Expert: Banky zítřka budou jako hypermarkety, které se klientům nenásilně dostanou pod kůži

Staník: Tradiční banky uspoří díky technologiím spoustu peněz, respektive jich spoustu mohou uspořit. Na druhou stranu je tu prostor na výrazné zlevnění většiny služeb. Co to bude znamenat na straně příjmů, projeví se tam nějak výrazněji kapacita uvolněná v back office?

Žabža: Podle mě postupně ano. Nedávno jsem viděl nějaká čísla, podle kterých si kupříkladu ve Spojených státech spousta lidí obstarává investice sama nebo nějakým poloautomatickým způsobem. To je pro banky velká příležitost, pole, kde se mohou realizovat. Pokud navíc dojde k tomu, že úrokové sazby zůstanou déle, než všichni očekávají, blízko nuly, nebo dokonce zůstanou negativní, bude to zvyšovat tlak na to, aby se střadatelé starali o své peníze. Samostatně, lépe než v minulosti a aktivně. Velké banky, které disponují analytickým aparátem a slušnou znalostní bází, jsou přitom těmi, kdo dokáží absorbovat spoustu vzniklé poptávky, a nahradit tak možný výpadek v oblasti základních bankovních služeb.

Staník: Stručně řečeno, zpracování dat bude napříště rychlejší a levnější a banky o svých klientech budou mít daleko lepší informace, které pak dokáží využít k poradenství ohledně volných peněz, tedy toho, jak je investovat. Podívejme se tedy na to, co by banky měly dále rozvíjet. Jak to vidíte vy – bude to investování, správa aktiv, nebo se budou v podstatě posouvat k privátnímu bankovnictví?

Žabža: Určitě nemůžeme házet všechny banky do jednoho pytle. Ty standardní nebo klasické retailové banky budou nadále poskytovat služby retailového bankovnictví. Větší část toho záběru se nicméně bude přesouvat k službám s přidanou hodnotou, tedy věcem, které se týkají investování, investic, správy majetku a poradenství, které se k tomu nějakým způsobem váže. Berme v potaz i to, že plus mínus polovině světové populace je pod třicet let. To je obrovská ekonomická síla, která bude v následujících deseti, patnácti letech dorůstat do ekonomické zdatnosti, která bude mít peníze na to, aby investovala, aby se o ně starala. A bude se o ně starat, předpokládám, jinými způsoby, než se o ně staráme například dnes my. Banky v tomto procesu ale podle mě vždy budou aktivní.

Staník: Předpokládám také, že pokud populace bude dále stárnout, bude tolik diskutovaný a často bagatelizovaný fyzický kontakt klienta s bankou nadále potřeba. S tím, jak se prolínají jednotlivá odvětví, přitom banky – v případě, že budou muset provozovat pobočky – na pobočkách nebudou muset nabízet pouze finanční služby. Klientům, kteří do nich zavítají, budou moci nabídnout například elektřinu, plyn, v podstatě cokoli do domácnosti. Cílová skupina tam totiž bude jasně definovaná.

Žabža: Banky, stejně jako telekomunikační operátoři nebo veřejné služby, jako jsou elektrárny, dodavatelé plynu a podobně, mají dokonalé informace o svých zákaznících a velice propracovaný systém účtování. To je obrovská síla, protože podobné informace a infrastruktura, která za nimi je, umožňují zařadit do portfolia produktů takřka cokoli. Paleta produktů se tak nebude omezovat jen na bankovnictví.

Staník: To znamená, že hlavním současným úkolem bankovních nebo obecně největších hráčů je vybudovat systém a takovou klientskou a informační bázi, aby se s ní dalo co nejlépe pracovat a aby se klientům co nejlépe prodávalo to, co mohou chtít. V podstatě je pak jedno, zda to budou finanční služby, nebo kupříkladu elektřina a plyn.

Žabža: Jedním z hlavních trendů i v této souvislosti může být – a otázka je, jak věci za pět, deset let budou vypadat – otázka zlidšťování bankovnictví. To je dnes lidmi vnímáno jako taková svébytná oblast. Myslím si, že se banky budou ve stále větší míře snažit stát se jednoduchou, integrální součástí života každého člověka. Stručně řečeno, banky se budou snažit být úplně všude.

Jiří Staník o bankách ve výhledu příštích deseti až dvaceti let hovořil i na jednom z Investičních večerů v roce 2016.