V kůži portfoliomanažera (2. díl): Proč nyní sázím na Unipetrol
S blížícím se ukončením intervencí ČNB za účelem oslabování české koruny bych rád jako první představil korunovou investici do akcií společnosti Unipetrol, které jsou obchodované na pražské burze.
Váhu akcií Unipetrolu jsme ve svých akciových portfoliích navyšovali letos v lednu před zveřejněním hospodářských výsledků za poslední čtvrtletí roku 2016, a to na základě očekávaných dobrých čísel. Střednědobý pozitivní názor na Unipetrol spočívá v probíhající modernizaci výrobních kapacit v kombinaci s velice nízkými valuačními ukazateli a očekávaným nastavením dividendové politiky.
Unipetrol je společnost zaměřená převážně na zpracování ropy a jejích derivátů. Zároveň je vlastníkem čerpacích stanic Benzina. Ke zpracování využívá, oproti dražšímu Brentu, levnější ruskou ropu pro rafinérii v Litvínově a ázerbájdžánskou pro tu v Kralupech, přičemž zhruba 70 % produkce je určeno pro český trh.
Firmu před necelými dvěma roky postihla havárie etylénové jednotky v Litvínově. Překvapením bylo velice dobré pojištění, díky kterému již bylo vyplaceno téměř 8 miliard Kč na obnovu jednotky a náhradu přerušené produkce. V letošním roce by mělo být na pojistném plnění vyplaceno dalších zhruba 8 miliard Kč, které výrazně pozitivně ovlivní čistý zisk.
K dobrému zisku by ale hlavně měly přispět dobré rafinérské a petrochemické marže. Těm svědčí a nadále bude vyhovovat z historického hlediska relativně nízká cena ropy. Ta by se díky probíhající změně energetického mixu v prospěch elektřiny a novým alternativním zdrojům (například břidlicím) neměla dlouhodobě výrazně dostat nad 65 USD za barel.
Jistým negativem Unipetrolu je jeho dřívější laxní přístup v modernizaci provozů a majoritní polský vlastník PKN Orlen, jenž byl dosud skoupý na sdílení zisků s minoritními akcionáři.
Nová strategie
Unipetrol v průběhu března oznámí strategii pro následující roky, při které bude investory zajímat zejména nákladná modernizace Spolany, nedávno vykoupené od sesterské společnosti Anwil, a oznámení dividendové politiky. Očekávám obdobné nastavení výplaty dividend jako u mateřské PKN Orlen, tedy každoroční navyšování nominální dividendy. Konzervativní odhad pro letošní rok bych odhadoval na 6 Kč na akcii (asi 3% dividendový výnos), optimistický ale kladu výrazně výše.
Unipetrol koncem roku 2016 disponoval 6 miliardami Kč v "hotovosti". V roce 2017 se očekává vyplacení další části pojistného plnění (8 miliard Kč). Hrubým odhadem letošních výdajů jsou investice 2 miliardy Kč do Spolany (další 2 miliardy v roce 2018) a 6 miliard Kč do modernizace a rozšíření dalších výrobních kapacit z důvodu dřívějšího podinvestování. Po součtu všech vyjmenovaných položek to pro nezadlužený Unipetrol znamená, že na výplatu dividendy zbývá minimálně něco přes 6 miliard Kč, tedy 33 Kč na akcii, a to bez započítání volného provozního cash flow asi 7 miliard Kč vygenerovaného za rok.
I díky tlaku druhého největšího akcionáře (J&T) dochází k určitému pozitivnímu posunu v komunikaci managementu s akcionáři. Ke vstřícnějším krokům v podobě rozumnějšího sdílení zisků s minoritními akcionáři by mohla přispět i možná, letos ale málo pravděpodobná fúze polostátní matky PKN Orlen s polskou polostátní společností Lotos, kdy by sama PKN Orlen z Unipetrolu pro financování akvizice potřebovala skrze dividendy vytáhnout nerozdělené zisky z dřívějších let.
Akcie Unipetrolu se obchodují na extrémně nízkých hodnotových ukazatelích. P/E pro rok 2017 se pohybuje pod 5, firma je nezadlužená, EV/EBITDA je pod 3 (PKN Orlen je na dvojnásobku) a probíhající modernizace litvínovské petrochemické jednotky PE3 v příštím roce zvedne kapacitu o 50 % a EBITDA o 1 miliardu Kč. Očekávání ohledně zlepšení corporate governance a mnoho dalšího mi tak dodávají optimismus, pokud jde o další vývoj ceny akcií Unipetrolu.
