Evropské akcie ve čtvrtek zpevnily, proti všeobecnému trendu šla z velkých trhů jen londýnská burza

Ceny západoevropských akcií ve čtvrtek převážně rostly, pod nulou skončila z velkých trhů pouze londýnská burza. Dařilo se telekomunikacím a maloobchodu, bouřlivý den naopak prožily sektor zdravotní péče a automobilky.
Celoevropský akciový index STOXX Europe 600 zakončil seanci se ziskem 0,32 %, když v kladném pásmu den uzavřela většina jeho sektorů. Index londýnské burzy FTSE 100 utrpěl ztrátu 0,05 %, německý DAX si připsal 0,12 % a francouzský CAC 40 získal 0,25 %.
Nejúspěšnějším sektorem byly telekomunikace, jejich dílčí index přidal 3,9 % poté, co se objevily zprávy, že britský regulátor telekomunikačního trhu Ofcom chce zřídit zvláštní oddělení, jež bude mít na starosti dohled nad širokopásmovým byznysem BT Group. Francouzský operátor Altice zase oznámil, že hodlá v roce 2019 zahájit provoz vlastní on-line banky.
Dařilo se i maloobchodníkům. Z jednotlivých titulů na sebe upoutal nejvíce pozornosti internetový obchodník s módou ASOS poté, co oznámil nárůst tržeb za první čtyři měsíce letošního roku o 32 %.
Francouzská maloobchodní firma Casino si připsala 3,6 %, když potvrdila optimistický výhled pro celoroční hospodaření.
Na druhé straně spektra stály automobilky - ačkoli většina z nich se během dne zotavila z dopoledního nepříjemného překvapení v podobě zprávy, že německý výrobce Daimler čelí obvinění z toho, že prodal více než milion vozů, jež produkovaly vyšší než deklarovaný objem škodlivých emisí.
Krušný den absolvoval i sektor zdravotní péče. Akcie firmy AstraZeneca se propadly o 3,4 % poté, co vyšlo najevo, že její šéf Pascal Soriot má v úmyslu odejít k izraelské konkurenci.
Hlavní čtvrteční události na evropských trzích
- Francouzská vláda trvá na tom, že americká internetová firma Google dluží francouzským úřadům 1,1 miliardy eur na daních za období let 2005 až 2010. Odvolá se proto proti středečnímu rozsudku pařížského správního soudu, který její žalobu zamítl. Vyplývá to ze čtvrtečního vládního prohlášení.
- Výkonnost ekonomiky v několika zemích střední a východní Evropy v prvním čtvrtletí letošního roku pozitivně překvapila, Raiffeisenbank proto zvýšila odhad průměrného letošního růstu regionu ze 3,1 procenta na 3,6 procenta. Vyplývá to z analýzy, kterou banka ve čtvrtek poskytla agentuře ČTK. Výrazného růstu podle ní zejména dosáhly ekonomiky Rumunska, Polska, Maďarska a Česka.
- Evropská komise navrhla nová pravidla, která mají omezit nelegální dovoz a rozprodej uměleckých děl a kulturního dědictví, jež míří do EU ze zemí třetího světa. Podle komise je to jedna z cest, jak ztížit financování teroristických a dalších kriminálních aktivit.
- Ukrajina by mohla v prosinci získat třetí část finanční pomoci Evropské unie ve výši 600 milionů eur, pokud do poloviny listopadu splní příslušné podmínky. Uvedl to ve čtvrtek místopředseda Evropské komise a komisař pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis.
- Meziroční míra inflace v Německu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie v červnu dosáhla 1,5 procenta. Mírně tak stoupla z květnových 1,4 procenta. Informoval o tom ve čtvrtek spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžné údaje z konce minulého měsíce. Ve srovnání s předchozím měsícem ceny v Německu stouply o 0,2 procenta.
- Evropská komise ve čtvrtek požádala Českou republiku a další čtyři země EU, aby předložily své vnitrostátní programy pro nakládaní s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Komise to uvedla v tiskové zprávě a připomněla, že státy měly své programy oznámit do 23. srpna roku 2015.
Výsledková sezóna
- Francouzská automobilová skupina PSA Peugeot Citroën v prvním pololetí zvýšila celosvětový odbyt o 2,3 procenta na 1,58 milionu aut. Pomohl jí formální návrat na íránský trh, prodej v Evropě se naopak snížil a v poklesu pokračoval také odbyt v Číně. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters.
Zdroj: CNBC