Itálii bude vládnout velká koalice. Premiérem se oficiálně stal Enrico Letta

Enrico Letta v sobotu formálně přijal post předsedy italské vlády poté, co se mu podařilo vyjednat dohodu o jejím vzniku. Ukončil tak dvouměsíční politickou nejistotu v zemi.

Lettu na post předsedy vlády v týdnu nominoval znovuzvolený prezident Napolitano a naléhal na politiky, aby urychleně ukončili spory a dohodli se na nové vládě. Letta, který v neděli spolu s kabinetem složí přísahu, oznámil v sobotu jeho složení - zahrnuje například viceguvernéra italské centrální banky Fabrizia Saccomanniho jako ministra hospodářství nebo bývalou viceprezidentku Senátu Emmu Boninovou jako ministryni zahraničí.

Nová vláda sdružuje dvě vítězné strany parlamentních voleb. Ačkoli dohoda dává Lettovi dostatečnou většinu na to, aby prosadil ekonomické stimuly a pohlídal nebezpečí spekulací na trhu s dluhopisy, bude muset spolu se svým 21členným kabinetem čelit stejně nedůvěře a rivalitě, která rozkládala předchozí Montiho vládu.

"Lettova volba ministrů ukazuje jeho schopnosti jako prostředníka a vyjednavače," říká Carlo Alberto Carnevale-Maffe, profesor obchodní strategie na univerzitě v Miláně. "Ministři jsou všichni umírnění a není mezi nimi žádný extremista."

Agenda nové vlády

Místopředsedou vlády byl jmenován sekretář Berlusconiho PdL Angelino Alfano, který se zároveň stane hlavou ministerstva vnitra, zatímco Anna Maria Cancellieri, bývalá ministryně vnitra v Montiho vládě, se přesouvá na ministerstvo spravedlnosti. Ministr pro evropské záležitosti Enzo Moavero Milanesi, který minulý rok pomáhal Montimu v jednáních s Evropskou unií, na svém postu zůstane. Resort obrany spadl do klína Mariovi Maurovi, bývalému Berlusconiho spojenci a členovi Montiho strany. Sedm ministerstev povedou ženy.

Letta začíná svoji vládu v době, kdy se výnosy dvouletých italských státních dluhopisů pohybují kolem rekordního minima a země se potýká s nejdelší recesí za posledních dvacet let. Plány na snižování daní mají téměř univerzální podporu parlamentu a členové koalice vedené Lettovou Demokratickou stranou a Berlusconiho PdL zavrhují úsporná opatření, která zaváděl Montiho kabinet.

Lettova Demokratická strana je pro progresivní zdanění a spoléhá na podporu odborů. Blok sám sebe označuje za středo-levý a sdružuje bývalé křesťanské demokraty, jako je Letta, s bývalými komunisty, jako je Pier Luigi Bersani. Berlusconiho Lid svobody (PdL) naopak volá po vládních škrtech a oslovuje především podnikatele.

"Zavazujeme se k tomu dát vládě loajální podporu," prohlásil Berlusconi v rozhovoru pro italskou televizi Canale 5.

První fiskální debata nové vlády by se mohla týkat majetkové daně, známé jako IMU, kterou Berulsconi úspěšně využil ve své předvolební kampani. Letta bude také čelit tlaku, aby změnil volební zákon - a země se vyhnula budoucím volebním patům - a soustředil se na reformu justice a zákoníku práce, která by mohla podle ekonomů nastartovat produktivitu a usnadnit provozování podnikání.

Stane se Letta rukojmím?

Berlusconi v rozhovoru prohlásil, že Letta souhlasí se zrušením části IMU a navrácení daně některým majitelům nemovitostí, kteří ji byli loni nuceni zaplatit a na něž se Berlusconi ve své kampani orientoval.

Největší výzvou pro Lettu bude udržení Berlusconiho ve vládě a zajištění existence jeho vlastní Demokratické strany, která se během povolební patové situace téměř rozpadla, když bývalý předseda strany Bersani odmítl velkou koalici s Berlusconim a nedokázal získat většinu v parlamentu.

Giuseppe Civati, člen Demokratické strany, v rozhovoru pro státní televizi RAI v pátek prohlásil, že je připraven vládu nepodpořit v hlasování o důvěře, a že ho možná budou následovat i ostatní.

"Berlusconi za sebou má jednotnou skupinu, Letta ne," říká Federigo Argentieri, profesor na univerzitě Johna Cabota v Římě. "Riskuje, že se stane Berlusconiho rukojmím, a myslím si, že v takovém případě by nejspíše odstoupil," dodává.

Justiční reforma by mohla být v nové vládě zdrojem napětí, protože Berlusconi v současné době čelí obžalobám ve třech různých soudních sporech a své potíže svaluje na politické vendety. Všechna obvinění popírá.

Zdroj: Bloomberg