Evropské akcie v pátek oslabily. V týdenním horizontu přidaly téměř procento, za měsíc ale výrazně klesly

Britský FTSE 100 v pátek klesl o 0,83 % na 6 980,24 bodu, německý DAX se snížil o 0,36 % na 11 257,24 bodu a francouzský CAC 40 oslabil o 0,05 % na 5 003,92 bodu. Panevropský index STOXX Europe 600 uzavřel se ztrátou 0,17 % na 357,49 bodu.

Stoxx Europe 600 - 30. listopadu 2018, zdroj: Google

Výrazně v pátek oslabily akcie německého finančního domu Deutsche Bank (-2,86 %), v jehož kancelářích pokračovala policejní razie kvůli obviněním z praní špinavých peněz spojeným s takzvanými Panamskými dokumenty. Mluvčí Deutsche Bank komentář k situaci odmítl, ve čtvrtek ovšem společnost oznámila, že s vyšetřovateli spolupracuje.

Za pět obchodních dní index FTSE 100 přidal 0,39 %, DAX stoupl o 0,58 %, CAC 40 přidal 1,15 % a STOXX Europe 600 vzrostl o 0,99 %.

STOXX Europe 600 - týden do 30. listopadu 2018

Za celý listopad FTSE 100 klesl o 1,61 %, DAX se snížil o 2,27 %, CAC 40 odepsal 1,92 % a STOXX Europe 600 přišel o 1,81 %.

STOXX Europe 600 - listopad 2018, zdroj: Google

V Buenos Aires v pátek za mimořádných bezpečnostních opatření začal dvoudenní summit skupiny G20. Vůdci největších světových ekonomik budou jednat o obchodu i klimatických změnách. Očekává se však, že setkání ovlivní také nejnovější rusko-ukrajinský konflikt, dopad vraždy saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího nebo obchodní války.

Účastníci do jednacího centra Costa Salguero přijeli kolem 14.00 SEČ. V 16.30, po jednání za zavřenými dveřmi, argentinský prezident Mauricio Macri zahájil plenární zasedání. Ve 22.00 bude následovat kulturní program a galavečeře.

Do poslední chvíle se spekulovalo na téma bilaterálních setkání. Americký prezident Donald Trump nakonec z letadla, v němž mířil do Buenos Aires, odvolal schůzku se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Zrušil rovněž formální bilaterální setkání s prezidenty Turecka a Jižní Koreje Recepem Tayyipem Erdoğanem a Mun Če-inem, s nimž bude hovořit jen neformálně na "okraj summitu".

Ohlášeno je Trumpovo jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, kterému by mělo dominovat téma vzájemného obchodu.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Meziroční růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí letošního roku podle zpřesněných údajů stagnoval na 2,4 %. Uvedl to v pátek Český statistický úřad (ČSÚ). První odhady úřadu uváděly, že meziroční růst hrubého domácího produktu proti druhému čtvrtletí zpomalil na 2,3 %. Statistici také upravili údaje o mezičtvrtletním růstu HDP, který dříve odhadovali na 0,4 %. V pátek uvedli, že dosáhl 0,6 %.
• Hrubý domácí produkt (HDP) Itálie se ve třetím čtvrtletí snížil o 0,1 % po růstu o 0,2 % v předchozích třech měsících. Znamená to první pokles od druhého čtvrtletí 2014. Oznámil to v pátek italský statistický úřad, podle něhož je hlavním důvodem zhoršení domácí poptávky. Meziročně pak hospodářský růst zpomalil na 0,7 % z 1,2 % v druhém kvartálu.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v listopadu kleslo na 2 % z říjnových 2,2 %. Vyplývá to z rychlého odhadu, který v pátek zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Výrazně polevil růst cen energií, zpomalily ale i růst cen potravin, alkoholu a tabáku a růst cen služeb.
• Míra nezaměstnanosti v eurozóně činila v říjnu 8,1 %, kde byla i v předchozím měsíci. Znamená to nejnižší hodnotu od listopadu roku 2008. Nezměnila se ani v celé Evropské unii, kde zůstala na 6,7 %, nejníže od začátku měsíčních statistik z ledna 2000. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Loni v říjnu byla míra nezaměstnanosti v eurozóně 8,8 % a v celé EU 7,4 %.
• Evropská komise v pátek předložila členským zemím a Evropskému parlamentu nový návrh rozpočtu EU na příští rok. Komise to oznámila v tiskové zprávě. Učinila tak poté, co se minulý týden vyjednavači nedokázali shodnout na kompromisní podobě původního návrhu rozpočtu. Aby se unie na počátku příštího roku vyhnula rozpočtovému provizoriu, musí být nový návrh schválen členskými státy i europarlamentem v příštím měsíci.
• Odmítnou-li poslanci dohodu o brexitu, kterou vyjednala vláda s Evropskou unií, Británii to ještě více rozdělí a rozdělené zemi se nedaří. Během letu na summit největších ekonomik světa G20 v Argentině to v pátek novinářům řekla britská premiérka Theresa Mayová. Podle agentury Reuters, která má k dispozici část jejího proslovu, hodlá ministerská předsedkyně představitelům G20 v Buenos Aires říci, že dohoda o brexitu, kterou s EU vyjednala, bude mít pozitivní dopad na světovou ekonomiku.
• Problémy s praním špinavých peněz v Dánsku, kde je největší bankovní společnost Danske Bank zapletena do skandálu podezřelých finančních převodů v objemu 200 miliard eur, mohou ohrozit finanční stabilitu země. V analýze o finanční stabilitě to v pátek uvedla dánská centrální banka.
• Policejní razie v největší německé bance Deutsche Bank v pátek kvůli značnému objemu dokumentů pokračovala. Oznámila to mluvčí frankfurtské prokuratury. Úřad později potvrdil, že prohledávány byly kanceláře nejvyššího managementu. Kriminální policie, prokuratura a daňová inspekce začaly už ve čtvrtek prohledávat šest poboček banky ve Frankfurtu nad Mohanem kvůli obviněním z praní špinavých peněz spojeným s takzvanými Panamskými dokumenty.
• Německá automobilka Volkswagen a britský řetězec supermarketů Tesco společně vybudují v Británii největší síť stanic pro dobíjení elektrických aut zdarma. V příštích třech letech chtějí instalovat téměř 2 500 dobíjejících míst na parkovacích místech u 166 obchodů firmy Tesco v Británii, uvedly v pátek podniky.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Index důvěry v českou ekonomiku v listopadu po tříměsíčním růstu meziměsíčně klesl o 0,5 bodu na 99,3 bodu. Snížila se důvěra spotřebitelů, zatímco důvěra podnikatelů byla vyšší. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti loňskému listopadu je letos důvěra v hospodářství celkově vyšší, ale u spotřebitelů stejně jako v meziměsíčním srovnání poklesla.
• Podnikatelská důvěra v Německu se v listopadu opět snížila, a klesá tak už tři měsíce. Pokles byl však mírnější, než očekávali analytici. Index podnikatelského klimatu Ifo se snížil na 102 bodů z říjnových 102,9 bodu (revidováno ze 102,8 bodu), čekal se pokles ukazatele na 102,3 bodu. Údaje podle agentury Reuters naznačují, že optimismus vedoucích představitelů německých firem ohledně hospodářských vyhlídek slábne.
• Rusko se chystá zavést tvrdší pokuty pro technologické firmy, které nedodržují jeho zákony, a to až do výše jednoho procenta příjmů firmy v Rusku. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací to uvedla agentura Reuters. Kreml tak posílí své postavení v boji s globálními technologickými giganty jako Facebook a Google.
• Někteří britští ministři a někteří labourističtí zákonodárci debatují o možnosti připojení Británie k Evropskému sdružení volného obchodu (EFTA), pokud britský parlament odmítne dohodu o brexitu, který s Evropskou unií dojednala premiérka Therera Mayová. Napsal to v pondělí britský deník The Sun.
• Italská vláda by mohla snížit rozpočtový deficit plánovaný na příští rok až na 2 % hrubého domácího produktu (HDP), aby se vyhnula disciplinárnímu řízení ze strany Evropské komise. Agentuře Reuters to v pondělí řekly dva zdroje z vlády. Současný návrh rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 2,4 % HDP, což představuje trojnásobek ve srovnání s plány předchozí vlády.
• Dohoda o odchodu Británie z Evropské unie, kterou vyjednala premiérka Theresa Mayová, bude Británii dlouhodobě stát 700 až 1 100 liber na osobu ročně. Do roku 2030 může země každoročně přijít o 100 miliard liber, to je ekvivalent ztráty hospodářského výkonu Walesu. Tvrdí to britský institut pro ekonomický a sociální výzkum NIESR.
• Evropská unie v pondělí zveřejnila návrhy na reformu pravidel pro urovnávání sporů v rámci Světové obchodní organizace (WTO), na kterých se dohodla s Čínou s několika dalšími zeměmi. Doufá, že tímto způsobem překoná výhrady Spojených států, kvůli kterým se WTO dostala do krize. Informovala o tom agentura Reuters.
• Spotřebitelská důvěra ve Francii v listopadu klesla na nejnižší úroveň od února 2015. Vyplývá to z úterních údajů francouzského statistického úřadu INSEE, které tak potvrzují zpomalování růstu druhé největší ekonomiky eurozóny.
• Britská cestovní kancelář Thomas Cook už podruhé za dva měsíce zhoršila prognózu letošního zisku a také zrušila dividendu. Vedlo ji k tomu jednak horké léto, které potenciální klienty nemotivovalo kupovat zájezdy do zahraničí, jednak jednorázové výdaje.
• Britský a nizozemský regulační úřad v úterý vyměřily pokuty alternativní taxislužbě Uber za to, že nedokázala ochránit osobní informace milionů svých zákazníků při kybernetickém úroku v roce 2016. Britský úřad na ochranu osobních údajů (ICO) požaduje 385 000 liber, jeho nizozemský protějšek 600 000 eur.
• Nálada německých spotřebitelů se zhoršila více, než se očekávalo. Vyplývá to z průzkumu společnosti GfK, jejíž index spotřebitelské důvěry na prosinec klesl na 10,4 bodu z 10,6 bodu v listopadu. Podle GfK mají na spotřebitelské výdaje dopad konflikty v mezinárodním obchodu a odchod Británie z Evropské unie.
• Dánská energetická společnost Orsted hodlá do roku 2025 investovat přes 30 miliardy USD do zelené energie. Cílem firmy je stát se v budoucnosti jednou z velkých firem zaměřených na obnovitelné zdroje energie, která povede globální přechod od fosilních paliv k zelené energii. Orsted je nyní světovou jedničkou v rozvoji větrných elektráren na moři a do roku 2025 by kapacita výroby jejích větrných elektráren na moři měla stoupnout na 15 gigawattů.
• Meziroční tempo růstu firemních úvěrů se v eurozóně v říjnu snížilo na 3,9 % a je nejnižší od letošního května. V září dosáhlo 4,3 %, což bylo nejvíce od skončení krize. Vyplývá to z údajů Evropské centrální banky (ECB). Data mohou být podle agentury Reuters prvním znamením, že zhoršující se ekonomický výhled si začíná vybírat daň.
• Čistě z ekonomického hlediska by pro Británii bylo setrvání v Evropské unii lepší než jakákoli podoba vystoupení z evropského bloku. Před zveřejněním vládní analýzy hospodářských dopadů jednotlivých brexitových scénářů to ve středu řekl britský ministr financí Philip Hammond. Jeho slova vyvolala pobouřené reakce některých poslanců.
• Banky v Evropské unii mají stále menší potíže s nesplácenými úvěry. Na konci druhého čtvrtletí letošního roku jich v unii byla 3,4 %, v meziročním srovnání o 1,2 procentního bodu méně. V některých zemích je ovšem podle zprávy Evropské komise situace dramaticky jiná, například v Řecku není včas spláceno 44,9 % úvěrů.
• Německý chemický a farmaceutický koncern Bayer hodlá do konce roku 2021 zrušit po celém světě zhruba 12 000 pracovních míst. To odpovídá asi deseti procentům jeho celkové pracovní síly. Oznámila to ve čtvrtek firma.
• Automobilka Fiat Chrysler Automobiles slíbila, že mezi roky 2019 až 2021 investuje v Itálii do nových modelů a motorů více než pět miliard eur. Cílem je podpořit nedostatečně využívané kapacity závodů v zemi, zachovat pracovní místa a zlepšit provozní marži v Evropě. 
• Členské země EU se dohodly na podobě nových pravidel pro digitální platformy, která v dubnu navrhla Evropská komise. Na tiskové konferenci to uvedla Margarete Schramböcková, ministryně pro digitální a hospodářské záležitosti předsednického Rakouska. Česká ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková dnes ale, společně se zástupci některých dalších zemí, upozornila na možné dopady regulací na menší firmy.
• Představitelé automobilek Renault, Nissan a Mitsubishi, kteří se dnes sešli poprvé od zatčení předsedy správní rady Nissanu Carlose Ghosna, potvrdili své závazky vůči společné alianci. Ve společném prohlášení uvádějí, že členské společnosti jednotlivě a kolektivně "důrazně zopakovaly svůj pevný závazek vůči partnerství". Nissan, který je nespokojen se svou menší rolí, ale chce krizi vyvolanou zatčením Ghosna využít ke změně poměrů.
• Britská premiérka Theresa Mayová ve čtvrtek v jednom z výborů britského parlamentu odmítla spekulovat o možných postupech v případě, že brexitová dohoda s Bruselem 11. prosince neprojde Dolní sněmovnou. Zároveň nechtěla akceptovat závěr vládní analýzy, podle níž odchod z EU na základě jejích plánů bude znamenat zpomalení britské ekonomiky.
• Šest poboček největší německé banky Deutsche Bank ve Frankfurtu nad Mohanem a okolí prohledávalo ve čtvrtek dopoledne na 170 členů kriminální policie, prokuratury a daňové inspekce. Hledali důkazy o praní špinavých peněz, oznámila kancelář státního zástupce. Vyšetřovatelé zkoumají činnost dvou zaměstnanců banky, kteří údajně pomáhali klientům zakládat firmy v daňových rájích za účelem praní špinavých peněz.
• Německá automobilka Volkswagen se rozhoduje, kde bude v Severní Americe vyrábět elektromobily pro trh USA. Vůz na elektrický pohon značky VW chce automobilka představit Američanům v roce 2020, zpočátku je ale bude do USA dovážet. Oznámil to šéf Volkswagen Group of America Scott Keogh na autosalonu v Los Angeles.
• Portugalsko splatí předčasně záchranný úvěr od Mezinárodního měnového fondu.Poslední splátku 4,6 miliardy eur chce země zaplatit do konce letošního roku. Řekl to ve čtvrtek v parlamentu portugalský premiér Antonio Costa.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Řecká sázková společnost OPAP zvýšila ve třetím čtvrtletí čistý zisk meziročně o 18,5 % na 39 milionů eur. K růstu zisku přispěl rozvoj aktivit v oblasti videoloterijních terminálů. Oznámila to v úterý firma, kterou spoluvlastní investiční skupina KKCG podnikatele Karla Komárka a společnost EMMA Capital dalšího českého investora Jiřího Šmejce. Čtvrtletní zisk byl zhruba v souladu s očekáváním analytiků, kterých se dotazovala agentura Reuters.
• Pojišťovnická skupina Vienna Insurance Group za první tři čtvrtletí letošního roku vykázala zisk před zdaněním 352,3 milionu eur při hrubém předepsaném pojistném 7,36 miliardy eur. Hrubé předepsané pojistné společnosti stouplo o 2,9 % a zisk před zdaněním se jí zvýšil o 6,4 %.
• Provozní zisk švédského nábytkářského řetězce IKEA se ve finančním roce 2017/2018 (do 31. srpna) snížil o 26 % na 2,25 miliardy eur. Oznámila to ve středu společnost. Za příčinu propadu označila vyšší investice, k nimž přistoupila v reakci na změnu nákupních zvyklostí spotřebitelů.
• Ruská ropná společnost Lukoil ve třetím čtvrtletí téměř zdvojnásobila čistý zisk na 183,8 miliardy rublů (62,8 miliardy Kč) z 97,3 miliardy rublů před rokem. Oznámila to ve středu firma, která je druhým největším producentem ropy v Rusku.
• Výsledky Thomas Cook Group v FY2018: Ztráta před zdaněním 53 milionů GBP (loni: +43 milionů GBP), tržby 9,58 miliardy GBP (meziročně +6 %).

Zdroj: CNBC, ČTK