5 věcí, které se před vámi ekonomové snaží za každou cenu udržet v tajnosti

Zapomeňte na několikasetstránkové knihy, které slibují, že vás zasvětí do tajů peněz a finančních trhů. Pochopit, jak věci kolem nás fungují, je téměř vždy jednodušší, než se na první pohled může zdát. O ekonomii to platí dvojnásob. Následujících pět poznatků by sice rozsahem nevydalo ani na útlou brožuru, i tak je v nich ale řečeno vše podstatné, co byste měli vědět.
1. K porozumění ekonomii stačí zdravý selský rozum
Nemalá část ekonomů se domnívá, že to, co dělají, je pro většinu laické společnosti nepochopitelné. Na dotazy lidí bez ekonomického vzdělání někdy dokonce odpovídají, že nemá cenu, aby se jim něco snažili vysvětlovat, protože by to ani tak nepochopili. V takovém případě ale není problém na straně přijímače, nýbrž vysílače.
Odborníci laikům běžně vysvětlují různé zákonitosti a lidé přesto, že běžně nejsou vystudovanými fyziky, dobře rozumějí tomu, jak funguje zemská gravitace nebo jaderná elektrárna. Stejné je to i v ekonomii. Na to, aby člověk pochopil základní principy hospodaření veřejného sektoru, fungování burz nebo třeba vybírání daní, nemusí nutně být vystudovaným ekonomem. A pokud někdo tvrdí, že ano, pak zřejmě sám moc dobře neví, jak všechny tyto věci fungují. Ve skutečnosti totiž k jejich pochopení není potřeba nic jiného než zdravý selský rozum.
2. Ekonomie není exaktní vědní disciplína
Na rozdíl od fyziky nebo chemie ekonomii není možné označit za exaktní vědní disciplínu. V exaktní vědě, která se řídí jasně danými a neměnnými přírodními zákony, existuje na každou otázku vždy jen jedna správná odpověď, zatímco v ekonomii může být správných odpovědí prakticky nekonečné množství.
Na ekonomii lze nahlížet z mnoha perspektiv, přičemž každá z nich zdůrazňuje jiné aspekty. Jiné principy vyznává merkantilismus, jiné klasická škola a zcela odlišné zase keynesiánství. A nelze říci, že by jeden směr byl lepší nebo horší než jiný. Proto ani to, že člověk některé ekonomické jevy a zákonitosti chápe jinak než dobový mainstream, nutně neznamená, že je chápe špatně.
3. Ekonomie je nedílnou součástí politiky
Převážná většina politických rozhodnutí vychází z potřeby zefektivnění finančního hospodaření a správy peněz. Z tohoto pohledu tedy ekonomie není ničím jiným než nedílnou součástí politiky a zákony prostředkem k regulaci všech druhů finančních toků.
Pokud si člověk existenci tohoto vztahu ekonomie a politiky uvědomí, pochopí také, jak moc nám někteří zákonodárci lžou, když tvrdí, že při vytváření zákonů nemají mnoho manévrovacího prostoru. V ekonomii vždy záleží na úhlu pohledu a nic jako jediná a nezvratná pravda v ní neexistuje.
4. Ekonomové věští z křišťálové koule
Ekonomové v žádném případě nedisponují nadpřirozenými vlastnostmi. Tvrdí-li, že dokáží s vysokou mírou pravděpodobnosti předpovědět, jak se v následujících letech bude vyvíjet národní či světové hospodářství, nemají ani ponětí, o čem mluví.
Když v letech 2007 a 2008 americká krize s hypotékami vyvolala prudký propad burz v USA, nedokázala si většina ekonomů ani představit, jak zdrcující dopady to nejen na americké hospodářství bude mít. Od té doby se nic nezměnilo. Ekonomové nadále tvrdí, že přesně vědí, co nás v následujících měsících a letech čeká, ve skutečnosti se však každý večer modlí, aby si ráno v novinách nepřečetli o prasknutí další bubliny.
5. Ekonomie není výsadou expertů
Ani to, že člověk z prestižní univerzity vyjde s červeným diplomem, ještě neznamená, že se z něj v oboru stane neomylný odborník. To platí nejen o počítačových programátorech, lékařích nebo učitelích, ale i o ekonomech.
Absolvování několika vysokoškolských kurzů, v nichž před tabulí kdosi prezentuje svůj pohled na jisté finanční principy, z člověka nedělá dokonalý stroj na myšlení. Nejen čerstvé absolventy ekonomických oborů mnohdy do kapsy strčí dokonce i jen průměrně inteligentní lidé, pro které jsou odborné ekonomické termíny neznámá cizí slova.
Zdroj: thelittlebluebook.co.uk