Rozpočtový výbor do března přerušil debatu o digitální dani
Sněmovní rozpočtový výbor ve středu přerušil projednávání návrhu na zavedení digitální daně. Vrátit by se k němu měl 18. března. Členové výboru budou mít čas na podávání pozměňovacích návrhů. Výhrady k zavedení daně ve středu měli nejen opoziční poslanci, ale i poslanec vládního hnutí ANO a podnikatel Pavel Juříček. Před výborem také vystoupilo několik zástupců odborné veřejnosti, což se u jiných zákonů často nestává. Vládu vyzývali k jednání s USA kvůli obavám z možných odvetných opatření americké administrativy. Spojené státy americké již proti dani oficiálně protestovaly.
Sedmiprocentní digitální daň se má vztahovat na internetové firmy v ČR s globálním obratem nad 750 milionů eur, které budou mít v tuzemsku roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Týkat by se měla předních světových společností jako Google, Facebook, Amazon či Apple.
Daň by měla začít platit ještě letos. Do státního rozpočtu by měla přinést zhruba pět miliard korun ročně. Vstoupit v účinnost má 15 dní poté, co zákon vyjde ve sbírce. Daň bude ale časově omezena. Posledním zdaňovacím obdobím má být rok 2024.
Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček uvedl, že digitální daň nevystavuje Česko riziku s ohledem na uzavřené smlouvy proti dvojímu zdanění, protože má charakter daně nepřímé. Postupem české vlády je podle Petříčka hledání řešení uvnitř Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). "Naší prioritou je dosažení mezinárodní dohody v oblasti poskytování digitálních služeb a jejich zdanění," řekl Petříček. Poslance stejně jako ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ujistil, že čeští úředníci z obou ministerstev s americkou stranou vyjednávají.
Dlouholetý manažer firmy Linet Zbyněk Frolík se před poslanci vyslovil za to, aby česká vláda začala jednat s vládou USA, případně aby daň odložila na dobu, než vznikne dohoda v rámci OECD nebo EU. Ladislav Minčič z Hospodářské komory ČR varoval, že případná odvetná opatření ze strany USA mohou zasáhnout například český vývoz, který představuje asi 100 miliard korun. Může dopadnout i na český vývoz služeb včetně softwaru, který představuje 50 miliard korun, i na české přímé investice v USA. Pokud už by měla být daň uzákoněna, je podle komory zapotřebí snížit sazbu daně, nastavit pozdní účinnost a získaný čas využít k jednání.
Výhrady měl i poslanec ANO Juříček. "Když naštvete takovéhoto partnera, tak ta odvetná opatření nemusí být jenom v rovině digitální nebo celní," řekl. Můžou podle něj přijít i další následky. Občanští demokraté navrhnou odložení účinnosti daně na 1. leden příštího roku, aby vláda mohla jednat s americkou stranou. Před škodami a následky varoval i Miroslav Kalousek (TOP 09) a doporučoval mimo jiné zákon takzvaně zaparkovat až do podzimu.
Ve Sněmovně už se objevily návrhy na snížení sazby daně. Piráti chtějí sazbu snížit na pět procent stejně jako SPD. "V tuto chvíli by nebylo rozumné, abychom prosazovali nejvyšší daň v Evropě," řekl poslanec SPD Jan Hrnčíř. Lidovci chtějí tříprocentní sazbu. Václav Klaus (Trikolora) navrhuje vyrovnat dopad digitální daně na občany tím, že zvýší základní daňovou slevu na poplatníka z nynějších 24 840 korun na 26 000 korun.
Zdroj: ČTK
