Evropské akcie v úvodu týdne posílily díky akvizičním nabídkám

Britský FTSE 100 zpevnil o 0,22 %, francouzský CAC 40 o 0,38 % a německý DAX o 0,48 %. Nejvíce se dařilo sektoru zdravotní péče, chemickému a potravinářskému sektoru, ztrácel naopak sektor základních materiálů.

Akcie britské společnosti AstraZeneca na londýnské burze posilovaly o více než 15 % v reakci na zprávu, že firmu hodlá převzít její americký konkurent Pfizer. Německá společnost Bayer zpevnila o více než 3 % poté, co oznámila pozitivní kvartální výsledky a úmysl prodat divizi pro výrobu plastů.

Naopak britská společnost BP ztrácela kolem procenta v reakci na rozšíření sankcí vůči Rusku ze strany Spojených států a Evropské unie. Na seznamu sedmi ruských občanů, na něž se od pondělí sankce vztahují je totiž i Igor Sečin, ředitel ruské společnosti Rosněfť, v níž BP Russian Investments drží téměř 20% podíl.

Hlavní pondělní události na evropských trzích

• Ukrajina urychleně zaplatí ruskému Gazpromu svůj dluh za odebraný plyn v částce 2,2 miliardy dolarů, pokud Gazprom coby monopolní vývozce ruského plynu vrátí cenu na původně dohodnutou úroveň 268 dolarů za tisíc kubíků. Navrhl to v pondělí ukrajinský premiér Arsenin Jaceňuk. Oznámil také, že jeho vláda a státní plynárenská společnost Naftogaz zahájily u mezinárodní arbitráže ve Stockholmu proti Gazpromu kroky za prudké zvýšení ceny plynu.
• Spojené státy v pondělí uvalily nové sankce proti sedmi ruským představitelům, které spojují s ukrajinskou krizí, a proti 17 ruským společnostem, které jsou s potrestanými hodnostáři spojeny. Mezi postiženými jsou podle agentury ITAR-TASS dva lidé z blízkého okolí ruského prezidenta Vladimira Putina. Dotčeným jednotlivcům USA odepřou víza a zmrazí majetek v USA. Seznam osob, na něž budou uvaleny sankce, podle zprávy Bílého domu obsahuje i ředitele společnosti Rosněfť Igora Sečina.
• Bohatí Rusové a Ukrajinci se pokoušejí přesunout více peněz do nemovitostí v Londýně. Napsal to v pondělí na svém webu list Financial Times (FT), který se odvolává na tvrzení realitních makléřů. Podle deníku existují náznaky, že bohatí východoevropští oligarchové se uchylují na londýnský trh s bydlením, aby tak ukryli svůj majetek před mezinárodními sankcemi.
• Německý vývoz do Ruska a na Ukrajinu letos kvůli propadu tamních měn prudce klesá. Plyne to z pondělních údajů německého statistického úřadu. S ohledem na ukrajinskou krizi a západní sankce proti Rusku zástupci německých obchodních kruhů předpokládají, že propad bude pokračovat.
• Tempo růstu německé ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí výrazně zpomalí po velmi silném prvním kvartálu. Předpověděla to v pondělí ve své pravidelné měsíční zprávě německá centrální banka Deutsche Bundesbank.
• Slovenský přepravce zemního plynu Eustream a ukrajinská společnost Ukrtransgaz v pondělí v Bratislavě podepsaly memorandum o zpětných dodávkách plynu na Ukrajinu. Kyjev tak v budoucnu sníží svou závislost na Rusku. Podpisu memoranda se zúčastnili také představitelé slovenské a ukrajinské vlády, jakož i předseda Evropské komise José Manuel Barroso.
• Podle nejmenovaných zdrojů by německá vláda preferovala spíše spojení společností Alstom a Siemens, než nabídku od americké firmy GE. Německé ministerstvo hospodářství nezávisle na tom prohlásilo, že věří, že spojení Alstomu a Siemens by pro Německo a Francii představovalo velkou příležitost a ministr hospodářství Sigmar Gabriel je prý v kontaktu se všemi zainteresovanými stranami, ačkoliv se jedná čistě o firemní rozhodnutí.
• Charkovský starosta Gennadij Kernes se v pondělí stal obětí atentátu. Podle médií byl střelen do zad při koupání v jednom z místních termálních pramenů, kde ho ze zálohy napadli neznámí pachatelé. V charkovské nemocnici je nyní Kernes operován, lékaři podle místních médií bojují o jeho život.
• Bulharský energetický regulátor DKEVR již podruhé odložil rozhodnutí o odebrání licencí na prodej zahraničním distributorům energie ČEZ, Energo-Pro a EVN. Informovala o tom agentura Reuters. Jednání DKEVR zahájil kvůli sporu o zaplacení údajného dluhu distributorů. Rozhodnutí bylo přesunuto na 12. května.
• Německý farmaceutický a chemický koncern Bayer AG uvažuje o prodeji divize pro výrobu plastů, jejíž hodnota se pohybuje kolem deseti miliard dolarů. Informovala o tom na svých internetových stránkách agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
• Americký farmaceutický gigant Pfizer v pondělí potvrdil, že se zajímá o převzetí britského konkurenta AstraZeneca. Britský list Sunday Times již minulý týden informoval, že Pfizer za převzetí firmy AstraZeneca nabídl 60 miliard liber. Transakce by podle serveru BBC představovala doposud největší převzetí britského podniku zahraniční firmou.

Zdroj: Bloomberg