NWR snížila v prvním čtvrtletí ztrátu na 27 milionů eur (odhad: 23,4 milionu EUR)

Prodejní a administrativní náklady pokračujících provozů klesly o 15 % na 36 milionů EUR. EBITDA z pokračujících činností dosáhl 10 milionů EUR. Základní ztráta z pokračujících činností na akcii typu A dosáhla 0,10 EUR. Čisté zadlužení činilo 651 milionů EUR, včetně hotovosti to bylo 159 milionů EUR.

Jednotkové hotovostní náklady na těžbu uhlí činily 66 EUR/t, což představuje pokles o 23 % (18% pokles při konstantním směnném kurzu) při těžbě vyšší o 4 %.

"Zisk EBITDA dopadl v souladu s konsenzem, čistý zisk byl pod ním," okomentoval výsledky Petr Bártek, analytik z České spořitelny. "Mírně pozitivně vnímáme to, že společnost udržela jednotkové hotovostní náklady stabilní oproti předchozímu čtvrtletí, a to i přes nižší produkci, zatímco čistý dluh vzrostl 'jen' o 26 milionů mezičtvrtletně (očekávali jsme zhruba čtyřicetimilionový nárůst). Nejdůležitější je však stále probíhající jednání s držiteli dluhopisů, o němž firma nepodala žádné zprávy. Reakce trhu proto bude podle našeho názoru neutrální."

Nejdůležitějším faktorem pro budoucí vývoj akcií NWR zůstává chystaná změna kapitálové struktury, o níž podle středečního oznámení NWR plánuje rozhodnout do konce roku. "Dříve přitom management naznačoval, že restrukturalizace by mohla být oznámena v řádu týdnů nebo měsíců," upozorňuje Josef Němý z Komerční banky. "Vyjednávání o restrukturalizaci kapitálové struktury pokračují; řešení se očekává do konce roku 2014," uvedla firma v tiskové zprávě. Podle finančního ředitele NWR Marka Jelínka není dán pevný termín závěru jednání o kapitálové restrukturalizaci. Nedokáže říci, jak dlouho budou jednání trvat.

Průměrná realizovaná cena koksovatelného uhlí činila v prvním kvartálu 91 EUR/t, což znamená pokles o 12 %; průměrná realizovaná cena energetického uhlí byla 60 EUR/t, což znamená pokles o 6 %.

Cíle pro rok 2014

Průměrná cena koksovatelného uhlí na druhé čtvrtletí 2014 byla sjednána na 85 EUR/t, což představuje 6% pokles oproti předchozímu čtvrtletí. Ceny energetického uhlí v roce 2014 se očekávají v průměru ve výši 54 EUR za tunu, což představuje 4% pokles oproti roku 2013. Těžba a prodej uhlí se očekává v objemu 9 až 9,5 milionu tun.

Firma plánuje investiční výdaje pod 100 milionů EUR a očekává jednotkové hotovostní náklady na těžbu kolem 65 EUR se započtením vlivu Dolu Paskov. "Naše provozní cíle pro rok 2014 se nemění – letos chceme vytěžit a prodat mezi 9 miliony až 9,5 milionu tun uhlí, přičemž podíl koksovatelného uhlí v prodejním mixu by se měl pohybovat mezi 55 a 60 %," uvedl šéf firmy Garteh Penny.

"Od poloviny roku 2011 zažíváme jednu z nejdelších a nejhlubších korekcí tržních cen uhlí. Toto nepřerušené období nízkých cen se protáhlo i do roku 2014. Takové cenové prostředí je pro nás jednoznačnou výzvou a je životně důležité, aby NWR udělala vše, co je v jejích silách, k optimalizaci svého provozu, a lépe tak snášela strukturální i cyklické tlaky a připravila se na zotavení trhu. Zatím nás sice povzbuzují předběžné známky oživení jako stoupající objem vyrobené oceli na klíčových trzích NWR spolu s nárůstem míry využití kapacit v letošním roce, ovšem jakékoli podobné oživení zdaleka není silné a je příliš brzy na to, abychom hodnotili jeho udržitelnost," dodal.

I když se nyní firma pevně soustředí na optimalizaci stávajících provozů a kapitálové struktury, nadále si podle Pennyho stojí za dlouhodobou strategií s cílem stát se do roku 2017 evropským lídrem v těžbě a prodeji koksovatelného uhlí.

Josef Němý z Komerční banky uvedl, že provedené úspory nákladů podle očekávání nestačily kompenzovat propad tržeb, a proto firma zůstala v čisté ztrátě. Podle něj je vyjednávání s věřiteli zřejmě velmi komplikované. To by mohlo vytvářet tlak na další pokles ceny akcií NWR. Firma navíc přiznala, že bez dodatečných zdrojů jí dojde hotovost již v prvním čtvrtletí 2015. Před čtvrt rokem přitom věřila, že hotovost vystačí do prvního až druhého čtvrtletí příštího roku, upozornil Němý.

Vláda koncem dubna schválila státní pomoc v souvislosti s útlumem těžby černého uhlí v Dole Paskov. Těžba by podle dohody státu s NWR, která důl ovládá, měla pokračovat do konce roku 2017. Vláda zaplatí 600 milionů korun na sociální programy horníků.

Společnost OKD, která čelí ekonomickým potížím, loni v září oznámila, že Důl Paskov zavře. Zástupci firmy tehdy sdělili, že ponese-li náklady útlumu jen OKD, zavře důl k 31. prosinci 2014. V Dole Paskov pracuje 2 500 lidí.

Zdroj: NWR, ČTK