Do Říma přiletěl čínský prezident, Itálie se otevírá Číně
Do Říma ve čtvrtek večer přiletěl na třídenní návštěvu Itálie čínský prezident Si-Ťin-pching. Řím s Pekingem navzdory varování Evropské unie a Spojených států podepíše smlouvu o spolupráci. Jako první stát skupiny G7 se tak připojí ke globální iniciativě One Belt One Road (nová Hedvábná stezka), která pomocí miliardových investic hospodářsky propojuje Čínu s Evropou a posiluje čínský vliv.
Si se v pátek setká s italským prezidentem Sergiem Mattarellou, v sobotu má podepsat s premiérem Giuseppem Contem zmiňovanou dohodu, symbolické memorandum o porozumění, a poté zamíří do Palerma na Sicílii.
Italská média spekulují o tom, zda se hlava čínského státu v pátek setká s papežem Františkem. Zatímco papež je podle vatikánských zdrojů ochoten se s čínským prezidentem setkat, čínská strana na stejnou otázku novinářů odpověděla vyhýbavě. Schůzku dosud oficiálně nepotvrdila ani jedna ze stran. Komunistická Čína přerušila diplomatické styky s Vatikánem v roce 1951 kvůli obavám z působení nezávislé církve na svém území.
Během návštěvy se očekává uzavření 30 obchodních smluv za celkem sedm miliard eur. Čínským kontejnerům se například otevřou severoitalské přístavy Terst a Janov. "Ležíme v srdci Středomoří, Čína je přítomná v celém regionu, jen ne v Itálii," napsal na Facebooku Michele Geraci z italského ministerstva hospodářství.
Dohoda o spolupráci Itálie s Čínou ale vyvolává jak třenice v italské vládní koalici, tak nevoli EU a USA. Mluvčího americké Národní bezpečnostní rady Garrett Marquise čínský podnik označil za "marnivý projekt", jemuž by se Itálie měla vyhnout. Unijní lídři ve čtvrtek na summitu v Bruselu vedle brexitu rokují i o tom, že by EU měla vůči Pekingu, druhé největší světové ekonomice, zaujmout defenzivnější strategii, napsala agentura Reuters.
Italské stanovisko dnes v listu The Financial Times čísly hájí Geraci. "Z velkých unijních zemí nejméně s Čínou obchoduje Itálie. V roce tam vyvezla zboží za 13 miliard eur. Francie do Číny vyvezla o 58 procent víc, a Německo dokonce sedmkrát tolik," napsal ve FT Geraci.
Poměřuje dále čínské přímé investice za posledních 15 let: do Británie z Číny putovalo 90 miliard eur a do Německa 45 miliard eur, zatímco do Itálie pouze 22 miliard eur.
Geraci také cituje evropské přístavy, do nichž Peking investoval: řecký Pireus, Valencii a Bilbao ve Španělsku, Marseille a Le Havre ve Francii, nizozemský Rotterdam a Maltu. Jediným takovým přístavem v Itálii je Vado Ligure na severu země u Janova. Na Čínu je podle Geraciho napojen německý přístav Duisburg. "Jinými slovy, nová Hedvábná stezka už v Evropě je," konstatuje.
Memoranda o Hedvábné stezce podepsala s Čínou řada evropských států včetně České republiky, Chorvatska, Maďarska, Řecka, Malty, Polska a Portugalska.
Zdroj: ČTK
