Evropské trhy v pondělí klesly, investoři se bojí tvrdého brexitu

Evropské akciové trhy v úvodu týdne zakončily obchodování v negativním pásmu. Níže je poslaly obavy z tzv. tvrdého brexitu, které se znovu vyrojily po zprávách, že britská premiérka Theresa Mayová bude při vyjednávání o odchodu Spojeného království z EU upřednostňovat vyřešení problémů s imigrací před ekonomickými otázkami. Investoři se rovněž nechtějí pouštět do rizika před čtvrtečním měnověpolitickým zasedáním ECB.
Kvůli obavám z brexitu v pondělí klesaly i výnosy evropských dluhopisů a s tím celý finanční sektor. Regionální index STOXX Europe 600 odepsal 0,81 % na 362,97 bodu, když téměř všechny jeho sektory uzavřely v červených číslech. Britský FTSE 100 sice v úvodu díky oslabující libře vytvořil nové historické maximum 7 354,14 bodu, obchodování však zakončil se ztrátou 0,15 % na 7 327,13 bodu. Francouzský CAC 40 odevzdal 0,82 % na 4 882,18 bodu a německý index DAX přišel o 0,64 % na 11 554,71 bodu.
V pondělí se nedařilo ani ropě. Důvodem byly přetrvávající pochybnosti, zda velké těžařské země dodrží sliby snižování těžby. Ceny klesaly také kvůli očekávání, že těžba ropy ve Spojených státech letos obnoví růst.
Cena severomořské ropy Brent kolem 17.15 SEČ klesla o pět centů na 55,40 USD za barel a americká lehká ropa WTI oslabovala o asi deset centů na 52,27 USD za barel.
Kartel OPEC se loni dohodl, že od 1. ledna omezí produkci o celkem 1,2 milionu barelů denně a minulý měsíc k podobné dohodě přesvědčil některé významné těžařské země mimo organizaci v čele s Ruskem. Saúdská Arábie a někteří další producenti sice už těžbu a vývoz začaly snižovat, celkově ale produkce zůstává vysoká a zásoby v řadě oblastí světa jsou nadále v blízkosti rekordních maxim, uvedla agentura Reuters.
Ropu v pondělí oslabilo i vyjádření saúdskoarabského ministra energetiky Chálida Fáliha, podle něhož těžařské země z OPEC a mimo ni zřejmě neprodlouží prosincovou dohodu na omezení těžby za dohodnuté šestiměsíční období. Fálih očekává, že globální zásoby ropy během prvního pololetí klesnou tak, jak se předpokládá.
Z korporátního sektoru na sebe největší pozornost strhla zpráva, že italský výrobce brýlí Luxottica se dohodl na spojení s francouzskou společností Essilor. Fúze v hodnotě 46 miliard eur vytvoří globální mocnost v odvětví oční optiky. Luxottica je největším světovým výrobcem brýlí, zatímco Essilor má vedoucí postavení v produkci brýlových čoček. Akcie Essiloru díky tomu vystřelily nahoru o téměř 12 %.
Nejdůležitější pondělní události na evropských trzích
- Italský výrobce brýlí Luxottica se dohodl na spojení s francouzskou společností Essilor. Fúze v hodnotě 46 miliard eur (1,2 bilionu Kč) vytvoří globální mocnost v odvětví oční optiky. Luxottica je největším světovým výrobcem brýlí, zatímco Essilor má vedoucí postavení v produkci brýlových čoček.
- Ratingová agentura DBRS v pátek snížila hodnocení Itálie z A (low) na BBB (high).
- Ceny průmyslových výrobců se loni v Česku snížily dosud nejvíc, prohloubily pokles na 3,3 % z 3,2 % o rok dřív. Za útlum může především propad cen rafinovaných ropných produktů. V samotném prosinci meziroční pokles cen v průmyslových podnicích zpomalil na 0,4 % proti listopadovým 1,3 %. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad.
- Britský index FTSE 100 krátce po otevření vytvořil novou nejvyšší hodnotu 7 354,14 bodu. Stalo se tak navzdory slabšímu začátku obchodování na většině evropských burz. Přispěl k tomu zejména pokračující sestup britské libry, která v pondělí k dolaru propadla až na tříměsíční minimum pod 1,2 USD.
- Index spotřebitelských cen v Itálii se v prosinci meziročně zvýšil o 0,5 % po +0,1 % v listopadu. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,4 % po listopadovém poklesu o 0,1 %.
- Přebytek obchodní bilance eurozóny se podle sezónně očištěných dat v listopadu zvýšil na 22,7 miliardy eur z říjnových 19,7 miliardy eur (odhad: 23,2 miliardy eur). Sezónně neočištěný přebytek vzrostl na 25,9 miliardy eur z 20,1 miliardy eur, čekalo se 22 miliard eur.
- Bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer byl k pondělku jmenován do funkce ředitele institucionálních vztahů a hlavního ekonoma Generali CEE Holding. V budoucnu se též stane předsedou dozorčí rady České pojišťovny, člena skupiny Generali. ČTK to oznámil holding.
- Česká národní banka by měla získat zákonnou pravomoc určovat parametry úvěrů na bydlení. Vyplývá to z návrhu novely zákona o ČNB, který v pondělí schválila vláda. ČTK o tom informoval mluvčí vlády Martin Ayrer. V současnosti centrální banka vydává parametry pro úvěry na bydlení formou doporučení, které není striktně vymahatelné. Novela by měla podle předloženého materiálu začít platit od července. Schválit ji musí ještě Poslanecká sněmovna, Senát a podepsat prezident Miloš Zeman.
- Nástup Donalda Trumpa do čela Spojených států a rostoucí nespokojenost veřejnosti s elitami a s výsledky globalizace, která Trumpa do prezidentské funkce vynesla, budou patřit mezi hlavní témata diskusí nadcházejícího výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu. Čtyřdenního setkání naplněného konferencemi, panelovými diskusemi a bilaterálními setkáními se zúčastní kolem 3 000 představitelů světové politiky a ekonomiky, vesměs zástupců právě těch globálních elit, s nimiž velké části voličů dochází trpělivost.
- Budoucí americký prezident Donald Trump pohrozil německým výrobcům automobilů zavedením vysokého cla na dovoz do Spojených států. "Můžete vyrábět auta pro Spojené státy. Za každé auto, které přijde do USA (ze zahraničí), ale zaplatíte 35% daň," řekl Trump na adresu německých automobilek v rozhovoru, který poskytl německému listu Bild. Vysokým dovozním clem už dřív pohrozil i některým automobilkám z USA a Japonska, které vyrábějí v Mexiku.
- Udržet kvalitní pracovníky považuje v roce 2017 za prioritu devět z deseti českých vrcholových manažerů. Celkem čtyři z pěti šéfů se chystají přidávat. Důležitost kvalifikované pracovní síly potvrzuje také to, že ji 69 procent ředitelů považuje za nejdůležitější faktor pro konkurenceschopnost Česka. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu KPMG Puls ekonomiky.
- Více než miliardu korun budou stát opatření, která mají připravit Česko na klimatické změny. Vláda schválila národní akční plán adaptace na změny klimatu, informoval v pondělí na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). "Pokračujeme tak v přípravě naší země na závažné klimatické změny," uvedl. Strategický dokument má pomoci ČR vypořádat se například se suchem, povodněmi i ochránit lesy a vodní zdroje. Zvláštní opatření se mají týkat i budov, aby se lépe přizpůsobily klimatickým změnám. Dokument připravilo ministerstvo životního prostředí.
- V globálním žebříčku hodnotícím atraktivitu 118 zemí z hlediska pracovních podmínek a příležitostí skončilo Česko na 23. místě. Předčilo státy jako Francie, Itálie, Španělsko či sousední Polsko i Slovensko. Nejatraktivnější zemí pro práci je podle žebříčku Švýcarsko, následují Singapur, Británie, USA a Švédsko. Vyplývá to ze studie Global Talent Competitiveness Index (GTCI), kterou má ČTK k dispozici.
- Nízkonákladové aerolinky ze Saúdské Arábie Flynas si objednaly 80 letadel Airbus A320neo. Katalogová hodnota objednávky činí 8,6 miliardy USD (219,3 miliardy Kč). V pondělí o tom informovala letecká společnost.
Zdroj: CNBC, ČTK