Evropská komise snížila odhad růstu eurozóny pro příští rok, zvýšila odhad míry nezaměstnanosti

Evropská unie snížila odhad růstu pro příští rok kvůli pokračujícím problémům ekonomiky způsobeným dluhovou krizí a rekordní nezaměstnaností. HDP eurozóny podle predikce dosáhne 1,1 % (v květnu EU odhadovala 1,2% růst), a nezaměstnanost dosáhne 12,2 % (nejvíce od doby, kdy bylo zavedeno euro a o 0,1 procentního bodu vyšší, než EU předvídala v květnové predikci).

Nejvyšší by nezaměstnanost letos měla být v Řecku, kde ji komise odhaduje na 27 %, jen o málo lépe na tom bude s 26,6 % Španělsko. Naopak nejnižší míru nezaměstnanosti - 5,1 % - EK pro letošek předpovídá v Rakousku. Česká republika se drží na hodnotě 7,1 %.

"Fiskální konsolidace a strukturální reformy v Evropě vytvořily základy pro oživení," komentoval v prohlášení eurokomisař Olli Rehn. "Je však příliš brzy na to vyhlásit vítězství. Nezaměstnanost zůstává na nepřijatelně vysokých úrovních. Proto musíme pokračovat v modernizaci Evropské unie," dodal.

Oživení ekonomiky by mohlo zbrzdit i posilující euro, které zasáhne export. V minulém týdnu sice spadlo v reakci na zprávu o zpomalení tempa inflace na 0,7 %, za poslední čtyři měsíce však vůči dolaru posílilo o více než 5 %.

Oživení v příštím roce bude následovat kontrakci letos - v roce 2013 by podle odhadů měl HDP eurozóny klesnout o 0,4 %, což následuje 0,7% kontrakci v roce 2012, je to tedy vůbec poprvé od zavedení eura, kdy ekonomika eurozóny ztrácí dva roky za sebou.

Nynější výhled podle komise odpovídá charakteristikám, které byly už dříve pozorovány při obnově po výrazných ekonomických krizích. Předpokládá se pomalé posilování domácí poptávky, především v důsledku růstu soukromé spotřeby a zlepšení hrubého fixního kapitálu kvůli zlepšujícím se podmínkám financování i ekonomické náladě. Právě domácí poptávka má podle komise být v letech 2014 a 2015 hlavním tahounem růstu, oslabit by naopak měl export mimo EU.

Evropská komise předvídá, že inflace v roce 2014 dosáhne tempa 1,5 %, v roce 2015 však zpomalí na 1,4 %, čímž bude vytvářet tlak na SCB, aby dále snižovala sazby.

Deficit veřejných financí by letos měl v celé EU klesnout na 3,5 % HDP, v eurozóně pak na 3,1 %. Vládní dluh v celé EU ale dosahuje skoro 90 % HDP, v zemích platících eurem dokonce až 96 % hrubého domácího produktu, uvedla komise. Ze zemí EU jediné Německo dosáhne podle odhadu letos nulového deficitu veřejných financí. Největším hříšníkem je Řecko, s předpokládaným deficitem 13,5 % HDP. Před ním jsou Kypr (deficit 8,3 % HDP) a Irsko (deficit 7,4 % HDP). Pro ČR se pro letošek odhaduje deficit veřejných financí ve výši 2,9 % hrubého domácího produktu.

Španělská ekonomika, která je čtvrtou největší ekonomikou eurozóny a ve třetím kvartále se vymanila z táhlé recese, podle nové predikce v roce 2014 neporoste o 0,9 %, jak se původně čekalo, ale pouze o 0,5 %. Premiér Mariano Rajoy, který spoléhá na export jako na tahouna ekonomického oživení, zveřejnil největší rozpočtové škrty v demokratické historii země a zároveň se snaží podpořit banky půjčkami od ECB.

Česká ekonomika by podle predikce měla v příštím roce expandovat tempem 1,8 %, letos však o 1 % klesne.

Zdroj: ČTK, Bloomberg