Evropské akcie v pátek oslabovaly. Investoři po zprávě o zpomalující inflaci v eurozóně vybírali zisky

Evropský akciový index Euro Stoxx 50 v pátek zahajoval poblíž nuly. Po zprávě o zpomalujícím tempu inflace v eurozóně a stagnaci nezaměstnanosti na 12 % však mezi investory převážily prodejní příkazy a evropské trhy zamířily hlouběji do červených čísel.
Britský index FTSE 100 oslabil o 0,43 %, německý DAX klesl o 0,71 % a francouzský CAC 40 odepsal 0,34 %. Index Euro Stoxx 50 nakonec v pátek uzavřel se ztrátou 0,44 % na 3 013,96 bodu, za celý týden odepsal 0,47 % a leden zakončil slabší o 2,88 %. Panevropský index Euro Stoxx 600 v lednu stejně jako Euro Stoxx 50 oslabil vůbec poprvé od srpna a za celý měsíc klesl o 1,75 %. Nejvíce v pátek odepisovaly sektory stavebnictví a základních materiálů, pojišťovny a odvětví energetických komodit. Posilovaly naopak akcie maloobchodních prodejců, telekomunikační sektor a odvětví spotřebitelského zboží.
Hlavní páteční události na evropských trzích
- Tempo inflace v lednu v eurozóně podle předběžných dat zpomalilo na 0,7 % z listopadových 0,8 % meziročně. Očekávalo se přitom zrychlení na 0,9 %. Jádrová inflace naopak v souladu s odhady vzrostla na 0,8 % z 0,7 %. Ceny energií podle předběžných dat v lednu klesly meziročně o 1,2 %. Míra nezaměstnanosti v prosinci stagnovala na 12 % (listopad i říjen revidovány z 12,1 % na 12 %).
- Letošní zátěžové testy evropských bank budou tvrdší než všechny předchozí. Uvedl to v pátek podle agentury Reuters Evropský bankovní úřad (EBA). Dodal, že letošní testy budou zahrnovat 124 předních bank z Evropské unie, zatímco předchozí se týkaly pouze 91 bank. K úspěšnému absolvování testů budou muset banky v rámci tříletého krizového scénáře udržet ukazatel kapitálové přiměřenosti nad 5,5 %.
- Ruská ekonomika loni výrazně zpomalila růst a zaznamenala nejhorší výkon od recese v roce 2009. Hrubý domácí produkt se zvýšil o 1,3 % po růstu o 3,4 % v předešlém roce. Oznámil to v pátečním předběžném odhadu ruský statistický úřad.
- Maloobchodní tržby v Řecku zmítaném krizí v listopadu meziročně stouply o 2,9 %. Zaznamenaly tak první nárůst za téměř čtyři roky. Vyplývá to podle agentury Reuters z údajů tamního statistického úřadu zveřejněných v pátek.
- Italské Hnutí pěti hvězd chce odvolat z funkce prezidenta Giorgia Napolitana. Tvrdí, že osmaosmdesátiletý prezident podvrací demokracii a "útočí na ústavu".
Navzdory nepříznivému sentimentu na trzích v pátek na pařížské burze rostly akcie módního domu Louis Vuitton (+7,88 %), který již ve čtvrtek večer oznámil, že v roce 2013 dosáhl rekordních tržeb 29,1 miliardy eur (meziročně +4 %). Celoroční zisk společnosti dosáhl 6,21 miliardy eur (meziročně +2 %). Firma dále uvedla, že dosahuje dobrých výsledků zejména ve Spojených státech a Asii. Stejně tak ale registruje růst tržeb na evropských trzích.
Na pařížské burze se dařilo také cenným papírům společnosti Christian Dior (+5,03 %), které zažily dokonce největší intradenní růst za poslední dva roky.
Na madridské burze mírně posílily akcie společnosti Banco Bilbao Vizcaya Argentaria (+0,21 %), která za loňský rok oznámila růst zisku, a na londýnské burze posilovaly cenné papíry telekomunikační společnosti BT Group (+3,06 %), jež informovala, že její tržby loni poprvé od roku 2009 rostly.
Euro k dolaru v lednu oslabilo nejvíce za téměř rok
Kurz eura v pátek po údajích o dalším poklesu inflace v eurozóně klesal. Proti dolaru odpoledne jednotná evropská měna ztrácela přibližně 0,5 % na 1,3484 EUR/USD, a nacházela se tak blízko svého dvouměsíčního minima. Vůči jenu se euro propadlo o 0,9 % na dvouměsíční minimum 137,97 EUR/JPY.
Vůči dolaru v lednu euro zažilo největší propad za 11 měsíců a k japonskému jenu oslabilo nejvíce od července 2012.
Hlavní události na evropských trzích v uplynulém týdnu
- Index ekonomické nálady v eurozóně v lednu vzrostl na 100,9 bodu ze 100,4 bodu v prosinci, čekal se o něco lepší výsledek 101 bodů. Spotřebitelská důvěra zůstala na prosincové hodnotě -11,7 bodu, podnikatelská nálada se mírně zhoršila na 0,19 bodu z 0,20 bodu, čekal se růst na 0,35 bodu. Stejně tak se mírně zhoršila nálada v průmyslu na -3,9 bodu z -3,4 bodu, čekalo se zlepšení na -2,9 bodu. Naopak ve službách indikátor vyskočil na 2,3 bodu z 0,4 bodu v prosinci, trh predikoval 0,8 bodu.
- Dánskou vládu postihla krize poté, co socialistická strana opustila vládnoucí koalici kvůli dohodě s Goldman Sachs. Dohoda umožňuje bance koupit 19% podíl ve státem vlastněné Dong Energy za 1,5 miliardy dolarů, čímž se sníží podíl státu na zhruba 60 %. Navzdory odchodu socialistů z vlády byla dohoda schválena a očekává se, že koalice krizi ustojí.
- Nezaměstnanost v Německu v lednu klesla více, než se předpokládalo, a počet lidí bez práce sestoupil na minimum za bezmála rok, sezonně očištěná míra nezaměstnanosti ale zůstala na prosincové revidované úrovni 6,8 %. Sdělil ve čtvrtek spolkový úřad práce.
- Spotřebitelské ceny v Německu v lednu vzrostly podle předběžných údajů meziročně o 1,3 %, tempo tak oproti +1,4 % v prosinci zvolnilo, čekalo se zrychlení na 1,5 %. Oproti prosinci se ceny snížily o 0,6 %, odhady předpovídaly pokles o 0,4 %.
- Španělská ekonomika v závěru loňského roku pokračovala v oživování z hluboké recese. Hrubý domácí produkt (HDP) v mezičtvrtletním měření zrychlil růst na 0,3 % z tempa +0,1 % ve třetím kvartále. Za celý loňský rok se ale ekonomika propadla o 1,2 %. Ve čtvrtečním rychlém odhadu to sdělil španělský statistický ústav INE.
- Prudké zvýšení úrokových sazeb v Turecku tamní ekonomiku výrazněji nepoškodí. Řekl to ve středu turecký ministr financí Mehmet Şimşek. Dodal, že je zatím brzy na úpravu vládní prognózy, podle které by měla turecká ekonomika v letošním roce vykázat růst v rozsahu čtyř procent. Po razantním zásahu centrální banky lira prudce posílila, v průběhu středy však všechny zisky ztratila a oslabila zpět na hodnotu, na níž se nacházela před zvýšením sazeb.
- Objem bankovních úvěrů, které byly poskytnuty firmám v eurozóně, v prosinci opět klesl. Meziročně se snížil o tři procenta, což je zlepšení proti poklesu o 3,8 % v předešlém měsíci. Středeční údaje Evropské centrální banky (ECB) nicméně naznačují, že ekonomická aktivita zůstává slabá.
- Hrubý domácí produkt Spojeného království ve čtvrtém kvartálu 2013 podle předběžných údajů vzrostl v souladu s odhady mezikvartálně o 0,7 % a meziročně o 2,8 % (oproti 1,9 % ve třetím čtvrtletí), což je nejvíce od prvního čtvrtletí 2008 (stále je však o 1,3 % nižší než tehdy). Podle předběžných dat za celý rok 2013 HDP vzrostl o 1,9 %, nejvíce od roku 2007.
- Obnova důvěry veřejnosti v bankovní systém, snižování veřejných i soukromých dluhů a reforma pracovního trhu by měly být základními součástmi snah o podporu růstu a zaměstnanosti v Evropské unii. Uvedla to v úterý šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová v Bruselu s tím, že unie je nyní na zásadní křižovatce.
- Nálada podnikatelů se podle institutu Ifo v lednu mírně zlepšila. Index podnikatelského klimatu stoupl na 110,6 bodu, očekával se mírnější růst na 110 bodů z prosincových 109,5 bodu. Hodnocení současné situace se také zlepšilo - indikátor vyskočil na 112,4 bodu z 111,6 bodu v prosinci. Budoucí očekávání vzrostlo na 108,9 bodu z prosincových 107,4 bodu, čekal se nárůst na 108 bodů.
- Island v roce 2008 svým bankám státní pomoc neposkytl a těm, který byly příliš velké na záchranu nechal zkrachovat. Nyní je zřejmé, že rozhodnutí učiněná před pěti lety zemi vyslala vstříc rekordně nízké nezaměstnanosti a zdá se, že 2% vládní cíl je zcela realistický.
- Členské země eurozóny ohrožené státním bankrotem by měly v budoucnu místo žádosti o pomoc od ostatních členských států nejprve zavést jednorázovou daň z majetku. Ve své měsíční zprávě to v pondělí navrhla Deutsche Bundesbank, tedy německá centrální banka.
Zdroj: ČTK, CNBC