Evropská unie by potřebovala 1,3 bilionu eur na investiční projekty
Přibližně 2 000 projektů za celkem asi 1,3 bilionu eur je na seznamu investičních akcí, které by mohly být realizovány v rámci nedávno oznámeného investičního plánu Evropské komise. Materiál připravila pracovní skupina zástupců komise, Evropské investiční banky (EIB) a členských zemí. O investičním plánu, spojovaném se jménem předsedy komise Jeanem-Claudem Junckerem, budou v úterý v Bruselu diskutovat ministři financí členských zemí osmadvacítky.
Cílem plánu, který předpokládá v příštích třech letech investice ve výši 315 miliard eur, je oživit hospodářský výkon evropské ekonomiky.
Česka se na seznamu týkají více čtyři desítky projektů. Jde například o rekonstrukce bytového fondu nebo stavby a opravy silnic a dálnic, třeba D11 z Hradce Králové do Jaroměře. Další projekty zahrnují budování či rozšiřování zásobníků na plyn, přeshraničních plynovodů, včetně koridoru Sever-Jih z Polska přes Česko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko do Chorvatska, ropovodů či rozvoj a modernizaci elektrické sítě. Jiným z projektů je třeba renovace čističky odpadních vod v Praze. ČR je také zapojena do některých mezinárodních výzkumných projektů.
Podle diplomatů, ale také podle mluvčí Junckerovy komise, existence seznamu neznamená, že všechny jeho položky budou v rámci investičního plánu automaticky realizovány.
Junckerem v Evropském parlamentu na konci listopadu představený plán počítá se vznikem Evropského fondu strategických investic (EFSI) na jaře 2015. Fond by měl mít k dispozici kapitál 21 miliard eur: evropský rozpočet by přispěl zárukami za 16 miliard eur a peníze Evropské investiční banky (EIB) pěti miliardami.
Prostředky fondu mají sloužit jako záruky pro soukromé investory, kteří by tak s pomocí EU mohli začít financovat velké strategické projekty. V následujících třech letech by tak měl fond přilákat investice až v patnáctinásobné výši, tedy za 315 miliard eur.
Komise by příslušné legislativní podklady pro vznik fondu v rámci EIB měla předložit už v lednu, přijaty by měly být do poloviny příštího roku.
Pracovní skupina měla najít možná problémová místa Junckerova plánu, ale právě také identifikovat projekty, které jsou v souladu s dlouhodobými cíli EU, mají výrazné sociální a hospodářské přínosy a mohou začít v příštích třech letech. Reálně by podle dokumentu mohly být do roku 2017 zahájeny projekty za asi 500 miliard eur, tedy stejně za více peněz než za očekávaných 315 miliard, se kterými počítá Junckerův plán.
Na seznamu jsou například také nové letištní terminály v Helsinkách a Frankfurtu, přístav v Dublinu, obnova sociálního bytového fondu v Nizozemsku, modernizace belgických regionálních nemocnic nebo rychlé vlakové spojení mezi Varšavou a hlavními městy trojice pobaltských států.
Zdroj: ČTK, Bloomberg, Reuters
