenž ztratil více než 2 %. Mohly za to obavy z nižších zisků ve farmaceutickém sektoru. Budoucí americký prezident Donald Trump totiž ve středu naznačil, že se bude snažit zajistit snížení cen léků.

Britský FTSE 100 se jen těsně udržel nad nulou, když si připsal 0,03 % na 7 292,37 bodu, francouzský CAC 40 odepsal 0,51 % na 4 863,97 bodu a německý index DAX spadl o 1,07 % na 11 521,04 bodu.

Z korporátních zpráv zaujala investory informace, že společnost Fininvest, akcionář italského mediálního podniku Mediaset, neobdržela od francouzského mediálního konglomerátu Vivendi nabídku na odkoupení akcií Mediasetu. Vivendi v prosinci navýšila svůj podíl ve firmě Mediaset na téměř 29 % a předpokládalo se, že se pokusí firmu ovládnout. Akcie Mediasetu na zprávu zareagovaly poklesem o 4 %.

Závěr evropské seance ovlivnila zpráva, že americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) obvinila italsko-americkou automobilovou skupinu Fiat Chrysler Automobiles z používání softwaru, který umožňuje u zhruba 104 000 aut s naftovým motorem obcházet normy pro emise oxidů dusíku. FCA sice s obviněním EPA nesouhlasí a hodlá se bránit, její akcie se však propadly o více než 16 % a na milánské burze s nimi bylo několikrát automaticky přerušeno obchodování.

Nejdůležitější čtvrteční události na evropských trzích

• Francouzský index spotřebitelských cen, který byl vypočítán v souladu s metodikou výpočtu EU, se v prosinci podle očekávání meziměsíčně zvýšil o 0,3 % po nule v listopadu, meziročně zůstal na hodnotě +0,8 %.
• Italský průmysl v listopadu podle sezónně očištěných údajů meziměsíčně utržil o 0,7 % více než v předcházejícím měsíci. Říjen byl revidován na +0,1 % z původní nuly. Meziročně se tržby v průmyslu zvýšily o 3,2 % po růstu o 1,3 % v říjnu.
• Hrubý domácí produkt Německa v loňském roce stoupl o 1,9 %, tedy nejprudším tempem za posledních pět let. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve čtvrtek zveřejnil spolkový statistický úřad. Údaje rovněž ukázaly, že německé veřejné finance uzavřely loňský rok s přebytkem 18,2 miliardy eur (téměř půl bilionu Kč), což odpovídá 0,6 % HDP. V předchozím roce činil přebytek 20,9 miliardy eur.
• Objem průmyslové výroby v eurozóně se v listopadu v meziročním srovnání zvýšil o 3,2 % po říjnovém růstu o 0,8 % (revidováno z +0,6 %). Čekalo se zvýšení o 1,6 %. V meziměsíčním srovnání se výroba průmyslových podniků zvedla o 1,5 %, čekal se 0,6% růst objemu výroby po 0,1% růstu v říjnu (revidováno z -0,1 %).
• Schopnost Čechů splácet závazky se zlepšuje. Ke konci roku 2016 mělo dluhy po splatnosti 7,44 procenta dospělých obyvatel země, což je nejméně od poloviny roku 2008. O rok dříve to bylo 8,09 procenta. Jejich podíl se snižuje ve všech krajích. V Libereckém se dostal pod desetiprocentní hranici, ve Zlínském a na Vysočině pod pět procent. ČTK o tom informovalo sdružení Solus, jež svým členům umožňuje přístup k informacím o klientech s potížemi se splácením závazků.
• Stavební spořitelny poskytly loni úvěry za 50,6 miliardy korun, což je ve srovnání s předchozím rokem nárůst o tři procenta. Rovněž zájem o uzavírání smluv o stavebním spoření loni o tři procenta stoupl, když spořitelny uzavřely zhruba 474 000 smluv. Vyplývá to z údajů všech pěti tuzemských spořitelen, které má ČTK k dispozici.
• Vodní elektrárny energetické společnosti ČEZ loni meziročně zvýšily výrobu o 3,8 procenta na 2,04 miliardy kilowatthodin (kWh). ČTK o tom ve čtvrtek informoval mluvčí ČEZ Martin Schreier. Upozornil, že více než 1,2 miliardy kWh z celkového objemu vyrobila trojice přečerpávacích vodních elektráren, tj. Dlouhé stráně I, Dalešice a Štěchovice II.
• Světová banka (SB) radí ve své ve čtvrtek zveřejněné zprávě Rusku, aby zlepšilo investiční klima, diverzifikovalo své hospodářství závislé na ropě a zvýšilo produktivitu, pokud chce dohnat světovou ekonomiku. Podle jejích prognóz má Rusko v letošním roce i přes mírný růst za globální ekonomikou zaostávat.
• Německý státní rozpočet skončil loni v přebytku 6,2 miliardy eur (168 miliard korun), uvedlo ve čtvrtek ministerstvo financí. Je to už potřetí v řadě, co německý rozpočet nebyl v deficitu. Přebytek rozpočtu chce ministr financí Wolfgang Schäuble (CDU) využít na splácení státního dluhu, čímž ale na německé politické scéně nebudí jen souhlasné reakce.
• Íránská centrální banka zaplatila Česku starý dluh 7,5 milionu eur (v přepočtu 202 milionů Kč). Nesplacená částka byla dosud překážkou pro uzavírání nových obchodů spojených s financováním a pojištěním exportu. Šlo o pohledávku, která vznikla před zavedením mezinárodních sankcí u íránské banky Saderat. ČTK o tom ve čtvrtek informovala pojišťovna EGAP.