ECB v prosinci ukončí kvantitativní uvolňování, sazby poprvé zvýší nejdříve příští rok v létě

V říjnu ECB sníží měsíční objem skupování dluhopisů na polovinu, tedy z 30 miliard na 15 miliard eur. Tímto tempem bude skupování dluhopisů pokračovat do prosince, kdy bude program kvantitativního uvolňování ukončen. Pokračovat ale banka bude v reinvestování prostředků průběžně získávaných z maturujících dluhopisů, které má nakoupené ve své bilanci.

Panevropský akciový index STOXX Europe 600 na výsledek zasedání ECB zareagoval růstem na nové denní maximum. Euro naopak oslabilo, kurz EUR/USD klesl z 1,183 k 1,168. Podle analytika Tomáše Vlka z Patrie lze pokles eura vysvětlit tím, že trh čekal více, spekulovalo se například o možnosti ukončení QE už v září. Částečně může být ale euro oslabováno také zpožděnou reakcí traderů na středeční zasedání Fedu, které se neslo rovněž v jestřábím duchu. Výnos 10letých vládních dluhopisů Německa klesl z 0,5 % k 0,45 %.

Loni v říjnu centrální banka eurozóny rozhodla, že prodlouží program kvantitativního uvolňování minimálně do září 2018, současně nicméně uvedla, že od ledna sníží objem skupování aktiv v rámci kvantitativního uvolňování z 60 na 30 miliard eur měsíčně. ECB program skupování dluhopisů spustila v roce 2015, od té doby za nákupy dluhopisů utratila více než dva biliony eur.

Draghi: Rizika jsou vyrovnaná, negativně vyznívají protekcionistické tendence

ECB po červnovém zasedání rovněž zveřejnila novou makroekonomickou prognózu. Banka nyní čeká, že růst HDP eurozóny letos dosáhne 2,1 %, v příštím roce by podle ECB měl růst zpomalit na 1,9 % a v roce 2020 by se tempo růstu mělo snížit na 1,7 %. Meziroční míra inflace by měla letos v eurozóně dosáhnout 1,7 %, na této úrovni by se měla udržet i v příštích dvou letech.

Guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi na tiskové konferenci uvedl, že meziroční inflace by se měla přibližovat k 2% cíli. Ekonomické údaje z poslední doby sice byly slabší, celkově jsou ale podle Draghiho v souladu s projekcemi ECB. Současně Draghi upozornil, že ekonomika nadále potřebuje stimuly z dílny ECB, čímž podle analytiků narážel na přesvědčení centrálních bankéřů, že úrokové sazby by se měly zvyšovat jen velmi pomalu. Za potenciální riziko pro ekonomický výhled Draghi během tiskové konference označil sílící protekcionismus.

O konkrétním načasování zvyšování úrokových sazeb se podle Draghiho na červnovém zasedání nediskutovalo. Stejně tak podle Draghiho nebyla řeč ani o budoucích úpravách reinvestování prostředků získávaných z maturujících bondů nakoupených v rámci kvantitativního uvolňování.

Růst HDP v prvním čtvrtletí zpomalil na 2,5 %, inflace v květnu stoupla na 1,9 %

Ekonomika eurozóny vzrostla v prvním čtvrtletí letošního roku o 0,4 %, v meziročním srovnání se HDP měnového bloku zvýšil o 2,5 %. Meziroční tempo růstu HDP Evropské unie v prvním čtvrtletí kleslo na 2,4 % z 2,7 % v loňském čtvrtém kvartálu. Ke zpomalení růstu přispěl slabší výkon zahraničního obchodu, export z EU klesl proti čtvrtému kvartálu o 0,3 %.

Evropská komise začátkem května předpověděla, že hospodářský růst v eurozóně i EU v celém letošním roce dosáhne 2,3 %. V příštím roce pak očekává zpomalení růstu na 2 %.

Za celý loňský rok se hrubý domácí produkt zemí platících eurem zvýšil o 2,3 % po růstu o 1,8 % v roce 2016, v celé EU růst zrychlil z 2 % na 2,4 %. Loňské tempo růstu v eurozóně bylo nejvyšší od roku 2007, kdy dosáhlo rovných 3 %.

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v květnu stouplo na 1,9 % z 1,2 % v dubnu. Největší podíl na tom měly energie, potraviny a služby. Jádrová inflace, jež nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, se zvýšila na 1,3 % z 1,1 %.

Zdroj: ECB, CNBC, ČTK