Nezaměstnanost v eurozóně v dubnu vystoupala na nový rekord 12,2 % oproti březnovým 12,1 % (v celé Evropské unii stagnuje na 11 %). Inflace podle předběžných údajů v květnu zrychlila na 1,4 % z dubnových 1,2 % meziročně.

Nezaměstnanost mladých v eurozóně vzrostla o 0,1 % na 24,4 % z březnových 23,3 %. V České republice je bez práce 20 % lidí do 25 let. Ve Španělsku mladých bez práce opět přibylo - z 56,0 % na 56,4 %, stejně tak v Portugalsku z 41,2 % na 42,5 %.

"Nezaměstnanost v eurozóně se opět posunula na vyšší historická maxima. Za duben poskočila na 12,2 %, což je o 10 bazických bodů výše než minulý měsíc, Vykresluje tak nepěkný obrázek o eurozóně, kde již HDP klesá šest kvartálů v řadě. Nejhůře hledají práci mladí lidé pod 25 let. Průměrně je v eurozóně každý čtvrtý mladý člověk bez práce," shrnuje Michal Valentík, investiční stratég z ČP Invest.

Míra nezaměstnanosti v České republice se již třetí měsíc drží na 7,2 %, ve Španělsku roste na 26,8 % z 26,7 %. V Portugalsku po dvouměsíční stagnaci na 17,7 % míra vzrostla na 17,8 % a Slovinsko zaznamenalo nárůst na 10,2 % oproti březnovým 10 %.

"Bojujeme s časem. V příliš mnoha zemích je příliš mnoho lidí bez práce, především mladých lidí, což nám připomíná, že bitva ještě není dobojována a je potřeba se více snažit," prohlásil prezident Evropské unie Herman van Rompuy. Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí klesla o 0,2 % a očekává se, že by v dalším kvartálu mohla stagnovat, než se v druhé polovině vrátí k růstu.

"Eurozóna zkrátka v tuto chvíli nemůže stlačit nezaměstnanost dolů," říká Jonathan Loynes, hlavní ekonom Capital Economics v Londýně. "Celková míra nezaměstnanosti reflektuje nerovnosti mezi jednotlivými zeměmi a ukazuje, že cyklicky a strukturálně rozdílné ekonomiky zkrátka nedokážou žít pohromadě s jednou měnou a úrokovými sazbami," dodal.

Podle prvního rychlého odhadu Eurostatu v květnu inflace zrychlila na 1,4 % meziročně. Největší byla u potravin, alkoholu a tabáku. Zvýšila se na 3,3 % oproti 2,9 % v dubnu. Inflace vzrostla i u služeb (1,4 % oproti dubnovým 1,1 %). Ceny energií klesly o 0,2 %, zatímco v dubnu klesaly o 0,4 %. 

Evropským spotřebitelům tuhnou úsměvy

Ekonomická nálada se v květnu v eurozóně výrazně zlepšila - poskočila na 89,4 bodu oproti dubnovým 88,6 bodu, přestože se čekal růst jen na 89 bodů. Nálada se zlepšila ve všech pěti největších ekonomikách eurozóny, tedy v Německu, Francii, Itálii, Španělsku i Nizozemsku.

Naopak spotřebitelská důvěra v jednotlivých zemích spíše skomírá. Ve Francii klesla na pětileté minimum a v meziměsíčním i meziročním srovnání Francouzi méně utráceli, jak na ně dolehly recese a nezaměstnanost.

Důvěra spotřebitelů klesá i v Itálii, pesimismus vyvolává vysoká nezaměstnanost a pokračující recese. Podle posledních údajů vystoupala míra nezaměstnanosti v Itálii na 12 %, což je nejvyšší číslo od roku 1977, kdy se statistiky začaly sledovat. Nezaměstnanost mladých se také ocitla na rekordu - 40,5 % lidí do 25 let v Itálii nemá práci.

Míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi je v Evropě alarmující. V některých autonomních oblastech Španělska nemá práci přes 60 % z nich. Francie a Německo se proto začaly touto problematikou zvýšeně zabývat. V Německu se sice dlouhodobě nezaměstnanost mladých drží nízko, zemi však začínají zaplavovat mladí ze Španělska, kde kvůli odlivu imigrantů a právě mladých v roce 2012 poprvé v historii klesla populace.

I v Německu přibylo více nezaměstnaných, než se čekalo. Odhady analytiků výsledky přesáhly o 16 tisíc (čekal se nárůst nezaměstnaných o 5 tisíc, místo toho jich bylo 21 tisíc). Na německém trhu práce si tak vybrala svou daň dlouhá zima, která ve čtvrtém čtvrtletí výrazně srazila i HDP (-0,7 %), a pokračující krize v Evropě, přestože německá vláda je optimistická a tvrdí, že německý trh práce je stále v dobrém stavu.

Co s tím Evropa udělá

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své středeční zprávě předpověděla Evropě nepříliš příznivou budoucnost. Hospodářský růst bude malý a region bude dalece zaostávat za Spojenými státy a Japonskem. Evropské centrální bance OECD doporučila snížit depozitní sazby a rozšířit kvantitativní uvolňování. Právě předmět snižování depozitních sazeb je však mezi členy rady ECB citlivé téma. Šéf ECB Mario Draghi na tiskové konferenci po oznámení sazeb prohlásil, že banka je sice technicky připravená na to stáhnout depozitní sazbu do mínusu, ale bude důsledně zvažovat veškeré následky, než se k takovému kroku odhodlá.

Rozšíření QE bance doporučil i jeden z guvernérů Fedu James Bullard, podle analytiků by však tento krok nepomohl, protože eurozóna nemá ani jednotný trh práce ani trh s nemovitostmi. Navíc by se objevil problém s tím, jaké dluhopisy nakupovat a v jakém objemu.

Zdroj: Bloomberg