Konec finančních konspiračních teorií: Manipulace trhu pokračují, tentokrát jde o swapy

Zapomeňte na Ilumináty. Další finanční skandál začíná odhalovat, kdo je ve světě velkých peněz padouchem číslo jedna. Loňská kauza manipulace s úrokovou sazbou LIBOR má zřejmě sourozence, a to doslova, jak upozorňuje v časopise Rolling Stone reportér a blogger Matt Taibbi. Z možné manipulace s benchmarkem ISDAfix jsou podezřelé stejné banky jako v případě londýnské mezinárodní úrokové sazby.
Konspirační teorie jsou staré jako lidstvo samo. Z ovlivňování světových dějin byli nespočetněkrát obviněni nejen Svobodní zednáři nebo Ilumináti, ale během druhé světové války i původně židovská finanční dynastie Rothschildů. Spiklenecké teorie se v naprosté většině případů stanou hned po svém vzniku terčem posměchu většinové společnosti. Jak se však začíná ukazovat, "neviditelné" ruce mocných existují. A co více, nemusejí nutně patřit Zednářům, Iluminátům nebo Rothschildům, ale i někomu daleko méně tajemnému a nenápadnému.
LIBOR nahrazen ISDAfix
V roce 2012 otřásla důvěrou v bankovní instituce manipulace s klíčovou londýnskou mezinárodní úrokovou sazbou LIBOR, od které se takřka na celém světě odvíjejí úroky hypoték nebo firemních úvěrů. Třem bankám zapojeným do snah o manipulaci se sazbou LIBOR byly uděleny pokuty v celkové výši 2,5 miliardy USD. Jmenovitě se jednalo o finanční domy Barclays, UBS a Royal Bank of Scotland. Neoficiálně se však hovoří o tom, že se tyto tři finanční ústavy staly pouze obětními beránky, protože ve skutečnosti bylo do kauzy zapojeno až 16 bank. Když se loni svět dozvěděl podrobnosti kauzy LIBOR, jednalo se o možná největší finanční skandál v historii. Tím ale manipulace finančních trhů podle všeho neskončila.
O novém kostlivci ve skříni ICAP, největšího brokera s úrokovými swapy, se toho prozatím příliš neví, přesto se začíná šířit zpráva, že se dost možná dočkáme odhalení, které předčí i manipulaci s úrokovou sazbou LIBOR. Na veřejnost uniklo, že je ICAP na základě podezření z pokusu o manipulaci s benchmarkovým ukazatelem ISDAfix, který slouží ke stanovování úrokových swapů, vyšetřován americkými úřady.
Dvojnásobná manipulace
Swapy vypočítávané na základě ISDAfix mají vliv na výši úrokových sazeb půjček společností, jednotlivých měst, ale i celých států. Jednoduše řečeno ovlivňují, za jaký úrok je dlužník schopný získat půjčku. V souvislosti s úrokovými swapy se hovoří o trhu o objemu až 379 bilionů USD. Nikoho zřejmě ani příliš nepřekvapí, že se ve spojitosti se snahami o manipulaci benchmarku ISDAfix hovoří kromě ICAP i o těch samých bankách, které byly usvědčeny z manipulace se sazbou LIBOR. Stín podezření se vznáší nad Barclays, UBS a Royal Bank of Scotlnad, nově pak i nad Bank of America a JPMorgan Chase.
Pokud se podezření amerických vyšetřovatelů potvrdí, bude se jednat skutečně o skandál gigantických rozměrů. Výše úrokové sazby LIBOR totiž ovlivňuje i výši benchmarkového ISDAfix, což by znamenalo, že docházelo (či ještě stále dochází) k manipulaci již jednou zmanipulovaného. Matt Taibbi tuto situaci vysvětluje na příkladu ceny arašídového másla: "Je to to samé, jako byste za arašídové máslo místo 10 dolarů zaplatili 20 jen proto, že byla nejdříve zmanipulována cena výchozí suroviny, tedy arašídů, a následně i samotného arašídového másla."
"Je-li podezření na manipulaci s ISDAfix oprávněné, jde o dvojnásobné spiknutí," říká Michael Greenberger, bývalý ředitel obchodní divize americké Commodity Futures Trading Commission (CFTC) a současný profesor University of Maryland. "Z mého pohledu jde o vrchol finanční kriminality."
Zlato, stříbro a bezmocné soudy
Mafiánské praktiky finančních institucí navíc možná sahají ještě výše. V březnu začaly americká CFTC a španělská International Organization of Securities Commissions vyšetřovat, zda nedocházelo či ještě stále nedochází i k manipulaci s cenami zlata a stříbra. "Vzhledem k událostem z loňského roku je podle nás velmi pravděpodobné, že se manipulace týká i ostatních benchmarků," říká Bart Chilton z CFTC.
Obrovský rozruch způsobila na konci března i soudkyně Naomi Reice Buchwaldová, která zamítla podstatnou část žalob proti bankám zapojeným do manipulace se sazbou LIBOR. Buchwaldová tím ve své podstatě přijala jen těžko uvěřitelnou argumentaci bankéřů, že si za případné ztráty plynoucí z manipulace s úrokovou sazbou mohou sami dlužníci, kteří naivně věřili, že banky hrají fér.
Kauza LIBOR a nově i ISDAfix bok po boku poukazují na rostoucí moc světových bankovních domů. Šest největších bank Spojených států dohromady disponuje aktivy ve výši 60 % amerického HDP. A právě tyto instituce si evidentně stále častěji začínají myslet, že jsme si sice všichni rovni, ale někteří z nás jsme si přece jen rovnější. K tomu se přidává neschopnost úřadů a soudů bankám v ilegální činnosti účinně bránit. Dnešní svět tak dost možná nemá příliš daleko ani k těžko uvěřitelným konspiračním teoriím o mocných organizacích, které s lidmi pomocí neviditelných nitek hrají své vlastní loutkové divadlo. Je-li tomu tak, zapomeňte na Zednáře, Ilumináty i Rothschildy. Vždyť stačí pouze vyjít na ulici a podívat se na vývěsní štít nejbližší banky.
Zdroj: Rolling Stone