G20 chce dosáhnout růstu svých ekonomik o 2,1 %. Ruský prezident byl pod tlakem kvůli Ukrajině

Členové skupiny G20, která sdružuje největší ekonomiky světa, se v australském Brisbane dohodli na sérii opatření, která by měla vést k obnovení růstu jejich ekonomik o 2,1 % v příštích pěti letech. Dosáhnout toho chtějí pomocí investic do infrastruktury a podporou obchodu. Informovala o tom agentura Reuters.
Politici se na dvoudenním summitu shodli také na užší spolupráci v potírání daňové kriminality a korupce. Neprošel ovšem návrh předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, aby si státy automaticky vyměňovaly informace o modelech optimalizace daní velkých koncernů na jejich území. Podle agentury DPA zablokovaly dohodu především Austrálie, Japonsko a Velká Británie. Sám Juncker přitom v současnosti čelí kritice, že Lucembursko v minulých letech, kdy byl jeho premiérem, umožnilo tajnými dohodami okolo 340 nadnárodním firmám platit jen velmi nízké daně.
Shoda mezi politiky panovala na plánu posílení pravomocí některých mezinárodních finančních institucí, čímž chtějí prý hlavně předejít možnému opakování světové hospodářské krize z roku 2008.
V závěrečném prohlášení vyzvala skupina G20 Spojené státy, aby přestaly blokovat reformu Mezinárodního měnového fondu. Změny, které ostatní státy prosazují již čtyři roky, dosud nenašly podporu v americkém Kongresu. Reforma by měla v nejmocnější finanční organizaci světa zvýšit vliv rostoucích ekonomik, jako jsou Čína nebo Indie.
Na okraj jednání skupiny G20 pokračovaly také rozhovory evropských politiků s USA o dohodě o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Shodli se na intenzivnějším vyjednávání v následujících dvanácti měsících. Podle německé kancléřky Angely Merkelové je rychlá dohoda nutná vzhledem k rostoucí konkurenci v Asii. Šéf EK Juncker ale znovu zdůraznil, že EU dohodě neobětuje žádné ze svých standardů, například v oblasti kvality potravin.
Další závěry setkání hlav vlád a států G20 se týkaly mimo jiné podpory akcí namířených proti globálním klimatickým změnám. Členové skupiny G20 také údajně chtějí usilovat o to, aby výsledky klimatické konference plánované na konec roku 2015 do Paříže byly právně závazné.
Téma Ukrajiny rezonovalo nad ekonomikou
Během setkání se také psalo o tlaku na ruského prezidenta Vladimira Putina, který v noci na neděli jednal 6 hodin s Angelou Merkelovou. Podle ruského prezidenta existuje slušná šance na vyřešení ukrajinského konfliktu. Řekl to, než předčasně opustil jednání G20.
Ukrajinská krize zastínila všechna ekonomická témata dvoudenní vrcholné schůzky. Vůdci Spojených států, Japonska a Austrálie vydali společné prohlášení, ve kterém odsoudili anexi Krymu a vyjádřili odhodlání postavit viníky zřícení malajsijského letadla na východní Ukrajině před soud.
Spojené státy a Evropská unie ale podle Baracka Obamy neplánují další zostření sankcí proti Rusku. Ministři zahraničí Evropské unie o tom mají v pondělí v Bruselu znovu jednat. Předtím se o tom ale chtěli evropští vůdci poradit s Obamou. USA by podle šéfa Bílého domu daly přednost tomu, aby Rusko nebylo nadále izolováno. Dokud ale ruský prezident Vladimir Putin bude porušovat mezinárodní právo, zůstane to tak.
Na Ukrajině pokračují ozbrojené střety navzdory příměří uzavřenému Kyjevem a proruskými separatisty v září v Minsku. Ukrajinská vláda a Západ Moskvu obviňují, že konflikt rozdmýchává neustálým posíláním posil - vojáků a těžkých zbraní - povstalcům, což Kreml popírá.
Rovněž britský premiér David Cameron podle agentury Reuters uvedl, že Evropa a Spojené státy daly Putinovi jasně najevo, že jeho země bude izolovaná, pokud se krize kolem Ukrajiny nevyřeší. "Myslím, že Rusko musí vědět, že mezi Amerikou a Evropskou unií je skutečná jednota ohledně toho, že nepřipustíme nějaký trvalý, zamrzlý konflikt na evropském kontinentu," prohlásil.
Geopolitická rizika plynoucí z nynějšího konfliktu na Ukrajině jsou podle něj větší než rizika dalších ekonomických sankcí. "Doufám, že prezident Putin se nyní vydá jinou cestou. Vidí, že je na rozcestí," poznamenal Cameron.
Vladimir Putin potvrdil předchozí spekulace a z Brisbane předčasně odletěl. Putin řekl reportérům, že vrcholnou schůzku opustí před zveřejněném závěrečného komuniké, jelikož ho čeká dlouhý let do Ruska, a po rozhovoru s novináři z Brisbane odletěl.
Přes silnou kritiku a tlak, jimž byl v Brisbane kvůli Ukrajině vystaven, před odletem prohlásil, že byl se summitem G20 spokojen. "V některých názorech se neshodujeme, ale jednání byla ucelená, konstruktivní a užitečná," řekl. Nicméně svými výroky naznačil, že snažení Obamy a ostatních na úrodnou půdu zřejmě nepadlo. Podle agentury DPA totiž dal najevo, že žádné sblížení se Západem ohledně Ukrajiny nevidí. Nicméně šance na vyřešení ukrajinského konfliktu jsou podle něj "slušné".
Zdroj: ČTK, Aktuálně.cz
Zdroj: ČTK