Boháči se z krize rychle oklepou, ale co ti ostatní?

Důvodem, proč mnoho ekonomů nadhodnocuje efekt lepších čísel amerického ekonomického růstu z posledního kvartálu, je skutečnost, že neměli dostatečný kontakt s těmi, kteří byli recesí nejvíce zasaženi. Horních několik procent si vede stále lépe, proč by to tedy neplatilo všeobecně, že?

Krize ještě není za námi

Ani USA, kde se ekonomická situace jeví jako lepší než na starém kontinentu válčícím s dluhovou krizí, zatím nemají vyhráno. Volných komerčních prostor přibývá nejvíce od roku 2009, a to dokonce i na rušných obchodních třídách.

Miliony Američanů zaznamenaly během recese a pomalého oživení, které po ní následovalo, pokles svého bohatství. V posledních pěti letech byly hůře postiženy afroamerické a hispánské rodiny. Již takto hluboký příkop v bohatství mezi bílými a menšinovými Američany se podle nové studie Urban Institute dále rozšiřoval.

Studie odhalila, že mezera v bohatství mezi výše uvedenými skupinami (členěnými na základě rasy) se během recese zvětšila, přestože rozdíl v příjmech mezi bílými a ostatními Američany zůstal stabilní. V roce 2010 bílé rodiny v průměru vydělávaly zhruba 2 dolary na každý dolar příjmů afroamerických a hispánských rodin. Poměr zůstává konstantní už asi 30 let.

Jinak je to ale v případě bohatství. Měřeno výší čistých aktiv (hotovost, nemovitosti a penzijní úspory mínus dluhy, jako jsou hypotéky, spotřebitelské úvěry nebo kontokorenty na kreditních kartách) bílí Američané Afroameričany a Hispánce dalece překonávají.

Podle analýzy dat Fedu, kterou provedl Urban Institute, byly před recesí bílé rodiny v průměru asi čtyřikrát bohatší než rodiny z menšin. Do roku 2010 už byly zhruba na šestinásobku. Adekvátně tomu narostla také dolarová hodnota gapu. Podle nejnovějších dat bylo bohatství průměrné bílé americké rodiny kolem 632 tisíc USD oproti 98 tisícům USD u afroamerických a 110 tisícům USD u hispánských rodin.

Zdroj: Real News