ČNB: Ekonomika letos bude v deflaci, průměr inflace bude záporný. Než ukončíme intervenční režim, chceme polštář inflace
Průměrná meziroční inflace by měla být v letošním roce podle odhadů České národní banky záporná, a to -0,1 %. Bylo by to tak poprvé za dobu samostatnosti České republiky, kdy by v celoročním průměru byla ekonomika v deflaci. Vyplývá to z údajů ve shrnutí Zprávy o inflaci publikované v pátek ČNB. Příští rok by průměr inflace měl činit 1,8 %.
"Celkové tlaky na růst spotřebitelských cen se v nejbližším období téměř vytratí, neboť pokles výrobních cen v eurozóně v kombinaci s propadem světových cen energetických komodit povede k výraznému snížení nákladů plynoucích z dovozních cen. Jejich protiinflační působení pak odezní až počátkem roku 2016," uvedla ČNB. Loni byla průměrná míra inflace 0,4 %. Nejníže zatím byla v roce 2003, a to 0,1 %.
Ministerstvo financí ve své lednové prognóze počítá letos s průměrnou mírou inflace 0,3 % a příští rok s 1,4 %. ČNB v nové prognóze dále zlepšila odhad vývoje české ekonomiky v letošním roce na 2,6 %. Zlepšila i výhled růstu hrubého domácího produktu pro příští rok na tři procenta.
Prezentace pro analytiky: ČNB bude chtít inflační polštář, než ukončí intervence (komentář od analytiků z České spořitelny)
ČNB bude chtít mít "inflační polštář", než ukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky. To znamená, že bude chtít mít inflaci dostatečně nad dvěma procenty, aby případné posílení kurzu po exitu nezpůsobilo její nucený návrat do režimu s kurzem. To znamená, že kurzový závazek může trvat ještě déle než do začátku druhého pololetí 2016, což bankovní rada ve svém čtvrtečním prohlášení označila za minimum. Důvod je ten, že inflace v prognóze ČNB konverguje jen velmi pomalu k 2% inflačnímu cíli, ten bude dosažen až ve 3Q2016. Guvernér Singer k tomu prohlásil, že na prognostickém období do konce roku 2016 v současnosti nevidí konec používání kurzu, a co je po roce 2016, zatím bankéři nepotřebovali diskutovat.
Bankovní rada potvrdila, že nebude chtít použít švýcarskou cestu ukončení intervencí. Dokládají to tím, že na rozdíl od švýcarské centrální banky explicitně komunikuje i o termínu ukončení kurzového závazku.
Co se týká tolerování nulové až záporné inflace v roce 2015, ČNB předpokládá, že na propad cen ropy naváže i určitý pokles cen zemního plynu, a že v důsledku toho ve druhé polovině roku regulované ceny meziročně poklesnou o 4 %. To bude ČNB považovat za jednorázový faktor a bude od něj při rozhodování odhlížet.
Bankovní rada řekla, že je připravena stejně jako v minulosti úroveň kurzového závazku posunout. Ve čtvrtek i definovala konkrétnější kritéria, která bude v tomto ohledu sledovat:
- Úspěšnost ECB v tažení proti deflaci. Inflační očekávání v eurozóně zatím výrazně nevzrostla (inflační swapy zaznamenaly po oznámení opatření ECB jen malé nárůsty). Uvidíme ale, jaký bude další vývoj. Sledovat budeme naplňování všech externích předpokladů prognózy ČNB.
- Růst mezd. ČNB ale upozornila, že nemá žádnou hranici růstu mezd a že případné odchylky od prognózy směrem dolů bude potřeba interpretovat s ohledem na strukturu zaměstnanosti. V minulé recesi neodpovídal vývoj mezd očekávání (byl vyšší), částečně i díky tomu, že byli propouštěni spíše zaměstnanci s nižšími mzdami. Opačný efekt tak může nastat při oživení, tedy zpětném nabírání těchto zaměstnanců, což by mohlo průměrnou mzdu mírně brzdit.
- Tržní vývoj kurzu. ČNB je podle slov Jiřího Rusnoka s aktuální úrovní kurzu spokojená. Případné výkyvy směrem k oslabení bude spíše vítat, neboť i podle guvernéra Singera to umožní snížit pravděpodobnost (a potřebu) změny kurzového závazku. To čteme jako přání ČNB, že pokud trh sám oslabí korunu, tak tím udělá práci za ni.
Zdroj: ČTK
