Evropské akcie v závěru týdne ztrácely kvůli vyostřené situaci na Ukrajině

Britský FTSE 100 připsal 0,20 %, francouzský CAC 40 ztratil 0,65 % a německý DAX odevzdal 0,49 %. Regionální Stoxx Europe klesl o 0,4 %, čímž snížil svůj týdenní zisk na 1,1 %. FTSE 100 v uplynulém týdnu zpevnil o dvě procenta, CAC 40 o 0,33 % a DAX o 1,64 %.

Nejvíce se dařilo telekomunikacím a sektoru základních materiálů, přes procento naopak ztrácely sektory maloobchodu, spotřebního zboží a automobilky.

Akcie Royal Bank of Scotland reagovaly nejprudším posílením od ledna 2012 na zprávu o hospodářských výsledcích za minulý kvartál. Podražily i akcie Deutsche Telekom, která drží dvoutřetinový podíl v americké firmě T-Mobile, po zprávě, že by o americké telekomunikace mohla mít zájem společnost Sprint.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Míra nezaměstnanosti v eurozóně v březnu stagnovala na 11,8 %. Údaje za únor byly revidovány z 11,9 % o 0,1 procentního bodu níže. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Ekonomové v anketě agentury Bloomberg odhadovali, že březnová míra nezaměstnanosti dosáhne 11,9 %.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v dubnu pro celou eurozónu vzrostl na 53,4 bodu z 53 bodů v březnu. Čekal se o 0,1 procentního bodu slabší růst na 53,3 bodu. Zpracovatelský sektor v eurozóně v dubnu rostl již desátým měsícem v řadě, továrny ale druhým měsícem v řadě snižovaly ceny. Ukázaly to konečné výsledky průzkumu mezi nákupními manažery, které v pátek zveřejnila konzultační společnost Markit.
• Řecko: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v dubnu vzrostl na 51,1 bodu z 49,7 bodu v březnu.
• Německo: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v dubnu vzrostl na 54,1 bodu z 53,7 bodu v březnu.
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve stavebnictví v dubnu klesl na 60,8 bodu (odhad: 62 bodů) z 62,5 bodu v březnu.
• Francie: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v dubnu klesl na 51,2 bodu z 52,1 bodu v březnu.
• Itálie: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v dubnu vzrostl na 54 bodů z 52,4 bodů v březnu.
• Španělsko: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v dubnu klesl o 0,1 procentního bodu na 52,7 bodu.
• Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v dubnu zlepšily. Index nákupních manažerů PMI stoupl na 56,5 bodu z březnových 55,5 bodu a vyrovnal se únorovému maximu za 34 měsíců. Aktivita podniků tedy roste, protože v indexu je předělem mezi růstem a poklesem aktivity úroveň 50 bodů. Oznámila to v pátek společnost Markit Economics. Index sleduje vedle výroby a nových objednávek také zaměstnanost, termíny dodávek od dodavatelů a zásoby.
• Ukrajina popřela páteční tvrzení ruských úřadů, že Kyjev jednostranně zakázal lety z Moskvy do východoukrajinských měst Charkov a Doněck. Sdělil to šéf ukrajinské letecké služby v reakci na zprávu, kterou prostřednictvím ruských médií rozšířila ruská Federální agentura pro leteckou dopravu.
• Německý chemický koncern BASF uvažuje o vybudování petrochemického závodu ve Spojených státech za více než miliardu eur. BASF, který je největším světovým chemickým výrobcem podle tržeb, tak reaguje na vysoké energetické náklady v Evropě. Podobně jako jiné velké chemické firmy jej přitahuje levný břidlicový plyn ve Spojených státech. Zemní plyn je zde díky rozmachu těžby z břidlicových hornin v současnosti zhruba třikrát levnější než v Evropě, napsala agentura Reuters.
• Portugalsko úspěšně prošlo poslední kontrolou plnění podmínek mezinárodního záchranného programu. Oznámila to v pátek portugalská vláda. Předpokládá se, že země program opustí 17. května, napsala agentura Reuters.
• Rada britské farmaceutické společnosti AstraZeneca odmítla nabídku na převzetí od amerického výrobce léků Pfizer, který v pátek oznámil, že nabídku na převzetí svého britského konkurenta navyšuje na 50 liber za akcii (původní nabídka: 46,61 libry za akcii).
• Německá vláda by vzhledem k událostem na Ukrajině měla urychlit transformaci energetiky a zajistit razantní zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny. V tiskové zprávě k tomu kabinet kancléřky Angely Merkelové vyzývá německý svaz provozovatelů větrných elektráren. Podle svazu by větší rozšíření obnovitelných zdrojů snížilo závislost země na dovozu energetických surovin z Ruska.

Hlavní události minulého týdne na evropských trzích

• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru Británii v dubnu nečekaně vzrostl 57,3 bodu. Čekal se mírný pokles na 55,4 bodu z 55,8 bodu v březnu. Jde o potvrzení růstové trajektorie britské ekonomiky, která v prvním kvartálu narostla o 3,1 %.
• Nizozemský index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v dubnu potvrdil zpomalování růstu v sektoru, když klesl na 53,4 bodu z 53,7 bodu a je nejníže za 9 měsíců.
• Ukrajinské domácnosti budou podle zprávy agentury DPA od května platit za plyn o 40 % více. Ruský Gazprom ve středu uvedl, že dluh Ukrajiny za plyn ke konci dubna čítá už 3,49 miliardy dolarů a Kyjev k tomuto razantnímu kroku přistoupil na nátlak mezinárodních věřitelů výměnou za půjčky, které mají pomoci zemi odvrátit krach.
• Rusko podalo ke Světové obchodní organizaci (WTO) stížnost na Evropskou unii za její regulaci evropského energetického trhu. WTO ve čtvrtek sdělila, že Moskva požádala o jednání s Bruselem ohledně "třetího energetického balíčku" EU z roku 2009, který měl v unii otevřít trhy s plynem a elektrickou energií. Rusku se nelíbí zejména ustanoveni, podle nichž nesmí jeho monopolní vývozce plynu Gazprom vlastnit evropské plynovody.
• Francouzská strojírenská společnost Alstom rozhodne do konce května, zda přijme nabídku od firmy General Electric (GE), která má zájem o koupi její divize energetických zařízení. Americká společnost za ni nabízí skoro 12,4 miliardy eur, uvedla ve středu francouzská firma v prohlášení. Zároveň ale podle agentury Reuters nechala otevřené dveře konkurenční nabídce od německého průmyslového koncernu Siemens.
• Expanze španělské ekonomiky v prvním čtvrtletí podle předběžných dat zrychlila. HDP mezikvartálně vzrostl o 0,4 % v souladu s odhady oproti +0,2 % v posledním čtvrtletí loňského roku, což je nejvíce za posledních šest let, a meziročně vyskočil o 0,6 %, ačkoliv se očekávalo jen 0,5 % po předchozích -0,2 %. Poprvé od konce roku 2011 se tak meziročně ocitl v plusu.
• Počet nezaměstnaných v Německu se v dubnu snížil o 25 tisíc, očekával se pokles jen o 10 tisíc. Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti stagnovala v souladu s odhady na 6,7 %. Podle neočištěných dat bylo v dubnu v Německu bez práce 2,94 milionu lidí, po očištění o sezónní vlivy 2,87 milionu.
• Míra nezaměstnanosti v březnu v Itálii stagnovala na 12,7 %. Analytici očekávali, že bude stagnovat na 13 %, ale únorová data byla nečekaně revidována níže na 12,7 % z původně hlášených 13 %. Míra nezaměstnanosti mezi mladými klesla o 0,1 procentního bodu na 42,7 % z 42,8 % v únoru.
• Ukrajinský HDP se v prvním kvartále podle předběžných dat meziročně propadl o 1,1 %. Mezikvartálně po sezónním očištění ekonomika ztratila 2 % produkce. V posledních třech měsících loňského roku přitom expandovala tempem 3,3 % meziročně a 2,1 % mezičtvrtletně.
• Řecko očekává, že letos dosáhne přebytku primárního rozpočtu 2,3 % HDP a překoná tak cíl 1,5 % HDP stanovený mezinárodními věřiteli. V příštích 12 měsících by proto mohlo vydat mezi 3 až 6 miliardami eur dluhopisů.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil odhad letošního růstu ruské ekonomiky na 0,2 % z dříve očekávaných 1,3 %. Mezinárodní sankce uvalené kvůli ukrajinské krizi na vybrané ruské činitele a některé podniky podle fondu poškozují ruské hospodářství a ohrožují investice. Celkově MMF očekává, že odliv kapitálu z Ruska letos dosáhne 100 miliard dolarů, sdělil ve středu podle agentury Reuters šéf mise MMF v Rusku Antonio Spilimbergo.
• Tempo inflace se v eurozóně v dubnu podle předběžných dat mírně zvýšilo. Inflace zrychlila na 0,7 % meziročně z 0,5 % v březnu, očekávalo se však 0,8 %. Hlavní podíl na výši inflace měl růst cen ve službách o 1,6 %, v březnu byl 1,1 %. Následovaný byl cenami potravin, alkoholu a tabáku (0,7 %), neenergetického průmyslového zboží (0,1 %). Naopak ceny energií klesly o 1,2 %.
• Řecko: Maloobchodní tržby v únoru meziročně klesly o 2,2 % (odhad: -0,5 %, leden: -4,3 %).
• Inflace v Itálii podle předběžných dat v březnu zrychlila na 0,6 % meziročně z předchozích 0,4 %. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,2 % po 0,1% přírůstku v únoru.
• Německé podniky musejí počítat s horší odbytovou situací na exportních trzích. Kvůli posilujícímu euru se snížila jejich cenová konkurenceschopnost, uvedl ve středu ve své analýze exportního klimatu mnichovský výzkumný institut Ifo. Podle něj však německé firmy mohou i přes ztížené podmínky stále dosáhnout růstu vývozu.
• Španělsko snižuje cílový deficit rozpočtu pro rok 2014 na 5,5 % z původně hlášených 5,8 %.
• Podle Gazpromu dluží Ukrajina za plyn k 30. dubnu 3,49 miliardy dolarů.
• Maďarská vláda zvýšila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 3,2 % z dříve předpokládaných dvou procent. Uvedlo to ve středu maďarské ministerstvo hospodářství v prohlášení, které je součástí zprávy pro Evropskou komisi.
• Ekonomická nálada v eurozóně se v dubnu nečekaně zhoršila - index klesl na 102 bodů z březnových 102,5 bodu, ačkoliv se očekával růst na 102,9 bodu. Indikátor podnikatelského klimatu klesl na +0,27 bodu z +0,39 bodu, čekal se růst na +0,42 bodu. Nálada v průmyslu se zhoršila na -3,6 bodu z -3,3 bodu v březnu, čekalo se zlepšení na -3,0 bodů. Index sektoru služeb se snížil o bod na 3,5 bodu z 4,5 bodu v březnu (revidováno výše z 4,3 bodu). Naproti tomu spotřebitelská důvěra se zlepšila více, než se čekalo - indikátor vzrostl na -8,6 bodu z -9,3 bodu v březnu, ačkoliv se očekávalo -8,7 bodu.
• Meziroční míra inflace v Německu v dubnu podle předběžných dat zrychlila jen na 1,3 % z březnových 1,0 %, očekávalo se přitom 1,4 %. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny snížily o 0,2 %, trh predikoval -0,1 % po březnových +0,3 %. Podle dat harmonizovaných s EU spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 1,1 % a meziměsíčně o 0,3 % klesly (odhad: 1,3 % respektive -0,1 %). Vyplývá to z úterních předběžných údajů německých statistiků.
• Míra nezaměstnanosti ve Španělsku se v průběhu tří měsíců končících březnem zvýšila na 25,93 % z 25,73 % v předchozím čtvrtletí. Španělsko tak zůstává zemí s druhou nejvyšší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. Růst se očekával, přesto by mohl ukazovat na příliš slabé oživení španělské ekonomiky.
• Expanze britské ekonomiky podle předběžných dat v prvním kvartálu nezrychlila tak, jak se čekalo. Oproti předchozímu čtvrtletí britský HDP vzrostl o 0,8 %, předpokládalo se však, že vyskočí o 0,9 % po 0,7% mezičtvrtletním růstu v posledních třech měsících loňského roku. Meziročně HDP vzrostl o 3,1 %, tedy více než v posledním kvartálu 2013 (2,7 %), ale o 0,1 procentního bodu méně, než se čekalo.
• Itálie: Maloobchodní tržby v únoru klesly o procento meziročně (leden: -0,9 %) a o 0,2 % meziměsíčně (leden: 0,0 %, odhad: +0,4 %).
• Maďarská centrální banka v úterý snížila základní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové rekordní minimum 2,5 %. Banka snižuje úrokové sazby již 21 měsíců s cílem podpořit ekonomický růst. Rozhodnutí bylo v souladu s očekáváním analytiků, kterých se dotazovala agentura Reuters, nyní však většina analytiků očekává, že banka snižování úroků zastaví.
• Evropští regulátoři v letošním roce podrobí banky dosud nejtvrdším zátěžovým testům. Finanční ústavy budou muset prokázat, že by přežily souběžný propad na trzích s akciemi, dluhopisy i nemovitostmi. Vyplývá to podle agentury Reuters z úterní zprávy Evropského bankovního úřadu (EBA) o metodologii zátěžových testů.
• Ratingová agentura Moody’s zvýšila výhled na řecký bankovní systém na "stabilní" z "negativní".
• Ukrajinská ekonomika v prvním čtvrtletí přešla po loňské stagnaci do zhruba procentního poklesu, odhadlo v úterý ukrajinské ministerstvo hospodářství. Rusko v prvním čtvrtletí dál zpomalilo meziroční tempo růstu, které se dostalo na 0,8 % z 2% úrovně v předešlém čtvrtletí, uvedlo v oficiálních údajích ruské ministerstvo hospodářství.
• Na seznamu 15 prominentních Rusů, na něž EU uvalila sankce, se ocitl i ruský vicepremiér Dmitrij Kozak. Kromě vicepremiéra na seznamu také figuruje například agent ruské vojenské rozvědky Igor Strelkov, náčelník generálního štábu ruských ozbrojených sil Valerij Gerasimov nebo zástupci separatistů v Doněcku. Na rozdíl od amerického seznamu se však na tom evropském neobjevuje jméno ředitele společnosti Rosněfť Igora Sečina.
• Rozšíření amerických, evropských či jiných sankčních opatření by mohlo nepříznivě zasáhnout operace plynárenského gigantu Gazprom a jeho finanční situaci. Monopolní ruský vývozce plynu to podle agentury Reuters uvedl v úterní finanční zprávě, podle které mu zisk v loňském roce v souvislosti se slabším rublem klesl o sedm procent na 1,139 bilionu rublů. Podnik zároveň upozornil, že jakékoli spory s Ukrajinou by případně mohly narušit jeho vývoz plynu do Evropy.
• Ukrajina urychleně zaplatí ruskému Gazpromu svůj dluh za odebraný plyn v částce 2,2 miliardy dolarů, pokud Gazprom coby monopolní vývozce ruského plynu vrátí cenu na původně dohodnutou úroveň 268 dolarů za tisíc kubíků. Navrhl to v pondělí ukrajinský premiér Arsenin Jaceňuk. Oznámil také, že jeho vláda a státní plynárenská společnost Naftogaz zahájily u mezinárodní arbitráže ve Stockholmu proti Gazpromu kroky za prudké zvýšení ceny plynu.
• Spojené státy v pondělí uvalily nové sankce proti sedmi ruským představitelům, které spojují s ukrajinskou krizí, a proti 17 ruským společnostem, které jsou s potrestanými hodnostáři spojeny. Mezi postiženými jsou podle agentury ITAR-TASS dva lidé z blízkého okolí ruského prezidenta Vladimira Putina. Dotčeným jednotlivcům USA odepřou víza a zmrazí majetek v USA. Seznam osob, na něž budou uvaleny sankce, podle zprávy Bílého domu obsahuje i ředitele společnosti Rosněfť Igora Sečina.
• Bohatí Rusové a Ukrajinci se pokoušejí přesunout více peněz do nemovitostí v Londýně. Napsal to v pondělí na svém webu list Financial Times (FT), který se odvolává na tvrzení realitních makléřů. Podle deníku existují náznaky, že bohatí východoevropští oligarchové se uchylují na londýnský trh s bydlením, aby tak ukryli svůj majetek před mezinárodními sankcemi.
• Německý vývoz do Ruska a na Ukrajinu letos kvůli propadu tamních měn prudce klesá. Plyne to z pondělních údajů německého statistického úřadu. S ohledem na ukrajinskou krizi a západní sankce proti Rusku zástupci německých obchodních kruhů předpokládají, že propad bude pokračovat.
• Tempo růstu německé ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí výrazně zpomalí po velmi silném prvním kvartálu. Předpověděla to v pondělí ve své pravidelné měsíční zprávě německá centrální banka Deutsche Bundesbank.
• Slovenský přepravce zemního plynu Eustream a ukrajinská společnost Ukrtransgaz v pondělí v Bratislavě podepsaly memorandum o zpětných dodávkách plynu na Ukrajinu. Kyjev tak v budoucnu sníží svou závislost na Rusku. Podpisu memoranda se zúčastnili také představitelé slovenské a ukrajinské vlády, jakož i předseda Evropské komise José Manuel Barroso.
• Podle nejmenovaných zdrojů by německá vláda preferovala spíše spojení společností Alstom a Siemens, než nabídku od americké firmy GE. Německé ministerstvo hospodářství nezávisle na tom prohlásilo, že věří, že spojení Alstomu a Siemens by pro Německo a Francii představovalo velkou příležitost a ministr hospodářství Sigmar Gabriel je prý v kontaktu se všemi zainteresovanými stranami, ačkoliv se jedná čistě o firemní rozhodnutí.
• Charkovský starosta Gennadij Kernes se v pondělí stal obětí atentátu. Podle médií byl střelen do zad při koupání v jednom z místních termálních pramenů, kde ho ze zálohy napadli neznámí pachatelé. V charkovské nemocnici je nyní Kernes operován, lékaři podle místních médií bojují o jeho život.
• Bulharský energetický regulátor DKEVR již podruhé odložil rozhodnutí o odebrání licencí na prodej zahraničním distributorům energie ČEZ, Energo-Pro a EVN. Informovala o tom agentura Reuters. Jednání DKEVR zahájil kvůli sporu o zaplacení údajného dluhu distributorů. Rozhodnutí bylo přesunuto na 12. května.
• Německý farmaceutický a chemický koncern Bayer AG uvažuje o prodeji divize pro výrobu plastů, jejíž hodnota se pohybuje kolem deseti miliard dolarů. Informovala o tom na svých internetových stránkách agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
• Americký farmaceutický gigant Pfizer v pondělí potvrdil, že se zajímá o převzetí britského konkurenta AstraZeneca. Britský list Sunday Times již minulý týden informoval, že Pfizer za převzetí firmy AstraZeneca nabídl 60 miliard liber. Transakce by podle serveru BBC představovala doposud největší převzetí britského podniku zahraniční firmou.

Výsledková sezóna

• Výsledky Royal Bank of Scotland v 1Q: Zisk 1,195 miliardy GBP (loni: 393 milionů GBP), tržby 5,053 miliardy GBP (loni: 5,161 miliardy GBP).
• Výsledky BASF v 1Q: Čistý zisk 1,5 miliardy eur (loni: 1,4 miliardy eur), tržby 19,5 miliardy eur (loni: 19,7 miliardy eur).
• Největší britský poskytovatel hypoték v prvním čtvrtletí zvýšil zisk před zdaněním a mimořádnými položkami na 1,8 miliardy GBP z 1,48 miliardy GBP před rokem. Náklady klesly na 2,3 miliardy GBP, špatných úvěrů ubylo na 431 milionů GBP. Čistý zisk klesl na 1,15 miliardy GBP z 1,53 miliardy GBP před rokem.
• Výrobce inzulínu Novo Nordisk v prvním kvartálu vykázal růst čistého zisku o 8 %, ale snížil výhled tržeb na celý rok 2014. Zisk dosáhl 6,5 miliardy dánských korun (asi 1,2 miliardy amerických dolarů) a tržeb 20,3 miliardy dánských korun (před rokem 19,98 miliardy dánských korun). Tržby firmy by podle nového výhledu měly letos vzrůst é 7 až 10 %, dříve firma odhadovala 8 až 11 %. Na prodeje tlačí především výrobci generik.
• Francouzsko-nizozemské letecké společnosti Air France-KLM se v prvním čtvrtletí podařilo snížit ztrátu o zhruba pět procent na 608 milionů eur. Aeroliniím pomohlo omezování nákladů a nižší ceny pohonných hmot. Společnost zároveň ohlásila průlomovou dohodu v Číně pro svou divizi údržby, která je v současnosti její jedinou ziskovou součástí, napsala agentura Reuters.
• Výsledky GlaxoSmithKline v 1Q: Zisk na akcii 21 pencí v souladu s odhady, tržby: 5,61 miliardy liber (odhad: 5,82 miliardy liber)
• Výsledky BNP Paribas v 1Q2014: Čistý zisk 1,67 miliardy EUR (odhad: 1,44 miliardy EUR), meziročně +5,2 %.
• Čistý zisk britsko-nizozemského ropného koncernu Royal Dutch Shell se v prvním čtvrtletí propadl o 45 % na 4,5 miliardy dolarů. Oznámila to ve středu firma, která je největší ropnou společností v Evropě. Za poklesem zisku stály odpisy hodnoty rafinerií v Evropě i Asii, píše agentura AP.
• Největší německé bance Deutsche Bank klesl čistý zisk v prvním čtvrtletí o zhruba třetinu na 1,1 miliardy eur. Firma se podobně jako jiné finanční instituce potýká s poklesem příjmů z obchodování s dluhopisy.
• Zisk BP, jehož výpočet zohledňuje měnící se ceny ropy, spadl v prvním kvartálu na 3,2 miliardy USD z loňských 4,2 miliardy USD. Dividenda za uplynulý kvartál ale byla zvýšena na 9,75 centu na akcii.
• Německý automobilový koncern Volkswagen v prvním čtvrtletí zvýšil provozní zisk o 22 % na 2,9 miliardy eur. Oznámila to v úterý firma, jejíž součástí je mladoboleslavská Škoda Auto.
• Francouzské farmaceutické firmě Sanofi klesl v prvním čtvrtletí letošního roku čistý zisk o 3,2 % na 1,547 miliardy eur. Výsledky byly slabší, než se čekalo, kvůli zpoždění dodávek očkovacích látek pro děti na rozvíjející se trhy a levnější konkurenci veterinárních přípravků. Firma to oznámila v úterním prohlášení.

Zdroj: Bloomberg