Evropské akcie v pátek výrazně zdražily, za celý týden si připsaly zhruba 3 %

Regionální index STOXX Europe 600 stoupl o 2,31 % na 391,61 bodu, za celý týden pak vzrostl o 3 %. Britský FTSE 100 zpevnil o 0,84 % na 7 247,08 bodu (týden: +1,28 %), francouzský CAC 40 si polepšil o 1,73 % na 5 665,48 bodu (týden: +3,23 %) a německý DAX se zvýšil o 2,86 % na 12 511,65 bodu (týden: +4,15 %).

Index irské burzy, který je považován za ukazatel brexitové nálady, stoupl o téměř čtyři procenta a vykázal nejvyšší růst od června 2016. Speciální index firmy JPMorgan pro britské firmy, který byl vytvořen v roce 2017 a sleduje zhruba 30 britských společností, jejichž příjmy pocházejí zcela nebo převážně z domácího trhu, v pátek stoupl o rekordních 7,7 %.

Evropské akcie (11. října 2019), zdroj: CNBC

Britský premiér Boris Johnson a jeho irský protějšek Leo Varadkar nečekaně oznámili, že našli cestu k možné dohodě o brexitu. Případnou dohodu ovšem bude muset schválit britský parlament, ve kterém nemá Johnson většinu.

Roste také naděje, že jednání o obchodu mezi USA a Čínou na nejvyšší úrovni přinesou částečnou dohodu. Náladu zlepšilo i odložení plánovaného zvýšení cel.

Zhruba o 10 % v pátek vyletěly vzhůru cenné papíry německé softwarové firmy SAP, která oznámila, že na svou funkci rezignoval předseda představenstva Bill McDermott, kterého v čele podniku nahradí Jennifer Morganová a Christian Klein.

Změnu v čele firmy v pátek oznámila také francouzská automobilka Renault. Vedení podniku odvolalo výkonného ředitele Thierryho Bollorého, který ve funkci vystřídal Carlose Ghosna. Akcie společnosti poté stouply o více než 5 %.

Naopak asi o 13,5 % klesly na nejnižší hodnotu za téměř devět let akcie módního domu Hugo Boss. Firma snížila výhled zisku na letošní rok a její výsledky hospodaření za třetí čtvrtletí zaostaly za očekáváním. Akcie reklamní společnosti Publicis se pak propadly o 14,5 % na sedmileté minimum kvůli opětovnému zhoršení výhledu celoročních tržeb.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Německá vláda snížila odhad růstu německé ekonomiky na příští rok na 1,1 procenta, zatímco dosud očekávala růst o 1,5 procenta. Odhad letošního růstu ponechala beze změny na 0,5 procenta. Oznámil to v pátek německý časopis Spiegel, který ale neuvedl zdroj svých informací.
• Zhruba 60 procent malých a středních firem v Německu předpokládá, že odchod Británie z Evropské unie bez dohody by na jejich podnikání neměl žádný dopad. Vyplývá to z výsledků průzkumu státní rozvojové banky KfW, na které se odvolává agentura Reuters. Průzkumu se zúčastnilo zhruba 2 000 firem s ročními tržbami nepřesahujícími 500 milionů eur.
• Slovensko se obává negativních dopadů, které by na jeho ekonomiku měl odchod Británie z Evropské unie bez dohody. Pro případ, že spořádaný brexit nenastane, už země schválila zvláštní zákon s cílem omezit negativní vlivy na obyvatele či podnikatele. Ani necelé tři týdny před termínem brexitu není známo, zda se do vlasti vrátí část z desítek tisíc Slováků, kteří žijí v Británii.
• Vedení francouzské automobilky Renault se rozhodlo s okamžitou platností uvolnit šestapadesátiletého Thierryho Bollorého z funkce výkonného ředitele podniku. Firma to v pátek oznámila v tiskové zprávě. Bolloré ve funkci vystřídal Carlose Ghosna, který byl koncem loňského roku zatčen a obviněn z finančních podvodů.

Hlavní události tohoto týdne na evropských trzích

• Řecká vláda předpokládá, že tamní ekonomika příští rok vykáže díky vyšším investicím růst 2,8 procenta. Očekává také, že přebytek primárního rozpočtu dosáhne 3,6 procenta hrubého domácího produktu, a o desetinu procenta tak přesáhne cíl stanovený záchranným programem, na němž se Atény dohodly s věřiteli. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který v pondělí vláda předloží parlamentu, napsala agentura Reuters. Konzervativní vláda Kyriakose Mitsotakise počítá s daňovými škrty pro podniky, které se zotavují z táhlé hospodářské krize.
• Automobilový koncern Volkswagen bude v Indii působit pod jednotnou firmou. Sjednocením firem zabývajících se výrobou a prodejem osobních vozů Volkswagen India, Volkswagen Group Sales India a Škoda Auto India vznikla Škoda Auto Volkswagen India. Jednatelem firmy je Gurpratap Bopara, spojení firem umožní efektivnější využití spolupráce na důležitém růstovém trhu, uvedla v pondělí Škoda Auto v tiskové zprávě.
• Průmyslová výroba v Česku v srpnu klesla o 3,8 procenta po červencovém růstu o 5,6 procenta. Letošní srpen měl ale o jeden pracovní den méně než loňský, po očištění tak byla průmyslová produkce meziročně nižší o 1,2 procenta. Nižší byla zejména výroba počítačů a elektronických přístrojů a zpracování kovů, naopak rostl automobilový nebo farmaceutický průmysl. Oznámil to v pondělí Český statistický úřad. Meziměsíčně po vyloučení sezonních vlivů průmyslová výroba klesla o 0,1 procenta.
• Zakázky německého průmyslu se v září ve srovnání s předchozím měsícem snížily o 0,6 procenta. Pokles byl výraznější, než se čekalo. Zpráva, kterou dnes zveřejnilo německé ministerstvo hospodářství, naznačuje, že pokles výroby tlačí největší evropskou ekonomiku do recese, napsala agentura Reuters.
• Británie v úterý představila změny v prozatímním celním režimu, který by vstoupil v platnost v případě odchodu země z Evropské unie bez dohody. Uvedla, že 88 procent dovozu by v rámci tohoto režimu nečelilo žádným clům. Informovala o tom agentura Reuters.
• Nezaměstnanost v Česku zůstala v září už třetí měsíc v řadě na 2,7 procenta. Počet lidí bez práce ale klesl na 201 900, což je nejnižší zářijová hodnota od roku 1996. Snížil se také počet volných pracovních míst, zaměstnavatelé jich nabízeli zhruba 345 000. Oznámil to v úterý Úřad práce ČR.
• Německá průmyslová výroba se v srpnu překvapivě vrátila k růstu, zvýšila se o 0,3 procenta proti předchozímu měsíci. Vyplývá to z úterní zprávy spolkového statistického úřadu. Údaje podle agentury Reuters přinášejí naději, že předpokládaný pokles německé ekonomiky ve třetím čtvrtletí nebude příliš prudký.
• Lotyšský kandidát na místopředsedu Evropské komise Valdis Dombrovskis na úterním slyšení před členy výborů Evropského parlamentu řekl, že EU potřebuje nová pravidla pro regulaci kryptoměn. Chce také vytvořit fond, který by pomáhal malým a středním podnikům. Dosavadní eurokomisař pro euro a sociální dialog by měl mít v nové komisi pod vedením Ursuly von der Leyenové jako jeden z výkonných místopředsedů na starosti hospodářství a finanční služby. Vzhledem k jeho zkušenostem se neočekává, že by jej výbory do jeho nové funkce neschválily.
• Italská letecká společnost Alitalia ve středu zrušila kvůli 24hodinové stávce pilotů téměř 200 letů, napsala agentura AP. Zaměstnanci protestují kvůli nejisté budoucnosti podniku, který se vláda už delší dobu snaží prodat. Spojení s Prahou se akce podle dostupných informací nedotkne.
• Německá vláda ve středu schválila balíček opatření k ochraně klimatu a snížení emisí oxidu uhličitého, na kterém se už v září domluvily koaliční strany. Série opatření, která vyjde na více než 50 miliard eur do roku 2023, má vést k tomu, že Německo splní svůj klimatický cíl pro rok 2030. Tím je snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Odborníci i aktivisté považují takzvaný klimatický balíček za nedostatečný.
• Síť kamenných poboček zkrachovalé cestovní kanceláře Thomas Cook na hlavních třídách britských měst koupí konkurent Hays Travel, který tak zachrání až 2 500 pracovních míst. Informovala o tom ve středu agentura Reuters s odvoláním na britský insolvenční úřad. Nejstarší cestovní kancelář světa Thomas Cook zkrachovala minulý měsíc a vstoupila do likvidace.
• Na český trh e-cigaret přichází firma Juul Labs, která je jedním z hlavních amerických producentů. Během dvou měsíců se její e-cigareta začne prodávat na tisícovce míst v Česku, uvedla ve středu firma na tiskové konferenci. V srpnu na trh vstoupil první velký hráč, Japan Tobacco International s produktem Logic. Ve čtvrtek chce podrobnosti zveřejnit další konkurent, Imperial Tobacco s výrobkem blu. E-cigarety jsou alternativou klasických cigaret a výrobků iQOS či glo, které využívají zahřívání tabáku. V USA se aktuálně zkoumají úmrtí spojená s elektronickými cigaretami.
• Země eurozóny budou mít od roku 2021 k dispozici rozpočet, který bude z větší části určen k financování projektů podporujících růst. Oznámil to ve čtvrtek šéf euroskupiny Mario Centeno, podle něhož se na základních parametrech rozpočtového nástroje eurozóny dohodli ministři financí EU na nočním jednání. Státy s vlastní měnou budou mít podle něho ve víceletém rozpočtu na období 2021 až 2027 vyhrazenu odpovídající částku pro vlastní projekty.
• Britská ekonomika v srpnu proti červenci klesla o 0,1 procenta. Poté, co v červenci o 0,4 % vzrostla (revidováno z +0,3 %), očekával trh stagnaci. V meziročním srovnání vykázal britský HDP nárůst o 1,1 % (červenec: +1,3 %, revidováno z +1 %, odhad: 0,9 %).
• Německý export v srpnu klesl o 1,8 procenta na 109,2 miliardy eur. Vyplývá to ze sezonně očištěných údajů, které ve čtvrtek zveřejnil spolkový statistický úřad. Pokles exportu je výraznější, než čekali analytici. To znamená, že pokles ve zpracovatelském sektoru zřejmě tlačí největší evropskou ekonomiku do recese. Dovoz o 0,2 procenta vzrostl a činil 91,1 miliardy eur.
• Maďarská skupina MOL bude jediným akcionářem bratislavské rafinerie Slovnaft, ve které dosud vlastnila 98,7 procenta akcií. Mimořádná valná hromada Slovnaftu, s jehož akciemi se obchoduje na bratislavské burze, ve čtvrtek schválila vytěsnění drobných akcionářů společnosti. Agenturu ČTK o tom informoval mluvčí Slovnaftu Anton Molnár.
• Britské podniky se s velkými obavami chystají na plánovaný odchod země z Evropské unie a vyzývají vládu, aby zabránila brexitu bez dohody. Británii už teď kvůli nejistotě kolem brexitu, zpomalování růstu globální ekonomiky a napětí v mezinárodních obchodních vztazích hrozí hospodářská recese. Brexit bez dohody by mohl hospodářskou situaci v zemi ještě zhoršit.
• Státy Evropské unie by měly efektivněji zavádět opatření v boji proti praní špinavých peněz a zvážit zřízení nezávislého úřadu pro dohled nad rizikovými finančními operacemi. Shodli se na tom ve čtvrtek ministři financí EU, kteří debatovali o naplňování loni přijatého akčního plánu.
• Zahraniční obchod Spojeného království zaznamenal v srpnu deficit ve výši 1,546 miliardy GBP. V červenci čítal schodek 1,681 miliardy GBP (revidováno z původního údaje 0,219 miliardy GBP).
• Objem srpnové průmyslové výroby byl ve Francii o 0,9 procenta nižší než v červenci. Po červencovém růstu o 0,3 očekávali analytici, že si v srpnu tempo růstu udrží.

Zdroj: CNBC, ČTK

Aktualita pro rok 2026