Bankovní rada ČNB ponechala hlavní úrokovou sazbu beze změny na 0,05 %. Pravděpodobnost intervencí zůstává vysoká, říká Singer

Aktualizace 14.45 (26. září): Bankovní rada hlasovala proti intervencím, ale je připravena se k nim uchýlit. Novinářům to na tiskové konferenci řekl guvernér ČN Miroslav Singer. Předpověď ČNB je mírně protiinflační a ukazuje potřebu "mírně uvolněnějších" monetárních podmínek. "Pravděpodobnost měnových intervencí se nemění a zůstává vysoká," prohlásil Singer.

Koruna posílila v reakci na tiskovou konferenci až na 25,68 EUR/CZK.

Aktualizace 13.00 (26. září): "To, že ČNB neoznámila intervence v prohlášení, ještě neznamená, že to neoznámí na tiskové konferenci," řekl po zveřejnění rozhodnutí Martin Lobotka, analytik z České spořitelny. "Ani to neznamená, že se této možnosti zbavují definitivně, zůstane živá minimálně ještě několik měsíců, spíše čtvrtletí. Pokud by se měnově-politická inflace, která je nyní na 0,5 %, dostala na nulu, pak by se podle nás v ČNB našla většina, která by ruku pro intervence zvedla," dodal Lobotka.

Co čekali ekonomové?

Na předchozím měnovém zasedání 1. srpna bankovní rada ponechala úrokové sazby na rekordním minimu. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,05 %. Na této úrovni jsou od počátku loňského listopadu. Čtvrtečního jednání se zúčastnilo všech sedm členů bankovní rady. "Z hlediska nastavení sazeb se nestane nic. Reálnou možností však samozřejmě je již rok diskutovaná možnost devizových intervencí proti koruně," uvedl například analytik z České spořitelny Martin Lobotka.

Hlasy byly rozděleny vyrovnaně s Mojmírem Hamplem uprostřed jako jazýčkem na vahách. "Zasedání bude těsné, my se ale marginálně kloníme k názoru, že na intervence nedojde. Už koncem loňského roku jsme tvrdili, že jako podpora ekonomiky moc smysl nedávají a že jejich opodstatnění může přinést jen riziko deflace," pokračuje Lobotka. Inflace se sice od té doby hluboko propadla (1,3 % v srpnu 2013, měnově-politická na úrovni 0,5 % je pod cílem ČNB, poptávková složka inflace je navíc už dlouho v záporu. "Lepší makrodata (HDP, předstihové indikátory) ale dávají slušnou naději, že se deflaci vyhneme, a proto se ve čtvrtek pravděpodobně zahájení prodeje korun vyhneme," uzavírá analytik.

Analytik ze společnosti Akcenta Miroslav Novák má poněkud odlišný názor. "Osobně se domnívám, že by intervence mohly, byť těsně, projít. Jaký bude dopad na korunu? V případě schválení intervencí čekejme rychlé oslabení koruny k hladině 26 EUR/CZK a výše. V případě, že intervence schváleny nebudou, posílí koruna k hladině 25,70 EUR/CZK a níže."

Výraznější by měla být reakce koruny v případě zahájení intervencí (tedy směrem k slabší koruně). Pokud na intervence nedojde, vyloží si to trhy pravděpodobně tak, že na ně "zatím" nedošlo, případné posílení v takovém případě bude jen mírné.

Intervence: Proč ano, proč ne

Jako o "Dnu D" píše o zasedání Bankovní rady Jan Bureš z Poštovní spořitelny.

Poslední série komentářů, především ty z úst Kamila Janáčka, ukazují na rostoucí podporu intervencí uvnitř bankovní rady.*

Proč ano intervencím? ČNB si již před časem vyjasnila, že při úrokových sazbách na technické nule chce měnovou politiku v případě potřeby (pokud prognóza ukáže) dále uvolňovat oslabením koruny. Vyloučila další alternativní zbraně jako záporné úrokové sazby nebo skupování vládních dluhopisů. Připomeňme, že již srpnová prognóza v zásadě ospravedlňovala start intervencí proti koruně. Kurz implikovaný prognózou po očištění o rozdíl mezi tržní a prognózovanou sazbou PRIBOR byl zjevně slabší než aktuální kurz (náš odhad je 26,20 EUR/CZK). Od poslední prognózy makročísla překvapovala ČNB spíše lehce negativně (až na HDP za 2Q2013) a koruna byla před zasedáním v průměru o něco silnější než v srpnu. To vše dohromady může dráždit radu, a to dokonce i některé její váhající členy.

Proč ne intervencím? Jejich skutečný efekt na výkon ekonomiky a na inflační cíl je přinejlepším nejistý. Noční můrou je scénář, ve kterém vyšší dovezená inflace (způsobená slabší korunou) srazí reálné mzdy domácností a oddálí oživení spotřeby. Poslední intervence proti koruně dělala ČNB v roce 2002 a interní výzkum jejich efektivnost spíše zpochybňuje. Spuštění intervencí by navíc narušilo transparentnost současného mechanismu cílování inflace. Proto řada centrálních bankéřů se spuštěním intervencí váhá, i když je již srpnová prognóza v zásadě ospravedlňovala. Nejinak tomu bude i dnes. Rozhodnutí bude velice těsné.

Pokud dojde ke spuštění intervencí, očekáváme, že se ČNB bude zřejmě inspirovat ve Švýcarsku, které stanovilo pevný strop pro posílení franku. ČNB by pravděpodobně vyhlásila pohyblivý cíl, vždy podmíněný novou prognózou. Pokud by se ekonomika zrychlovala, postupně by stropy pro kurz mohla upravovat (ve směru posílení CZK), až by nakonec intervenční režim zcela odbourala. O něco méně pravděpodobná nám přijde cesta izraelské centrální banky, která nestanovila cíle pro kurz, ale objemy pro nákupy devizových rezerv. Taková politika by podle nás ještě více narušila transparentnost inflačního cílení, byť by zde byla zřejmá inspirace politikou kvantitativního uvolňování aplikovanou Fedem či Bank of England.

Zdroj: ČTK, ČS, Poštovní spořitelna