Evropské akcie v pátek opět zlevnily a týden uzavřely hluboko v červených číslech

Britský FTSE 100 v pátek klesl o 1,43 %, německý DAX odepsal 2,4 % a francouzský CAC 40 oslabil o 1,64 %. Jednotný evropský index DJ Euro Stoxx 50 uzavřel se ztrátou 1,67 % na 2 991,50 bodu. V červených číslech skončily všechny hlavní sektory. Nejvíce zlevnily akcie ze sektoru základních materiálů, cenné papíry automobilek a akcie z odvětví ropy a zemního plynu. Nejméně naopak klesly realitní sektor a tituly z potravinářského odvětví.

Pořádný sešup evropské akcie zažily i v týdenním horizontu. Od pondělí do pátku odepsal britský index FTSE 100 2,74 % na 6 339,97 bodu, německý DAX se propadl o 4,42 % na 8 788,81 bodu a francouzský CAC 40 ztratil 4,79 % na 4 073,71 bodu. Jednotný evropský index DJ Euro Stoxx 50 klesl o 7,08 % a index Stoxx Europe 600 za pět obchodních dní uzavřel se ztrátou 4,05 % na 321,62 bodu.

Investoři se akcií ve velkém zbavovali hlavně kvůli obavám z vývoje světové ekonomiky. Geopolitika do obchodování promlouvala pouze minimálně.

Náladu investorů tento týden negativně ovlivnila série slabých hospodářských údajů z Německa, které je největší evropskou ekonomikou. Akcie tlačí dolů rovněž rozhodnutí Mezinárodního měnového fondu zhoršit výhled světové ekonomiky pro letošní i příští rok a rostoucí obavy ze smrtícího onemocnění ebola.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Průmyslová výroba ve Francii v srpnu v meziměsíčním srovnání stagnovala. Očekával se pokles o 0,2 %. Údaj za červenec byl revidován na +0,3 % z +0,2 %.
• Polsko zavede euro nejdříve po roce 2020. Prohlásil to polský vicepremiér a ministr hospodářství Janusz Piechociński, uvedla v pátek agentura Reuters. Polská vláda dala opakovaně na vědomí, že do eurozóny vstoupit chce, časový harmonogram ale nikdy neuvedla. Zatím ho neupřesnila ani nová premiérka Ewa Kopaczová.
• O společné měně v rámci vznikající Euroasijské hospodářské unie (EAHU) je zatím předčasné mluvit. Podle agentury TASS to prohlásil předseda horní komory běloruského parlamentu Anatolij Rubinov. Stejně tak předčasné je podle něj hovořit i o zavádění politických struktur do této ekonomické unie Běloruska, Ruska a Kazachstánu, která začne fungovat od 1. ledna 2015.
• Průmyslová výroba v Itálii v srpnu meziročně klesla o 0,7 %. Čekal se mírnější pokles o 0,2 %. V červenci se meziročně snížila o 1,6 % (revidováno z -1,8 %). Meziměsíčně ale italská průmyslová výroba o 0,3 % vzrostla (odhad: +0,5 %, červenec: -1 %).
• Německá vláda příští týden přistoupí k revizi svého výhledu růstu největší evropské ekonomiky. Podle agentury Reuters to tvrdí dva nejmenované zdroje obeznámené se situací. Jeden ze zdrojů podle Reuters řekl, že německá vláda odhad růstu HDP pro letošní i příští rok sníží na 1,25 %.
• Spojené království: Obchodní bilance v srpnu skončila se schodkem 9,10 miliardy GBP (odhad: -9,6 miliardy GBP, červenec: -10,4 miliardy GBP).
• Řecko: Průmyslová výroba v srpnu meziročně klesla o 5,7 % (červenec: -1,1 %).
• Největší výrobce luxusních aut na světě BMW prodal v září 167 584 nových vozů své hlavní stejnojmenné značky. Meziročně tak prodeje automobilky vzrostly o 6,1 %, hlavně díky vysoké poptávce v Evropě. BMW si i letos drží náskok nad svými hlavními konkurenty, kterými jsou Audi a Mercedes, náskok se však snižuje.
• Portugalský index spotřebitelských cen v září meziročně klesl o 0,4 %. Meziměsíčně se ale index o 0,6 % zvýšil.
• Slovenské plynárny SPP už měsíc dostávají z Ruska méně zemního plynu. V současnosti jsou dodávky na polovině obvyklého objemu. Na dotaz ČTK to v pátek novinářům řekl slovenský ministr hospodářství Pavol Pavlis, podle kterého by i navzdory tomuto vývoji měla země pokrýt domácí spotřebu plynu v nadcházející zimní sezoně.
• Státní dluh České republiky klesl ve třetím čtvrtletí o 297 milionů korun na 1,683 bilionu korun. Proti konci roku se dluh snížil o 332 milionů korun. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Na každého Čecha tak připadal dluh zhruba 161 tisíc korun.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny v říjnu již třetí měsíc za sebou klesla. Dostala se tak na nejslabší úroveň od loňského května. Uvedla to v pondělí výzkumná společnost Sentix. Údaje podle ní signalizují, že eurozóna se vrátí do hospodářské recese.
• Zakázky německých průmyslových podniků se v srpnu propadly o 5,7 %. To představuje jejich nejprudší pokles od roku 2009, kdy vrcholila světová finanční krize. Vyplývá to podle agentury Reuters z pondělních údajů německého ministerstva hospodářství.
• Britskému výrobci luxusních vozů Aston Martin klesla v loňském roce ztráta před zdaněním o třetinu na 25,4 milionu liber. Firmě pomohlo mírné oživení poptávky po luxusních autech, které zvýšilo její prodej.
• Strojvůdci největšího německého železničního dopravce Deutsche Bahn (DB) budou v následujících dnech stávkovat za zvýšení mezd a zkrácení pracovní doby. Novinářům to v pondělí sdělil Claus Weselsky, šéf odborů GDL, které strojvedoucí zastupují. Pro zahájení stávky podle něj hlasovalo 91 % členů odborů. Českých cestujících by se prý mohla dotknout omezení na cestě z Prahy do Berlína a Hamburku.
• Německý mediální gigant Bertelsmann koupí od firmy Jahr Holding zhruba čtvrtinový podíl ve vydavatelství Gruner + Jahr. Oznámila to v pondělí společnost Bertelsmann, které tak nad vydavatelstvím získá plnou kontrolu. Finanční podmínky transakce společnost však nezveřejnila.
• Rubl se v pondělí vůči dolaru poprvé v historii propadl pod 40 rublů za dolar. Uvedla to na svých internetových stránkách tisková agentura Interfax. Rubl je pod tlakem již několik měsíců kvůli sankcím uvaleným na Rusko v souvislosti s ukrajinskou krizí, poklesu cen ropy a vysoké poptávce po dolarech od ruských firem, které nemají přístup na zahraniční kapitálové trhy.
• Evropský výrobce letadel Airbus od počátku letošního roku zaostává za konkurenčním americkým Boeingem v objednávkách i dodávkách. Do konce září získal Airbus 1077 objednávek na nová letadla, Boeing až 1106 objednávek. Vyplývá to z údajů, které společnosti zveřejnily.
• Podle ratingové agentury S&P hrozí Řecku během příštích 15 měsíců další default. Nemusí se mu totiž podařit ufinancovat vše, co financovat potřebuje. S&P odhaduje, že v uvedeném období země bude potřebovat asi 43 miliard EUR k zaplacení splátek dluhů. Nemusí se jí přitom ani zdaleka podařit prodat dostatečný objem dluhopisů.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil v úterý svou predikci růstu světové ekonomiky. V letošním roce má podle nové predikce růst světový HDP o 3,3 % (v červenci očekával 3,4 %) a v příštím roce o 3,8 % (4 % v červenci). Fond snížil svá očekávání ohledně růstu eurozóny, Brazílie a Ruska, růst Spojených států naopak vidí lépe. Ekonomické oživení je podle MMF slabé a nerovné.
• Cena takzvané silové elektřiny u všech produktů ČEZ v příštím roce neporoste. Novinářům to v úterý řekl šéf divize Obchod a strategie společnosti Pavel Cyrani. Cena silové elektřiny je neregulovanou složkou konečné ceny elektřiny a dodavatelé si ji určují sami. Druhou polovinu konečné ceny tvoří regulované složky, jako například poplatek za distribuci. Ty každoročně stanovuje Energetický regulační úřad (ERÚ), jenž by ceny na příští rok by měl oznámit v listopadu.
• Evropská komise v úterý zahájila hloubkové vyšetřování daňové dohody mezi obřím americkým internetovým prodejcem Amazon a Lucemburskem, kde firma vykazuje nejvíce zisků ze svého podnikání v Evropě. Ujednání mohlo firmu nespravedlivě zvýhodnit tím, že mohla platit nižší daně než konkurenti, uvedla komise.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom očekává, že zvýší příští rok těžbu plynu o pět procent. Řekl to v úterý člen správní rady Gazpromu Vsevolod Čerepanov. Letos má těžba Gazpromu klesnout a podle analytiků by mohla být nejnižší v historii firmy.
• Evropská komise nemá žádnou pravomoc odmítnout francouzský rozpočet a požadovat jeho přepracování. Řekl to v úterý francouzský ministr financí Michel Sapin v reakci na zprávy, podle nichž se výkonný orgán Evropské unie k takovému kroku chystá ke konci října, aby donutil Paříž respektovat sliby snižování rozpočtového deficitu.
• Průmyslová produkce v srpnu meziročně klesla reálně o 5,2 %, ačkoli se očekával 1% růst. Po očištění od vlivu počtu pracovních dní klesla o 2,8 %. Ve srovnání s předchozím měsícem byla po vyloučení sezónních vlivů nižší o 3,6 %. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 1,4 %.
• Průmyslová výroba v Německu klesla v srpnu proti předešlému měsíci o čtyři procenta, což byl výraznější pokles, než zněly i ty nejpesimističtější předpovědi. Byl to nejhlubší pokles výkonu německého průmyslu od počátku roku 2009, kdy vyspělý svět zažíval finanční a a ekonomickou krizi. Údaje spolkového ministerstva hospodářství jsou další známkou zhoršující se kondice největší evropské ekonomiky.
• Nevládní ekologická organizace Greenpeace vyzvala maďarskou vládu, aby odstoupila od dohody s Moskvou a ruskou společností Rosatom o rozšíření jaderné elektrárny Paks. Podle zprávy Greenpeace je Rosatom zapleten do rozsáhlé korupce, jeho činnost navíc zásadně poškozuje životní prostředí a zdraví člověka. Informace ze studie nazvané Rizika Rosatomu cituje maďarská agentura MTI.
• Nový generální ředitel O2 Czech Republic Tomáš Budník v rozhovoru pro Hospodářské noviny připustil další propouštění. Firmu che zefektivnit. Nastínil i další plány operátora. "První zásadou je používat zdravý selský rozum, dále osobní odpovědnost a férovost. Neříkám, že zdravý rozum tady nebyl, ale nebyla kuráž ho používat," říká.
• Průmyslová výroba ve Spojeném království v srpnu zrychlila růst na 2,5 % meziročně. Očekával se růst o 2,6 % meziročně po červencových 1,7 %. Meziměsíčně průmyslová výroba vzrostla stagnovala v souladu s odhady po 0,4% růstu v červenci (revidováno z +0,5 %). Produkce zpracovatelského sektoru vzrostla meziročně o 3,9 % (odhad: 3,4 %) a meziměsíčně se zvýšila v souladu s odhady o 0,1 %.
• Finská společnost Nokia zastaví od 1. listopadu výrobu ve své problémové továrně v Indii. Nokia doposud vyráběla v závodě mobilní telefony pro Microsoft, ten však od 1. listopadu dohodu o smluvní výrobě ukončil.
• Německý výrobce luxusních vozů Mercedes-Benz zaznamenal v září a ve třetím čtvrtletí rekordní prodej. Automobilce pomohly nové modely a růst poptávky v Číně. V samotném září prodej stoupl o 14 % na 162 746 vozů, což byl nejvyšší měsíční prodej v 88leté historii firmy. Oznámila to automobilka Daimler, které Mercedes-Benz patří.
• Všechny čtyři zainteresované výbory Evropského parlamentu souhlasí s působením české zástupkyně Věry Jourové ve funkci evropské komisařky pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost pohlaví. Sdělily to zdroje informované o úterní schůzce zástupců výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, právního výboru, výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a výboru pro práva žen, kteří o kandidatuře Jourové jednali.
• Všechny podmínky pro vznik nového globálního automobilového koncernu Fiat Chrysler Automobiles (FCA) jsou splněné. Skupina, která bude sedmým největším výrobcem aut na světě, oficiálně vznikne 12. října a od 13. října se začne s akciemi FCA obchodovat na burze v New Yorku a v Miláně. Oznámila to společnost v úterním prohlášení.
• Odbyt osobních vozů německé automobilky Volkswagen v září stagnoval. Oslaboval jej pokles prodeje na trzích v Rusku a Americe, sdělila v úterý největší evropská automobilová skupina Volkswagen.
• Irská centrální banka navrhuje restrikce na to, za jakých podmínek mohou banky poskytovat hypotéky, ve snaze snížit riziko vzniku realitní bubliny. V srpnu vzrostly ceny domů v Dublinu meziročně o 25 % a ačkoliv jsou stále 41 % pod předkrizovými hodnotami, banka chce už nyní stanovit nová pravidla úvěrování na vysoké hypotéky poskytované proti hodnotě nemovitosti i proti příjmu.
• Ruská centrální banka vydala v posledních dvou dnech nejméně 1,68 miliardy dolarů na podporu slábnoucí ruské měny. Tvrdí to agentura Bloomberg, podle které jde o největší intervenci od březnového vpádu Ruska na Ukrajinu.
• Ruští poslanci ve středu v prvém čtení schválili zákon o odškodnění ruských občanů, které postihly západní sankce v snaze přimět Moskvu ke změně politiky vůči Ukrajině. Předloha je v Rusku přijímána značně kontroverzně. Kritici ji přezdívají "zákon o Rotenbergových vilách", protože návrh se v sněmovně objevil právě 23. září, kdy italské úřady zabavily tři vily na Sardinii a římský hotel miliardáři Arkadiji Rotenbergovi. Ten se na "černou listinu" Evropské unie dostal jako důvěrník ruského prezidenta Vladimira Putina.
• Oživení světové ekonomiky zůstává i nadále silně závislé na uvolněné měnové politice ve vyspělých zemích. Ve středeční zprávě o globální finanční stabilitě to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Centrální banky podle MMF uvolněnou měnovou politikou, například nízkými úrokovými sazbami, podporují poptávku spotřebitelů a povzbuzují podniky k investicím. Fond ale upozorňuje, že dlouhodobě uvolněná měnová politika může vést k nadměrným rizikům ve finančním sektoru.
• Polská centrální banka ve středu snížila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na nové rekordní minimum 2,0 %. Snížení je výraznější, než očekávali analytici. Banka již v září uvedla, že zahájí snižování úroků, pokud nové statistické údaje potvrdí oslabení ekonomické aktivity a inflace zůstane pod limitem 2,5 %, který si banka stanovila jako cíl cenové stability.
• Viceprezident Evropské centrální banky (ECB) Vítor Constâncio ve středu uvedl, že ECB nenakoupí v rámci programu ABS tolik dluhopisů, kolik by teoreticky mohla. Už šéf centrální banky Mario Draghi na tiskové konferenci po zasedání ECB prohlásil, že program by mohl mít objem teoreticky až bilion eur, ale banka ho určitě do takové míry nevyužije.
• Celková míra nezaměstnanosti v Česku v září klesla meziměsíčně o 0,1 procentního bodu na 7,3 %. Bez práce bylo 529 098 lidí, o 6 127 méně než v srpnu. Oznámil to Úřad práce ČR. Počet volných míst se meziměsíčně zvýšil o 1 832 na 56 556. Výsledky překonaly odhady analytiků, podle nichž měla nezaměstnanost stagnovat. Podle Úřadu práce přispěly k oživení končící dovolené a pokračující sezónní práce.
• Evropská komise schválila finanční podporu 16 miliard liber od britské vlády pro výstavbu a provoz jaderné elektrárny Hinkley Point, kterou má postavit francouzská energetická společnost EDF. EK podle prohlášení zjistila, že revidovaný plán pomoci je v souladu s pravidly EU pro státní pomoc. Projekt má být první zahájenou stavbou jaderné elektrárny v Evropě od neštěstí v japonské Fukušimě v roce 2011.
• Švédský prodejce nábytku IKEA se pokouší vstoupit na trh s pojištěním. Společnost uvedla, že v několika vybraných prodejnách ve Švédsku začala tento měsíc prodávat pojištění určené dětem a těhotným. Podle zdroje listu The Wall Street Journal (WSJ) prodejny nabídku v příštích týdnech rozšíří i na produkty pojištění domácností. Společnost se k možnému uvedení dalších pojistných produktů na trh odmítla vyjádřit.
• Druhý největší ruský těžař ropy Lukoil ve středu zahájil provoz ropného pole na západě Sibiře. Společnost jej spouští o necelý půl rok dříve oproti původnímu plánu. Má jí pomoci podepřít klesající těžbu a ustát sankce, které na ni uvalily Spojené státy kvůli Ukrajině, napsala agentura Reuters.
• Přední ekonomické instituty snížily odhad růstu německé ekonomiky pro letošní i příští rok a vyzvaly vládu k zavedení opatření na podporu růstu a investic. V letošním roce má hrubý domácí produkt podle nového odhadu stoupnout o 1,3 % místo doposud očekávaných 1,9 %. V příštím roce pak podle institutů růst zpomalí na 1,2 %. Předchozí odhad naopak počítal se zrychlením růstu na dvě procenta, uvedla agentura Reuters.
• Portugalská finanční skupina Espírito Santo Financial Group ve čtvrtek potvrdila zprávu agentury Reuters, že požádá o ochranu před věřiteli a vyhlásí bankrot. Řadu měsíců se táhnoucí sága portugalské banky Banco Espríto Santo pokračuje bankrotem finanční skupiny Espríto Santo Financial Group SA (ESFG), která je klíčovým vlastníkem zmíněné banky. Už v červenci skupina požádala o ochranu před věřiteli, kterou 3. října zamítl lucemburský soud.
• Rusko by se mohlo uchýlit ke zmražení cen některý nezbytných produktů, pokud by hrozila příliš vysoká inflace. Uvedl to v rozhovoru ministr obchodu Denis Manturov. Oslabující rubl, protiruské sankce a zákaz importu některých potravin ze Západu, vytlačily meziroční inflaci na 8 %. Na otázku, co ruská vláda udělá, pokud by inflace vzrostla ještě více, Manturov odpověděl, že vláda má k dispozici množství administrativních opatření. "Například obchodní zákon stanovuje, že vláda může zmrazit ceny specifického nezbytného produktu na 90 dní," prohlásil Manturov.
• Inflace v České republice v září meziročně zrychlila na 0,7 % ze srpnových 0,6 % a je nejvyšší od začátku roku. Analytici však očekávali zrychlení na 0,8 % meziročně. Meziměsíčně ceny klesly o 0,2 % v souladu s odhady. "Mírným zklamáním je stagnace růstu cen služeb na úrovni 1,2 % meziročně, přičemž lze konstatovat, že probíhající, stále solidní oživení české ekonomiky se v září na české inflaci na rozdíl od předchozích měsíců nijak výrazně neprojevilo," upozorňuje analytik Jan Šedina z České spořitelny.
• Bank of England ponechala v říjnu svou měnovou politiku beze změny. Základní sazba tak zůstává na 0,5 % a program odkupů aktiv nebyl navýšen ze současných 375 miliard liber.
• Německý výrobce luxusních automobilů Audi v prvních třech čtvrtletích letošního roku zvýšil prodej o deset procent na rekordních 1,3 milionu vozů. Oznámila to ve čtvrtek firma.
• Běloruská Sněmovna poslanců, tedy dolní komora parlamentu, ve čtvrtek ratifikovala smlouvu o Euroasijské hospodářské unii (EAHU). Stejný krok učinil i kazašský Senát, kde zákon o vzniku ekonomického svazku Ruska, Běloruska a Kazachstánu, který začne fungovat od 1. ledna 2015, musí podepsat ještě prezident Nursultan Nazarbajev. Rusko ratifikační proces završilo počátkem října.
• Míra nezaměstnanosti v Řecku v červenci klesla na 26,4 % z červnových 26,7 %. Dostala se tak na nejnižší úroveň od konce roku 2012. Tamní statistický úřad ve čtvrtek rovněž oznámil, že řecká ekonomika se v září nadále nacházela v deflaci.
• Přebytek zahraničního obchodu Německa se v srpnu snížil na 17,5 miliardy eur z červencových 22,2 miliardy eur. Způsobil to hlavně vývoz, který klesl nejvíce za pět a půl roku. Zpráva, kterou ve čtvrtek zveřejnil spolkový statistický úřad, je dalším signálem zpomalování největší evropské ekonomiky.
• Deficit obchodní bilance Francie se v srpnu prohloubil na 5,78 miliardy eur z červencových 5,53 miliardy eur.
• Dánský výrobce hraček Lego se v důsledku kampaně ekologického hnutí Greenpeace rozhodl ukončit marketingovou spolupráci s britsko-nizozemskou ropnou společností Royal Dutch Shell. Informoval o tom list Wall Street Journal na svých internetových stránkách.
• Tam, kde nejsou zaváděny důležité strukturální reformy, nelze očekávat příchod hospodářského růstu. Ve čtvrtek to prohlásil šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. První muž evropské ekonomické scény zároveň řekl, že bychom od začátku příštího roku měli být svědky postupného růstu objemů bankovních půjček.

Zdroj: ČTK, CNBC