Státy EU směřují k možné dohodě na unijním rozpočtu
Zástupci členských zemí Evropské unie ve středu pozitivně přijali kompromisní návrh, který má odblokovat patovou situaci kolem víceletého unijního rozpočtu a krizového koronavirového fondu. Návrh má přesvědčit Maďarsko a Polsko, aby podpořily propojení možnosti využívat evropské peníze s dodržováním principů právního státu. Proti textu, který mimo jiné počítá s výraznou rolí Soudního dvora Evropské unie, podle informací ČTK neměly zásadní námitky zástupci žádné země. Jeho případné schválení bude v rukou unijních lídrů na čtvrtečním summitu.
Budapešť a Varšava blokují schválení rozpočtu na období 2021 až 2027 a s ním spojeného fondu o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur kvůli podmínce, podle které peníze mají být dostupné jen těm státům, jejichž justiční orgány zaručí nezávislé vyšetřování a stíhání případných podvodů.
Obě středoevropské země, s nimiž již několik let vedou unijní orgány řízení právě kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, až dosud tvrdily, že je pro ně podmínka nepřijatelným obcházením unijních smluv.
Německé předsednictví však ve středu přišlo s návrhem, na který podle diplomatických zdrojů reagovali velvyslanci unijních států během odpolední mimořádné schůzky pozitivně a bez zásadních výhrad. Dokument nemá být přímo součástí nařízení spojujícího unijní peníze a vládu práva, nýbrž závazným prohlášením, které prezidenti a premiéři mohou odsouhlasit ve čtvrtek.
Text hovoří mimo jiné o tom, že uplatňování nového pravidla bude objektivní, férové, nestranné a založené na faktech. Návrh také počítá s tím, že pokud by EU chtěla na základě podmínky související s vládou práva některému státu zastavit čerpání dotací, bude muset věc nejprve posoudit unijní soud.
Další část návrhu uvádí, že použití nového mechanismu bude přicházet v úvahu až v případě, že žádná z dalších možností, mimo jiné zmíněné řízení, neumožní ochránit rozpočet unie efektivněji. Právě pomalým a prakticky bezvýsledným průběhem dosavadního řízení přitom argumentovaly některé západoevropské země v čele Nizozemskem, když iniciovaly propojení otázky vlády práva přímo s rozpočtem. Právě tyto státy měly ke středečnímu návrhu podle diplomatických zdrojů některé dotazy a hodlají před summitem pečlivě zvážit, zda příliš neomezí fungování nového mechanismu.
"Právě k nám přišly zprávy, že přístup k unijním fondům, na které má Maďarsko nárok, nelze spojovat s politickými nebo ideologickými podmínkami," uvedl v reakci na předběžný kompromis maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. "Můžeme vyhlásit vítězství. Byli jsme úspěšní, protože jsme bojovali," dodal. Jinak věc vidí bývalý polský premiér a předseda Evropské lidové strany Donald Tusk. "Vydírání prostřednictvím veta selhalo; existuje naděje, že konečně skončí politika ústupků vůči těm, kteří zpochybňují základy našeho společenství," uvedl na Twitteru.
Diplomaté mluví o tom, že pokud se na dnes představeném či podobném kompromisu lídři neshodnou a Varšava s Budapeští veto neodvolají, nouzový fond o objemu tři čtvrtě bilionu eur vznikne bez obou států, které tím přijdou o desítky miliard eur. Naproti tomu rozpočet bez souhlasu všech 27 států schválit nelze, takže by v případě krachu kompromisní varianty začala EU hospodařit s rozpočtovým provizoriem.
"Jsem přesvědčen, že najdeme shodu na společném balíčku, který umožní rychle převést do praxe víceletý finanční rámec (rozpočet) a fond obnovy," napsal krátce po předložení kompromisního návrhu prezidentům a premiérům unijních zemí v tradičním předsummitovém zvacím dopise předseda Evropské rady Charles Michel.
Zdroj: ČTK
