Evropské akcie v závěru týdny oslabily, v týdenním horizontu indexy uzavřely nejednotně

Britský FTSE 100 v závěru týdne oslabil o 0,26 %, německý DAX odepsal 1,54 % a francouzský CAC 40 klesl o 0,80 %. Jednotný evropský index DJ EuroStoxx 50 uzavřel se ztrátou 1,33 % na 3 147,40 bodu. Ztrácely všechny sektory, nejhlouběji se do červených čísel ponořily technologické tituly, akcie bank a cenné papíry automobilek. Pouze mírné ztráty naopak zaznamenaly tituly ze sektoru ropy a zemního plynu, potravinářského odvětví a sektoru zboží osobní spotřeby.

"Finanční výsledky evropských firem nejsou příliš dobré," řekl Guillaume Duchesne, akciový stratég z BNP Paribas. "Očekávání trhu se minulý měsíc výrazně snižovala, pozitivně se aktuálně nevyvíjí ani rusko-ukrajinské napětí. Lze proto jen těžko předvídat, jak se situace vyvine."

Regionální index Stoxx Europe 600 si ve zkráceném týdnu připsal zisk 0,32 %, přestože v pátek klesl téměř o procento. Index DJ EuroStoxx 50 za celý týden o 0,27 % klesl.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Ratingová agentura Standard & Poor's zlepšila hodnocení úvěrové spolehlivosti Kypru o jeden stupeň na B. Kypr si podle S&P vede mnohem lépe, než agentura po loňské mezinárodní pomoci zemi čekala. I nadále však známka Kypru zůstává ve spekulativním pásmu a agentura investice do dluhopisů země hodnotí jako vysoce spekulativní.
• Ratingová agentura Fitch v pátek zlepšila výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti Itálie. Upozornila, že tamní ekonomika se již vymanila z hluboké recese. Poukázala rovněž na výrazný pokles nákladů italské vlády na půjčky.
• Ratingová agentura Standard & Poor’s v pátek v reakci na eskalaci rusko-ukrajinského napětí snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska na stupeň BBB-, který je nejnižším možným hodnocením v investičním pásmu.
• Řecko nadále potřebuje peníze z Evropské unie, aby se udrželo nad hladinou. V pátek to ve svém prohlášení uvedla Evropská komise (EK). Představitelé Evropské unie očekávají, že zadlužení Řecka dosáhne v roce 2020 přibližně 125 % hrubého domácího produktu (HDP). Předchozí odhady hovořily o veřejném dluhu ve výši 124 % HDP v roce 2020 a 110 % HDP v roce 2022.
• Finská společnost Nokia dokončila prodej své divize výroby mobilních telefonů americkému Microsoftu. Obě firmy se současně dohodly, že součástí transakce nebudou dvě továrny v Indii a Koreji, oznámila v pátek Nokia. Microsoft se dohodl na převzetí divize Nokie za 5,44 miliardy eur loni v září.
• Ruská centrální banka zvýšila klíčovou úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 7,5 %. Banka to v pátek uvedla na svém webu. Pro trhy se jedná o velké překvapení, 22 z 23 ekonomů oslovených agenturou Bloomberg v nedávném průzkumu uvedlo, že očekávají stagnaci hlavní úrokové sazby na 7 %. Banka rovněž upozornila, že v příštích měsících neplánuje snižování úroků.
• Maloobchodní tržby ve Spojeném království v březnu vzrostly o 4,2 % meziročně a o 0,1 % meziměsíčně. Čekal se růst o 3,8 % meziročně a pokles o 0,4 % meziměsíčně. Údaje za únor byly revidovány na +3,3 % meziročně (před revizí: +3,7 %) a +1,3 % meziměsíčně (před revizí: +1,7 %). Uvedl to v pátek britský statistický úřad.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Evropská centrální banka by mohla spustit širší program nákupu aktiv v případě zhoršení výhledu vývoje inflace v eurozóně. Prohlásil to ve čtvrtek prezident ECB Mario Draghi. Upozornil, že ECB nyní očekává, že inflace zůstane delší dobu na nízké úrovni a pak opět začne růst, a zdůraznil, že důležitým faktorem při hodnocení výhledu cenové stability je vývoj směnného kurzu.
• Podnikatelská nálada v Německu v dubnu nečekaně vzrostla, což signalizuje víru investorů v to, že největší evropská ekonomika ustojí jak napětí na Ukrajině, tak cenové tlaky v eurozóně. Index podnikatelského klimatu v Německu v dubnu nečekaně vzrostl na 111,2 bodu z březnových 110,7 bodu, očekával se pokles na 110,5 bodu. Hodnocení současné situace se zlepšilo na 115,3 bodu z březnových 115,2 bodu, a zaostalo tak za očekáváním o 0,4 bodu. Očekávání předčil indikátor sledující budoucí očekávání, který vzrostl na 107,3 bodu ze 106,4 bodu, ačkoli se odhadoval mírnější pokles na 105,8 bodu.
• Španělská ekonomika v prvním čtvrtletí expandovala tempem 0,4 % mezivartálně a 0,5 % meziročně.
• Španělsko prodává dluhopisy se splatností v roce 2017 za 1,35 miliardy eur s výnosem 1,022 % (1,331 % v aukci 20. března), dluhopisy se splatností v roce 2019 za 1,58 miliardy eur s výnosem 1,663 % (1,869 % v aukci 3. dubna) a dluhopisy se splatností v roce 2024 za 2,65 miliardy eur s rekordně nízkým výnosem 3,095 % (3,291 % v aukci 3. dubna).
• Spotřebitelská důvěra v České republice se v dubnu zlepšila, index vzrostl na -3,8 bodu z -5,5 bodu.
• Ruský státní plynárenský gigant Gazprom naúčtoval ukrajinskému energetickému podniku Naftogaz sumu 11,4 miliardy dolarů za to, že neodebral nasmlouvaný plyn. Částku připsal Gazprom k dosavadnímu ukrajinskému dluhu za dodaný plyn ve výši 2,2 miliardy dolarů. Sdělila to ve čtvrtek agentura Interfax s odvoláním na činitele Gazpromu.
• Ruský monopolní provozovatel ropovodů Transněfť se obává, že by Ukrajina mohla získat kontrolu nad potrubním vedením, které přivádí ropné produkty do Maďarska. Vyplývá to podle agentury Reuters ze čtvrtečního sdělení ruského podniku.
• Nizozemskému pivovaru Heineken klesl v prvním čtvrtletí letošního roku čistý zisk o 37 % na 143 milionů eur. Firma však ve čtvrtečním prohlášení uvedla, že se jí po dlouhém období stagnace podařilo vrátit k růstu na důležitém trhu v západní Evropě a její tržby bez zahrnutí vlivu změn směnných kurzů a akvizic rostly.
• Podle předběžných dat agentury Markit kompozitní index nákupních manažerů v eurozóně v dubnu vzrostl na 54 bodů z březnových 53,1 bodu. Očekával se pokles na 53 bodů. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru vzrostl na 53,3 bodu z 53 bodů v březnu, očekávala se stagnace, a ve službách se index zvýšil na 53,1 bodu z 52,2 bodu, analytici přitom očekávali zvýšení jen na 52,5 bodu.
• Deficity veřejných financí v eurozóně a celé Evropské unii byly v loňském roce na úrovni tří a 3,3 %. Proti roku 2012 se tedy snížily, tehdy byly 3,7 % a 3,9 %. Uvedl to ve středu evropský statistický úřad Eurostat. Naopak vládní dluh vzrostl, v zemích platícím eurem byl jeho poměr k hrubému domácímu produktu (HDP) 92,6 %, v celé EU 87,1 %. O rok dříve to bylo 90,7 % a 85,2 %.
• Řecko v minulém roce snížilo deficit rozpočtu (bez zahrnutí nákladů na rekapitalizaci bank) na 2,1 % hrubého domácího produktu z 6,2 % v roce 2012. Se započtením všech výdajů deficit naopak vzrostl na 12,7 % HDP z 8,9 % HDP v roce 2012. Tyto neočištěné údaje však zahrnují výdaje na pomoc finančnímu sektoru v roce 2012 ve výši 2,7 % HDP a výdaje na rekapitalizaci bank v roce 2013, které dosáhly 10,6 % HDP.
• Portugalsko ve středu uskutečnilo první veřejnou aukci státních dluhopisů od dubna 2011. Vláda na aukci prodala desetileté dluhopisy za 750 milionů eur. Země se tak úspěšně vrací na kapitálové trhy a je na cestě k hladkému opuštění mezinárodního záchranného programu.
• Ruské ministerstvo financí opět zrušilo týdenní aukci státních dluhopisů kvůli nedostatečné poptávce. Informovala o tom agentura Reuters. Je to již třetí týden za sebou, co ministerstvo plánovaný prodej dluhopisů odvolalo.
• Postavení pěti klíčových zemí střední Evropy z hlediska úvěrové důvěryhodnosti se díky oživení jejich ekonomik stabilizuje i přes celkově vyšší veřejné dluhy. Ekonomiky Polska a Maďarska podporuje rostoucí domácí poptávka, zatímco ve prospěch Česka, Slovenska a Slovinska hraje exportní dynamika. Napsala to ve středeční zprávě o regionu ratingová agentura Moody's.
• Geopolitické napětí mezi Ruskem a Ukrajinou stále stoupá. Ukrajinská vláda ve středu ukončila velikonoční příměří a znovu zahájila protiteroristické operace na východě země, na což ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov reagoval oznámením, že pokud dojde k ohrožení zájmů ruských občanů, bude se Rusko bránit. Investoři rostoucí napětí sledují velmi bedlivě, a to proto, že Rusko je producentem hlavních komodit v oblasti energetiky i těžby, a trhy se obávají vlivu současné situace na jejich ceny.
• Ukrajinská hřivna od začátku roku kvůli situaci na Krymu a následně na východě země prudce oslabila vůči euru i dolaru. Vůči zlatu ztratila dokonce téměř 70 %.
• Eurozóna: Index spotřebitelské důvěry v dubnu podle předběžných údajů klesl na -9 bodů (odhad: -9,05 bodu, březen: -9,30 bodu).
• Eurozóna: Stavební produkce v únoru vzrostla o 0,1 % meziměsíčně a 6,7 % meziročně.
• Míra nezaměstnanosti na Slovensku letos v březnu klesla na jeden a půlroční minimum. Bez práce bylo 13,28 % obyvatel, v předchozím měsíci nezaměstnanost v zemi dosáhla 13,49 %. Vyplývá to z informací, které v úterý zveřejnilo slovenské ústředí práce.
• Slovenské banky jsou podle výsledků zátěžových testů odolné vůči šokům.
• Polský premiér Donald Tusk vyzval Evropskou unii k vytvoření energetické unie, která by ukončila dominanci Ruska v zásobování Evropy plynem a zajistila svým členům energetickou bezpečnost. Tusk v článku zveřejněném v úterý v listě Financial Times připomněl, že EU začala právě jako spolupráce v energetice a na poli uhlí.
• Ziskové ukazatele nizozemského výrobce elektroniky Philips za první čtvrtletí výrazně klesly a snížily se i jeho tržby. Společnost v úterý uvedla, že její výkon oslabily náklady na restrukturalizaci, nepříznivé vlivy kurzových změn a slabší poptávka v některých klíčových zemích.
• Švýcarská farmaceutická společnost Novartis si v rámci mnohamiliardové reorganizace vymění s britskou skupinou GlaxoSmithKline (GSK) některé významné operace. Americké Eli Lilly zároveň Novartis prodá svou veterinární divizi za 5,4 miliardy dolarů, sdělila v úterý švýcarská firma. Změny se dotknou asi 15 000 zaměstnanců Novartis a GSK.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom zvýšil v loňském roce své prokázané rezervy plynu o téměř třetinu. Díky novým polím a těžebním projektům bude moci uspokojovat rostoucí poptávku Evropy a zároveň rozšiřovat své trhy v Asii. Společnost to sdělila po úterním zasedání svého vedení.

Zdroj: Bloomberg