Dopady havárie v Unipetrolu z léta 2015 bylo možné podle znalce snížit

Znalec v oblasti požární ochrany a bezpečnosti práce Pavel Danihelka ve čtvrtek řekl, že určitě měly být spuštěny parní a vodní clony. "Když nic jiného, je to prevence, může se snížit dosah havárie a zmenšit pravděpodobnost toho, že se ta nehoda rozvine tak, jak se rozvinula," uvedl Danihelka.

Právě tím, že včas nebyly spuštěny vodní a parní clony, podle státního zástupce nezabránili obžalovaní výbuchu oblaku propylenu. Jeden z obžalovaných při svém výslechu uvedl, že by to nebylo efektivní, protože plyn unikal mimo dosah clon, navíc by jejich spuštění mohlo při tak velkém úniku způsobit explozi.

"S tím nesouhlasím, obecně parní i vodní clony mohou vytvořit určitý náboj, ale v takovém provozu (jako je v Záluží) jsou všechny věci uzemněné, a pokud je něco uzemněné, nemůže se tam na tom náboj nahromadit," uvedl znalec. "Clony mají fungovat tak, aby se propylen nedostal moc daleko, aby zůstal ve víceméně uzavřeném prostoru a to, co se dostane mimo, aby to bylo rozptýlené. Pokud by to začalo hořet, byly by pak dopady menší," upřesnil Danihelka.

Znalec, který byl od začátku vyšetřování události součástí vyšetřovacího týmu, zdůraznil, že kultura bezpečnosti měla v době havárie v Unipetrolu dost vážné nedostatky.

Evakuováno muselo při havárii být víc než 3 000 lidí, zasahovalo 500 hasičů, uzavřena byla silnice mezi Mostem a Litvínovem, nejezdily tramvaje. Chemička uvedla, že příčinou havárie byl nestandardní jev na pojistném ventilu. Podle společnosti za ni nenese odpovědnost žádný zaměstnanec.

Obhájce obžalovaných Tomáš Sokol po skončení čtvrtečního líčení řekl, že výpověď znalce jeho klientům nijak neublížila. "Podle mého názoru nepotvrdila verzi obžaloby, která by musela být potvrzena zcela jednoznačně, teda že by moji klienti porušili nějaký právní předpis," řekl Sokol. Nepotvrdilo se podle něj ani to, že obžalovaní neudělali něco, co zcela jednoznačně udělat měli.

Zdroj: ČTK