Růst spotřebitelských cen v ČR opět zpomalil, v září na 3,2 %

"Například ceny zeleniny meziročně klesly zhruba o čtyři procenta, přičemž ceny brambor byly nižší o přibližně devět procent a dosáhly hodnoty 13,44 Kč/kg. Byla to nejnižší hodnota od září 2018," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Vedle toho například za uzeniny lidé zaplatili proti loňskému září o 7,5 % více a za cukr o 17,4 %. Zdražování masa v září podle statistiků zpomalilo na 5,6 % ze srpnových 6 % a ovoce zdražilo o 20,6 % z předchozích 22,4 %. Zlevnilo meziročně polotučné trvanlivé mléko nebo vejce.

Ceny alkoholických nápojů stouply proti loňskému září o 5,7 % a tabákových výrobků o 14,2 %. Ve spojení s bydlením zdražilo vodné o 1,7 %, stočné o 1,5 % a elektřina o 7,6 %. Zároveň o 5,4 % byly vyšší ceny stravovacích služeb. Naopak o 3,5 % zlevnily poštovní a telekomunikační služby.

Inflace - meziroční inflace

Proti srpnu spotřebitelské ceny klesly o 0,6 %. Podepsalo se na tom zejména zlevnění rekreace a kultury, kde byly o téměř 22 % levnější dovolené s komplexními službami. Zlevnění proti srpnu mohli lidé pocítit také u potravin, meziměsíčně byly nižší ceny zeleniny o 4,1 %, ovoce o 3,5 %, nealkoholických nápojů o 2,6 % nebo vajec o 5,2 %. Naopak zdražilo o 3,5 % víno a o dvě procenta pivo. Máslo bylo proti srpnu o téměř pět procent dražší a cukr o téměř čtyři procenta.

Na vývoji inflace se odrazil i začátek nového školního roku, v jeho souvislosti proti srpnu stouply ceny v oddíle vzdělávání o 2,5 %. Zdražily poplatky za mateřské školy, školné na středních soukromých školách i veřejných vysokých školách, poplatky za výuku jazyků a za školní družiny. Po skončení letních výprodejů mírně, zhruba o 1,5 %, zdražilo oblečení a obuv.

Statistici zveřejnili také bilanci vývozních a dovozních cen za srpen. Ceny v exportu klesly meziročně o 0,5 %, především v důsledku zlevnění železa, oceli a ropných produktů. "Dovozní ceny, které meziročně klesly o 2,9 %, byly ovlivněny setrvávajícími nízkými cenami ropy a ropných výrobků," uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.

Inflace bude podle analytiků nadále klesat

Meziroční inflace bude v následujících měsících nadále klesat a na konci roku by se mohla dostat i pod 3 %. Vyplývá z reakcí analytiků, které oslovila ČTK. Zářijový pokles inflace ekonomy překvapil a upozornili na to, že je i pod odhady ČNB. Centrální banka podle ekonomů v případě měnové politiky, tedy nastavení úrokových sazeb, zvolí spíše vyčkávací taktiku. Zatím nejsou jasné dopady druhé vlny pandemie covidu-19 a následných opatření. Podle některých ekonomů se v inflaci už výrazněji vliv koronaviru projevuje.

"Zatímco inflace v předešlých měsících překvapovala spíše vyššími hodnotami, v září se situace otočila. Hlavní překvapení však bylo v rozkolísaných cenách potravin. V následujících měsících by měla inflace ještě dále mírně zpomalovat a v závěru roku by se dle našich odhadů měla pohybovat mírně pod tříprocentní hranicí," uvedl hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler.

Podle něj je ale nejisté, jak výrazně dopadne současná koronavirová krize na inflaci v následujících čtvrtletích. "Roli bude mít i rozpočtová politika, zejména citelné snížení daně z příjmu by mohlo příští rok přinést vyšší než očekávané inflační tlaky. Z titulu vývoje inflace však ČNB nemá potřebu dále uvolňovat měnovou politiku a navzdory příchodu druhé vlny nepředpokládáme zavedení nekonvenčních nástrojů měnové politiky," dodal.

Zpomalování inflace očekává i ekonom Komerční banky Michal Brožka. "Ve směru nižší inflace bude působit i plánované snížení cen elektrické energie. Ve směru vyšší inflace nyní působí slabší oslabení koruny či, pokud by na to došlo, opětovné narušení v odběratelsko-dodavatelských vztazích. V souhrnu tak počítáme s pokračujícím zpomalením inflace, která koncem roku zamíří pod tři meziročně a v průběhu příštího roku pod dvě procenta," uvedl.

"Dnešní výsledek ukazuje, že vliv pandemie na tuzemskou spotřebitelskou inflaci je již výraznější. Navíc aktuální zhoršení pandemické situace s sebou nese další tlumící efekt na spotřebitelskou i investiční aktivitu, což by obecně mělo vést k zesílení protiinflačních vlivů," uvedl analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.

I když inflace zůstává nad horní hranicí inflačního dvouprocentního cíle centrální banky, není podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka důvod měnit měnovou politiku ČNB. "S přicházející druhou vlnou pandemie, bude i nadále ekonomika potřebovat stimul ze strany měnové politiky v podobě téměř nulových úrokových sazeb a slabšího kurzu koruny," uvedl.

Rovněž podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče by celková inflace měla ve zbytku letošního roku zvolna klesat a v závěru roku by se měla nacházet mírně pod tříprocentní úrovní.

Zároveň upozornil, že druhá vlna pandemie představuje riziko výraznějšího zhoršení výhledu české ekonomiky. A pokud se to začne naplňovat, půjde z pohledu ČNB o argument pro debatu o dalším změkčení měnových podmínek. "Výroky členů bankovní rady z uplynulých dnů a týdnů ale zároveň naznačují, že se centrální banka nechce ohledně posunů v nastavení měnové politiky ukvapit s tím, jak inflace zůstává výrazně nad inflačním cílem, koruna je slabší, než se čekalo a ekonomice se dostane výraznějšího prorůstového impulzu ze strany rozpočtové politiky," uvedl.

Za celý letošní rok je třeba podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy počítat s průměrnou meziroční inflací 3,2 %. "Časy citelné inflace pomalu, ale jistě končí. Zatím ale je předčasné spekulovat nad tím, zda ČNB použije k odvrácení až příliš výrazného protiinflačního vývoje některý ze svých nekonvenčních nástrojů typu devizových intervencí za slabší korunu. Debata nad touto problematikou ale zřejmě v nadcházejících měsících postupně zintenzivní," uvedl.

Zářijová inflace byla o 0,4 procentního bodu nižší, než odhadovala ČNB

Zářijová meziroční inflace byla o 0,4 procentního bodu nižší, než v prognóze odhadovala Česká národní banka. Důvodem byl proti očekáváním znatelně pomalejší růst cen potravin. Uvedl to ředitel měnové sekce ČNB Petr Král.

Proti odhadům ČNB také klesly výrazněji ceny pohonných hmot. Mírně nižší pak byl v září i příspěvek primárních dopadů změn nepřímých daní z titulu březnového zvýšení spotřební daně na cigarety. Meziroční jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy, zůstala ve srovnání s prognózou ČNB podle Krále znatelně vyšší a odráží doznívání předchozí silné domácí poptávky a přechodně zvýšené tempo růstu nákladů firem. Růst regulovaných cen v září byl ve srovnání s prognózou jen lehce vyšší.

"Zářijový vývoj inflace zapadá do kontextu zvýšené nejistoty týkající se skladby nabídkových a poptávkových faktorů, které stojí za pozorovaným cenovým vývojem v posledních měsících," uvedl Král. Aktuální situace kolem pandemie navíc podle něj prohlubuje nejistotu ohledně budoucího ekonomického a cenového vývoje v České republice. "Zatím byl přitom vývoj inflace kvalitativně v souladu se stávající prognózou ČNB," dodal.

Podle prognózy ČNB inflace setrvá nad třemi procenty do konce letošního roku. Výraznější snížení inflace by mělo podle aktuálních odhadů ČNB nastat až začátkem příštího roku v návaznosti na zmírnění růstu domácích nákladů, lehce posilující kurz koruny a zchlazení trhu práce. "Z hlediska struktury k tomu přispěje jádrová inflace a především ceny potravin. Sníží se také dynamika regulovaných cen díky zvolnění růstu cen elektrické energie. Naopak propad cen pohonných hmot plynoucí z předchozího kolapsu světových cen ropy odezní," uvedl Král. Podle něj na horizontu měnové politiky inflace klesne k dvouprocentnímu cíli ČNB a v jeho v blízkosti setrvá i v roce 2022.

Zdroj: ČTK