Evropské burzy v pondělí uzavřely v minusu, akcie Alstomu zlevnily zhruba o 3,5 %
Evropské akciové trhy uzavřely první seanci nového týdne v červených číslech, když investoři s nervozitou čekali na úterní hlasování o brexitovém plánu B, který v minulém týdnu nastínila premiérka Theresa Mayová. V hledáčku trhů jsou také další jednání mezi zástupci USA a Číny, která by se měla uskutečnit v tomto týdnu.
Regionální index STOXX Europe 600 odevzdal 0,97 % na 354,38 bodu, britský FTSE se snížil o 0,91 % na 6 747,1 bodu, francouzský CAC 40 klesl o 0,76 % na 4 888,58 bodu a německý DAX ztratil 0,63 % na 11 210,31 bodu.
Zhruba o 3,5 % oslabily cenné papíry francouzské strojírenské firmy Alstom, která v pondělí potvrdila spekulace médií, že Evropská komise má výhrady k fúzi Alstomu s německou průmyslovou skupinou Siemens (-0,3 %). Obě firmy rovněž uvedly, že jsou ochotny učinit ústupky, které by rozptýlily obavy Bruselu.
Nedařilo se ani akciím britského maloobchodního řetězce Tesco, které zlevnily zhruba o 1,7 %. Důvodem bylo oznámení společnosti, že v Británii reorganizuje některé své obchody. Rozhodnutí ovlivní zhruba 9 000 zaměstnanců, polovinu z nich by však firma měla být schopna přesunout na jiné pracovní pozice.
Evropské akcie (28. ledna 2019), zdroj: CNBC
Hlavní pondělní události na evropských trzích
- Řecká vláda se chystá vydat emisi pětiletých dluhopisů. Podle agentury Reuters půjde o první pokus této jihoevropské země opatřit si peníze na finančních trzích od loňského srpna, kdy Atény opustily třetí mezinárodní záchranný program. Řecké úřady uvedly, že emise dluhopisů se uskuteční "v blízké budoucnosti, v závislosti na podmínkách na trhu".
- Evropská centrální banka by v případě potřeby mohla obnovit nákupy dluhopisů, v letošním roce je však takový krok nepravděpodobný. Šéf ECB Mario Draghi to v pondělí sdělil výboru Evropského parlamentu pro hospodářské záležitosti. Program nákupů dluhopisů, kterým po několik let podporovala inflaci a hospodářský růst v eurozóně, ECB ukončila teprve minulý měsíc.
- V roce 2018 vyměnilo českého vlastníka za zahraničního 3 483 firem. Nejvíc jich koupili Ukrajinci (776) a Slováci (674), za nimi s odstupem následovali Rumuni (194), Rusové a Maďaři (shodně 183) a Poláci (179). V předchozích letech bylo nejvíc českých firem prodáno vždy na Slovensko. Statistiku v pondělí zveřejnila společnost Bisnode.
- Plánovaný odklon Německa od uhelné energie by neměl být kompenzován dovozem jaderné energie ze sousedních států. "Chceme zajistit trvalou energetickou bezpečnost," řekl v pondělí v televizní stanici ZDF německý ministr hospodářství Peter Altmaier a dodal: "Nechceme dovážet levnou jadernou elektřinu ze sousedních států."
Zdroj: CNBC
